Makakové mají častěji homosexuální styk. Evolučními vítězi jsou u nich bisexuálové

Homosexualita je běžná u celé řady živočišných druhů, od tučňáků až po některé druhy primátů. Podle studie zveřejněné na začátku července v časopise Nature Ecology and Evolution je toto chování u nejbližších příbuzných člověka velmi přirozené a rozšířené.

Makakové rhesus jsou primáti rozšíření po většině Asie. Žijí ve tlupách tvořených až padesáti zvířaty; mezi jednotlivci jsou v těchto skupinách velmi dynamické vztahy. Jednu z takových tlup po dobu tří let studovali primatologové z londýnské Imperial College. Zajímala je sexualita zvířat. Výsledky byly do značné míry překvapením.

Vědci totiž zjistili, že samci častěji provozují sex se stejným pohlavím než s opačným. Při výzkumu se ukázalo, že 72 procent z 236 opičích samců provozovalo pohlavní styk s jinými samci, ale sexu s opačným pohlavím se zúčastnilo jen 46 procent samců.

Co je přirozené a co ne

Výraz „přirozený“ vědci používají neradi, protože má jen vágně definovaný význam, respektive si ho lidé vykládají velmi různorodě. Nejčastěji tak označuje něco, co je běžné a značně rozšířené, a proto společensky akceptované. Z tohoto hlediska je homosexuální styk mezi makaky zcela přirozený. Zajímavější otázkou podle autorů studie je, proč to tito primáti dělají.

Existuje mnoho různých teorií, které mohou vysvětlovat, proč se zvířata do homosexuálních aktivit zapojují. Patří mezi ně například nedostatek samic, boj o dominanci anebo prosté odreagování.

Autoři tohoto výzkumu ale přišli s vlastním vysvětlením. Podle nich totiž data prokazují, že samci, kteří spolu souloží, mají evoluční výhodu oproti svým čistě heterosexuálním protějškům.

Samci opic, kteří spolu měli sex, totiž často podporovali svého partnera v soubojích, uvedli vědci. Tito opičí samci nebyli striktně homosexuální, ale měli pohlavní styk i se samicemi.
Vědci dokonce zjistili, že bisexuální makakové měli více potomků než jejich heterosexuální protějšky.

Boj o potomstvo

Když se spolu samci makaků páří, vzniká mezi nimi svazek, který přesahuje běžné „kamarádství“. Podobně jako u jiných druhů primátů také u makaků probíhají souboje o samice v říji – že jsou právě plodné, naznačují zduřením pohlavních orgánů a jejich okolí. V těchto bojích vítězí silnější samci – ale ne vždy jsou vyrovnané, někdy si totiž navzájem ti spřátelení pomáhají. A nový výzkum prokázal, že ti, kteří spolu mají pohlavní styk, si pomáhají víc. 

Hlavní autor studie Vincent Savolainen tvrdí, že „pokud to dělají, mohou mít také přístup k více samicím a v důsledku toho mít více mláďat“. A tito jejich potomci pak mají zase vyšší pravděpodobnost, že se budou chovat stejně – homosexuální sex je totiž u nich alespoň částečně dědičný. Pomocí genetických testů přírodovědci zjistili, že stejnopohlavní chování je z 6,4 procenta dědičné. Obecně je obtížné chování vůbec připsat genům, takže i zdánlivě nízké procento – 6,4 – je podle vědců pozoruhodné.

Vztahy, které mezi sebou primáti mají, jsou značně odlišné od těch lidských; navíc se významně liší mezi různými druhy primátů. Savolainen ale přesto doufá, že by jeho výsledky mohly pomoci s vysvětlením původu a smyslu homosexuality u lidí.

„Bohužel mezi některými lidmi stále panuje přesvědčení, že sex osob stejného pohlaví je ‚nepřirozený‘, a některé země bohužel stále prosazují trest smrti za homosexualitu. Náš výzkum ukazuje, že stejnopohlavní chování je ve skutečnosti mezi zvířaty velmi rozšířené,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 13 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 14 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 15 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 15 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 18 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
25. 6. 2026
Načítání...