Zemřel král. Gorilí samec Kingo zachránil v Kongu celou rezervaci

V konžském národním parku Nouabalé-Ndoki objevili přírodovědci mrtvé tělo obrovské gorily. Na první pohled poznali, že jde o Kinga – šedohřbetého samce, díky němuž se podařilo tuto chráněnou oblast udržet.

Šedohřbetý samec Kingo, který se proslavil v mnoha kampaních na ochranu přírody, byl nalezen mrtvý na konci prosince. Podle organizace Wildlife Conservation Society (WVS) se dožil věku asi 45 let, což je pro zvíře žijící ve volné přírodě značně nadprůměrné. Kingo zřejmě zemřel právě na komplikace spojené s výjimečně vysokým věkem.

„I na gorilí poměry byl Kingo fyzicky impozantní stříbrohřbetý samec s mohutnými pažemi a širokými rameny, který se s jistotou prodíral hustými lesy Konžské pánve,“ popsal vládce pralesa David Morgan, ředitel projektu Goualougo Triangle Ape Project. „Tytéž stromy navštěvovaly po stovky let celé generace stříbrohřbetých samců, ale je nepravděpodobné, že by některý z nich byl ve svém působení tak úspěšný jako Kingo.“

Stříbrohřbetý samec (anglicky Silverback) je gorilí samec, kterému se přibližně ve dvanácti letech objeví viditelný pruh stříbrné srsti na hřbetu. Tito samci mívají výrazné špičáky, které se jim vyvíjejí i během dospělosti. Stříbrohřbetí samci bývají fyzicky nesmírně zdatní a mívají dominantní sklony, díky nimž většinou vedou tlupu.

Samec byl jedním z nejslavnějších zástupců kriticky ohrožené gorily nížinné několik desítek let; objevil se v reportážích National Geographic, BBC a dalších médií, stal se objektem asi desítky dokumentů, ale také o něm vzniklo asi padesát vědeckých studií. Největší podíl na tom měl tým slavné primatoložky Diane Doranové,

Kingo
Zdroj: WCS/Kyle de Norbrega

Právě Kingo a jeho ikonický (a fotogenický) vzhled pomohl získat v devadesátých letech dvacátého století podporu pro výzkum goril nížinných západních, které tehdy patřily k těm nejméně známým primátům. A tím Kingo také přispěl k jejich ochraně a záchraně v konžském národním parku Nouabalé-Ndoki.

Hlasitý král

Jeho jméno sice připomíná anglický výraz pro krále, ale ve skutečnosti je odvozené od domorodého výrazu „kingo ya bolé“, což znamená „ten, kdo má silný hlas“. Ostatně, právě jeho řev vědce přiměl Kinga studovat. Vědci dokázali jeho tlupu najít hned v počátcích výzkumu díky charakteristickému hlasu, jenž jim připomínal psí štěkání. „Kingův odkaz je obrovský,“ říká Jancy Boungouová z WCS, která Kinga sledovala až do jeho posledních dnů.

Kingo
Zdroj: WCS/Guilhem Duvot

Kingovým domovem byl národní park Nouabalé-Ndoki – chráněná oblast o rozloze 4238 kilometrů čtverečních, kterou WCS spravuje společně s konžskou vládou. Je domovem nejen goril, ale také pralesních slonů, šimpanzů, antilop bongo a sitatunga a dalších mnohdy ohrožených zvířat. Dlouhodobá přítomnost WCS v parku ve spolupráci s vládou a domorodým obyvatelstvem dokázala tento unikátní prostor jednak ochránit před těžbou i pytláky, ale současně vědcům umožnila získat nové poznatky o životě goril, které se jinak před lidmi skrývají.

Kingo byl potom tím, kdo dokázal pro park získat finance. Byl natolik atraktivní, že se kolem něj začaly budovat programy ekologické turistiky. „Kingo umožnil lépe porozumět ekologii a chování západních goril nížinných a díky cestovnímu ruchu vytvořil cestu k udržitelnému živobytí pro domorodé obyvatelstvo a místní komunity v oblasti,“ doplnil Ben Evans, ředitel národního parku Nouabalé-Ndoki.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoSvoboda chce vzít do kosmu českotelevizního robota, venuši či lístek na „šalinu“

Český astronaut Aleš Svoboda, který by měl příští rok letět do kosmu, zveřejnil seznam předmětů, které by si rád na tuto misi vzal. Jedná se asi o dvě desítky věcí, které souvisejí s Českem – od puků, hlavolamu ježek v kleci, sošky Věstonické venuše nebo stavebnice Merkur, až po lístek na brněnskou tramvaj, který odkazuje na město, s nímž je osobně spojený. Seznam ještě musí schválit Evropská kosmická agentura. Finální výběr bude zároveň záviset na hmotnostní kapacitě, která bude pro přepravu předmětů na Mezinárodní vesmírnou stanici k dispozici.
před 15 hhodinami

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 22 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 23 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
včera v 11:46‌‌

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
včera v 10:10‌‌

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
1. 11. 2026‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.