Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexuální chování je u savců natolik rozšířené, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.

Homosexuální chování pozorovali vědci u spousty zvířat, nejméně u patnácti set druhů. A to také u nebližších příbuzných člověka, primátů. Nejčastější je u bonobů, kde je zcela pravidelné a běžné. Přesto představuje z hlediska vědy problém: vědci sice chápou, že tato aktivita má zřejmě hluboké evoluční kořeny, zatím ale nedokázali popsat její příčiny.

Toto chování je z pohledu vědců problematické hlavně proto, že je vlastně „darwinovským paradoxem“: z hlediska tohoto chápání evoluce je homosexualita nesmyslná, protože homosexuálním pohlavním stykem se nemohou přenášet geny. A kde se nepřenášejí geny, není žádná evoluce.

V poslední době ale vědci prokázali, že toto chování se dá částečně dědit od rodičů zvířete – protože jen málokdy jsou zvířata výlučně homosexuální a tuto aktivitu kombinují i s heterosexuálním stykem. Může tedy poskytovat evoluční výhodu.

„Rozmanitost sexuálního chování je v přírodě, mezi druhy a ve zvířecích společenstvích velmi běžná – je stejně důležitá jako péče o potomstvo, boj s predátory nebo hledání potravy,“ řekl agentuře AFP přírodovědec Vincent Savolainen z Imperial College London.

Právě on je hlavním autorem studie, ve které vědci studovali osm let makaky v Portoriku. Jeho tým zjistil, že samci makaků, kteří spolu kopulují, vytvářejí aliance, které jim mohou zajistit přístup k většímu počtu samic, a tím pádem i k většímu počtu potomků. Už roku 2023 přitom stejný tým zjistil, že makakové zdědili stejnopohlavní chování od svých rodičů ve více než šesti procentech případů.

Evoluční kořeny

Teď řadu svých výzkumů tento tým shrnul v nové studii, která vyšla v odborném časopise Nature Ecology & Evolution. Savolainen a jeho kolegové pro ni shromáždili data o 491 druzích primátů. U nich našli stejnopohlavní sexuální chování u 59 druhů, včetně lemurů, lidoopů a opic v Americe, Africe i Asii.

To, že bylo toto chování tak rozšířené, naznačuje, že má „hluboké evoluční kořeny“, uvádí studie. Vědci poté zkoumali, jak prostředí, sociální organizace a „životní historie“ ovlivňují to, jestli se primáti účastní homosexuálních aktů.

Zjistili, že toto chování bylo častější u druhů, které žily v drsných podmínkách s omezeným přístupem k potravě, jako jsou třeba makakové. Bylo také častější u druhů, které jsou častěji lovené predátory – například kočkodani se v Africe musí vyhýbat všem druhům velkých koček a hadů.

Sex jako úleva od stresu

To všechno naznačuje, že homosexuální chování by mohlo pomáhat zvládat napětí mezi skupinami primátů v obdobích stresu, uvedli vědci. Zvířata bez stresu jsou klidnější, vyrovnanější a zdravější a mohou se tedy i snadněji rozmnožovat – samozřejmě s partnerem opačného pohlaví.

Toto chování bylo navíc obvyklejší u druhů, u nichž se samci a samice výrazně liší velikostí, jako například u goril. Tyto rozdíly ve velikosti se často vyskytují u zvířat, která žijí ve větších sociálních skupinách s intenzivní konkurencí a přísnější sociální hierarchií. Zvířata, u nichž jsou samci a samice podobné velikosti, mají tendenci žít spíše v párech nebo menších rodinných jednotkách.

Homosexuální chování proto „může fungovat jako flexibilní sociální strategie, která se používá k posílení sociálních vazeb, řešení konfliktů nebo budování spojenectví, v závislosti na ekologických a sociálních tlacích, kterým čelí různé druhy“, uvádí studie.

Vědci vyslovili teorii, že podobné faktory mohly hrát roli i u předků moderních lidí. „Naši předkové se určitě museli potýkat se stejnými environmentálními a sociálními složitostmi,“ řekl Savolainen. „Existují ale věci, které jsou zcela jedinečné pro moderního člověka, který má složitou sexuální orientaci a preference, kterým se ve studii vůbec nevěnujeme,“ dodal.

Studie také varovala před „nesprávnou interpretací nebo zneužitím výsledků“. Vědci upozorňují, že se myšlenka příčin homosexuálního chování nedá bezmyšlenkovitě přenášet na sexuální chování osob stejného pohlaví u moderních lidí. Například podle nich není možné tvrdit, že větší sociální rovnost by mohla eliminovat homosexualitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.
včera v 13:17

Slunce migrovalo ze srdce galaxie s hvězdnými dvojčaty, naznačuje výzkum

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.
včera v 10:49

Zoo se mění v domovy zvířecích důchodců. Nutí je to i k utrácení zdravých kusů

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.
15. 3. 2026

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
14. 3. 2026
Načítání...