Makakové mají častěji homosexuální styk. Evolučními vítězi jsou u nich bisexuálové

Homosexualita je běžná u celé řady živočišných druhů, od tučňáků až po některé druhy primátů. Podle studie zveřejněné na začátku července v časopise Nature Ecology and Evolution je toto chování u nejbližších příbuzných člověka velmi přirozené a rozšířené.

Makakové rhesus jsou primáti rozšíření po většině Asie. Žijí ve tlupách tvořených až padesáti zvířaty; mezi jednotlivci jsou v těchto skupinách velmi dynamické vztahy. Jednu z takových tlup po dobu tří let studovali primatologové z londýnské Imperial College. Zajímala je sexualita zvířat. Výsledky byly do značné míry překvapením.

Vědci totiž zjistili, že samci častěji provozují sex se stejným pohlavím než s opačným. Při výzkumu se ukázalo, že 72 procent z 236 opičích samců provozovalo pohlavní styk s jinými samci, ale sexu s opačným pohlavím se zúčastnilo jen 46 procent samců.

Co je přirozené a co ne

Výraz „přirozený“ vědci používají neradi, protože má jen vágně definovaný význam, respektive si ho lidé vykládají velmi různorodě. Nejčastěji tak označuje něco, co je běžné a značně rozšířené, a proto společensky akceptované. Z tohoto hlediska je homosexuální styk mezi makaky zcela přirozený. Zajímavější otázkou podle autorů studie je, proč to tito primáti dělají.

Existuje mnoho různých teorií, které mohou vysvětlovat, proč se zvířata do homosexuálních aktivit zapojují. Patří mezi ně například nedostatek samic, boj o dominanci anebo prosté odreagování.

Autoři tohoto výzkumu ale přišli s vlastním vysvětlením. Podle nich totiž data prokazují, že samci, kteří spolu souloží, mají evoluční výhodu oproti svým čistě heterosexuálním protějškům.

Samci opic, kteří spolu měli sex, totiž často podporovali svého partnera v soubojích, uvedli vědci. Tito opičí samci nebyli striktně homosexuální, ale měli pohlavní styk i se samicemi.
Vědci dokonce zjistili, že bisexuální makakové měli více potomků než jejich heterosexuální protějšky.

Boj o potomstvo

Když se spolu samci makaků páří, vzniká mezi nimi svazek, který přesahuje běžné „kamarádství“. Podobně jako u jiných druhů primátů také u makaků probíhají souboje o samice v říji – že jsou právě plodné, naznačují zduřením pohlavních orgánů a jejich okolí. V těchto bojích vítězí silnější samci – ale ne vždy jsou vyrovnané, někdy si totiž navzájem ti spřátelení pomáhají. A nový výzkum prokázal, že ti, kteří spolu mají pohlavní styk, si pomáhají víc. 

Hlavní autor studie Vincent Savolainen tvrdí, že „pokud to dělají, mohou mít také přístup k více samicím a v důsledku toho mít více mláďat“. A tito jejich potomci pak mají zase vyšší pravděpodobnost, že se budou chovat stejně – homosexuální sex je totiž u nich alespoň částečně dědičný. Pomocí genetických testů přírodovědci zjistili, že stejnopohlavní chování je z 6,4 procenta dědičné. Obecně je obtížné chování vůbec připsat genům, takže i zdánlivě nízké procento – 6,4 – je podle vědců pozoruhodné.

Vztahy, které mezi sebou primáti mají, jsou značně odlišné od těch lidských; navíc se významně liší mezi různými druhy primátů. Savolainen ale přesto doufá, že by jeho výsledky mohly pomoci s vysvětlením původu a smyslu homosexuality u lidí.

„Bohužel mezi některými lidmi stále panuje přesvědčení, že sex osob stejného pohlaví je ‚nepřirozený‘, a některé země bohužel stále prosazují trest smrti za homosexualitu. Náš výzkum ukazuje, že stejnopohlavní chování je ve skutečnosti mezi zvířaty velmi rozšířené,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 3 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...