Zemřel král. Gorilí samec Kingo zachránil v Kongu celou rezervaci

V konžském národním parku Nouabalé-Ndoki objevili přírodovědci mrtvé tělo obrovské gorily. Na první pohled poznali, že jde o Kinga – šedohřbetého samce, díky němuž se podařilo tuto chráněnou oblast udržet.

Šedohřbetý samec Kingo, který se proslavil v mnoha kampaních na ochranu přírody, byl nalezen mrtvý na konci prosince. Podle organizace Wildlife Conservation Society (WVS) se dožil věku asi 45 let, což je pro zvíře žijící ve volné přírodě značně nadprůměrné. Kingo zřejmě zemřel právě na komplikace spojené s výjimečně vysokým věkem.

„I na gorilí poměry byl Kingo fyzicky impozantní stříbrohřbetý samec s mohutnými pažemi a širokými rameny, který se s jistotou prodíral hustými lesy Konžské pánve,“ popsal vládce pralesa David Morgan, ředitel projektu Goualougo Triangle Ape Project. „Tytéž stromy navštěvovaly po stovky let celé generace stříbrohřbetých samců, ale je nepravděpodobné, že by některý z nich byl ve svém působení tak úspěšný jako Kingo.“

Stříbrohřbetý samec (anglicky Silverback) je gorilí samec, kterému se přibližně ve dvanácti letech objeví viditelný pruh stříbrné srsti na hřbetu. Tito samci mívají výrazné špičáky, které se jim vyvíjejí i během dospělosti. Stříbrohřbetí samci bývají fyzicky nesmírně zdatní a mívají dominantní sklony, díky nimž většinou vedou tlupu.

Samec byl jedním z nejslavnějších zástupců kriticky ohrožené gorily nížinné několik desítek let; objevil se v reportážích National Geographic, BBC a dalších médií, stal se objektem asi desítky dokumentů, ale také o něm vzniklo asi padesát vědeckých studií. Největší podíl na tom měl tým slavné primatoložky Diane Doranové,

Kingo
Zdroj: WCS/Kyle de Norbrega

Právě Kingo a jeho ikonický (a fotogenický) vzhled pomohl získat v devadesátých letech dvacátého století podporu pro výzkum goril nížinných západních, které tehdy patřily k těm nejméně známým primátům. A tím Kingo také přispěl k jejich ochraně a záchraně v konžském národním parku Nouabalé-Ndoki.

Hlasitý král

Jeho jméno sice připomíná anglický výraz pro krále, ale ve skutečnosti je odvozené od domorodého výrazu „kingo ya bolé“, což znamená „ten, kdo má silný hlas“. Ostatně, právě jeho řev vědce přiměl Kinga studovat. Vědci dokázali jeho tlupu najít hned v počátcích výzkumu díky charakteristickému hlasu, jenž jim připomínal psí štěkání. „Kingův odkaz je obrovský,“ říká Jancy Boungouová z WCS, která Kinga sledovala až do jeho posledních dnů.

Kingo
Zdroj: WCS/Guilhem Duvot

Kingovým domovem byl národní park Nouabalé-Ndoki – chráněná oblast o rozloze 4238 kilometrů čtverečních, kterou WCS spravuje společně s konžskou vládou. Je domovem nejen goril, ale také pralesních slonů, šimpanzů, antilop bongo a sitatunga a dalších mnohdy ohrožených zvířat. Dlouhodobá přítomnost WCS v parku ve spolupráci s vládou a domorodým obyvatelstvem dokázala tento unikátní prostor jednak ochránit před těžbou i pytláky, ale současně vědcům umožnila získat nové poznatky o životě goril, které se jinak před lidmi skrývají.

Kingo byl potom tím, kdo dokázal pro park získat finance. Byl natolik atraktivní, že se kolem něj začaly budovat programy ekologické turistiky. „Kingo umožnil lépe porozumět ekologii a chování západních goril nížinných a díky cestovnímu ruchu vytvořil cestu k udržitelnému živobytí pro domorodé obyvatelstvo a místní komunity v oblasti,“ doplnil Ben Evans, ředitel národního parku Nouabalé-Ndoki.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 12 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 15 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 16 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
27. 4. 2026

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
27. 4. 2026
Načítání...