Makakové mají častěji homosexuální styk. Evolučními vítězi jsou u nich bisexuálové

Homosexualita je běžná u celé řady živočišných druhů, od tučňáků až po některé druhy primátů. Podle studie zveřejněné na začátku července v časopise Nature Ecology and Evolution je toto chování u nejbližších příbuzných člověka velmi přirozené a rozšířené.

Makakové rhesus jsou primáti rozšíření po většině Asie. Žijí ve tlupách tvořených až padesáti zvířaty; mezi jednotlivci jsou v těchto skupinách velmi dynamické vztahy. Jednu z takových tlup po dobu tří let studovali primatologové z londýnské Imperial College. Zajímala je sexualita zvířat. Výsledky byly do značné míry překvapením.

Vědci totiž zjistili, že samci častěji provozují sex se stejným pohlavím než s opačným. Při výzkumu se ukázalo, že 72 procent z 236 opičích samců provozovalo pohlavní styk s jinými samci, ale sexu s opačným pohlavím se zúčastnilo jen 46 procent samců.

Co je přirozené a co ne

Výraz „přirozený“ vědci používají neradi, protože má jen vágně definovaný význam, respektive si ho lidé vykládají velmi různorodě. Nejčastěji tak označuje něco, co je běžné a značně rozšířené, a proto společensky akceptované. Z tohoto hlediska je homosexuální styk mezi makaky zcela přirozený. Zajímavější otázkou podle autorů studie je, proč to tito primáti dělají.

Existuje mnoho různých teorií, které mohou vysvětlovat, proč se zvířata do homosexuálních aktivit zapojují. Patří mezi ně například nedostatek samic, boj o dominanci anebo prosté odreagování.

Autoři tohoto výzkumu ale přišli s vlastním vysvětlením. Podle nich totiž data prokazují, že samci, kteří spolu souloží, mají evoluční výhodu oproti svým čistě heterosexuálním protějškům.

Samci opic, kteří spolu měli sex, totiž často podporovali svého partnera v soubojích, uvedli vědci. Tito opičí samci nebyli striktně homosexuální, ale měli pohlavní styk i se samicemi.
Vědci dokonce zjistili, že bisexuální makakové měli více potomků než jejich heterosexuální protějšky.

Boj o potomstvo

Když se spolu samci makaků páří, vzniká mezi nimi svazek, který přesahuje běžné „kamarádství“. Podobně jako u jiných druhů primátů také u makaků probíhají souboje o samice v říji – že jsou právě plodné, naznačují zduřením pohlavních orgánů a jejich okolí. V těchto bojích vítězí silnější samci – ale ne vždy jsou vyrovnané, někdy si totiž navzájem ti spřátelení pomáhají. A nový výzkum prokázal, že ti, kteří spolu mají pohlavní styk, si pomáhají víc. 

Hlavní autor studie Vincent Savolainen tvrdí, že „pokud to dělají, mohou mít také přístup k více samicím a v důsledku toho mít více mláďat“. A tito jejich potomci pak mají zase vyšší pravděpodobnost, že se budou chovat stejně – homosexuální sex je totiž u nich alespoň částečně dědičný. Pomocí genetických testů přírodovědci zjistili, že stejnopohlavní chování je z 6,4 procenta dědičné. Obecně je obtížné chování vůbec připsat genům, takže i zdánlivě nízké procento – 6,4 – je podle vědců pozoruhodné.

Vztahy, které mezi sebou primáti mají, jsou značně odlišné od těch lidských; navíc se významně liší mezi různými druhy primátů. Savolainen ale přesto doufá, že by jeho výsledky mohly pomoci s vysvětlením původu a smyslu homosexuality u lidí.

„Bohužel mezi některými lidmi stále panuje přesvědčení, že sex osob stejného pohlaví je ‚nepřirozený‘, a některé země bohužel stále prosazují trest smrti za homosexualitu. Náš výzkum ukazuje, že stejnopohlavní chování je ve skutečnosti mezi zvířaty velmi rozšířené,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 22 mminutami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026
Načítání...