Zemřel král. Gorilí samec Kingo zachránil v Kongu celou rezervaci

V konžském národním parku Nouabalé-Ndoki objevili přírodovědci mrtvé tělo obrovské gorily. Na první pohled poznali, že jde o Kinga – šedohřbetého samce, díky němuž se podařilo tuto chráněnou oblast udržet.

Šedohřbetý samec Kingo, který se proslavil v mnoha kampaních na ochranu přírody, byl nalezen mrtvý na konci prosince. Podle organizace Wildlife Conservation Society (WVS) se dožil věku asi 45 let, což je pro zvíře žijící ve volné přírodě značně nadprůměrné. Kingo zřejmě zemřel právě na komplikace spojené s výjimečně vysokým věkem.

„I na gorilí poměry byl Kingo fyzicky impozantní stříbrohřbetý samec s mohutnými pažemi a širokými rameny, který se s jistotou prodíral hustými lesy Konžské pánve,“ popsal vládce pralesa David Morgan, ředitel projektu Goualougo Triangle Ape Project. „Tytéž stromy navštěvovaly po stovky let celé generace stříbrohřbetých samců, ale je nepravděpodobné, že by některý z nich byl ve svém působení tak úspěšný jako Kingo.“

Stříbrohřbetý samec (anglicky Silverback) je gorilí samec, kterému se přibližně ve dvanácti letech objeví viditelný pruh stříbrné srsti na hřbetu. Tito samci mívají výrazné špičáky, které se jim vyvíjejí i během dospělosti. Stříbrohřbetí samci bývají fyzicky nesmírně zdatní a mívají dominantní sklony, díky nimž většinou vedou tlupu.

Samec byl jedním z nejslavnějších zástupců kriticky ohrožené gorily nížinné několik desítek let; objevil se v reportážích National Geographic, BBC a dalších médií, stal se objektem asi desítky dokumentů, ale také o něm vzniklo asi padesát vědeckých studií. Největší podíl na tom měl tým slavné primatoložky Diane Doranové,

Kingo
Zdroj: WCS/Kyle de Norbrega

Právě Kingo a jeho ikonický (a fotogenický) vzhled pomohl získat v devadesátých letech dvacátého století podporu pro výzkum goril nížinných západních, které tehdy patřily k těm nejméně známým primátům. A tím Kingo také přispěl k jejich ochraně a záchraně v konžském národním parku Nouabalé-Ndoki.

Hlasitý král

Jeho jméno sice připomíná anglický výraz pro krále, ale ve skutečnosti je odvozené od domorodého výrazu „kingo ya bolé“, což znamená „ten, kdo má silný hlas“. Ostatně, právě jeho řev vědce přiměl Kinga studovat. Vědci dokázali jeho tlupu najít hned v počátcích výzkumu díky charakteristickému hlasu, jenž jim připomínal psí štěkání. „Kingův odkaz je obrovský,“ říká Jancy Boungouová z WCS, která Kinga sledovala až do jeho posledních dnů.

Kingo
Zdroj: WCS/Guilhem Duvot

Kingovým domovem byl národní park Nouabalé-Ndoki – chráněná oblast o rozloze 4238 kilometrů čtverečních, kterou WCS spravuje společně s konžskou vládou. Je domovem nejen goril, ale také pralesních slonů, šimpanzů, antilop bongo a sitatunga a dalších mnohdy ohrožených zvířat. Dlouhodobá přítomnost WCS v parku ve spolupráci s vládou a domorodým obyvatelstvem dokázala tento unikátní prostor jednak ochránit před těžbou i pytláky, ale současně vědcům umožnila získat nové poznatky o životě goril, které se jinak před lidmi skrývají.

Kingo byl potom tím, kdo dokázal pro park získat finance. Byl natolik atraktivní, že se kolem něj začaly budovat programy ekologické turistiky. „Kingo umožnil lépe porozumět ekologii a chování západních goril nížinných a díky cestovnímu ruchu vytvořil cestu k udržitelnému živobytí pro domorodé obyvatelstvo a místní komunity v oblasti,“ doplnil Ben Evans, ředitel národního parku Nouabalé-Ndoki.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 9 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.