Zemřel král. Gorilí samec Kingo zachránil v Kongu celou rezervaci

V konžském národním parku Nouabalé-Ndoki objevili přírodovědci mrtvé tělo obrovské gorily. Na první pohled poznali, že jde o Kinga – šedohřbetého samce, díky němuž se podařilo tuto chráněnou oblast udržet.

Šedohřbetý samec Kingo, který se proslavil v mnoha kampaních na ochranu přírody, byl nalezen mrtvý na konci prosince. Podle organizace Wildlife Conservation Society (WVS) se dožil věku asi 45 let, což je pro zvíře žijící ve volné přírodě značně nadprůměrné. Kingo zřejmě zemřel právě na komplikace spojené s výjimečně vysokým věkem.

„I na gorilí poměry byl Kingo fyzicky impozantní stříbrohřbetý samec s mohutnými pažemi a širokými rameny, který se s jistotou prodíral hustými lesy Konžské pánve,“ popsal vládce pralesa David Morgan, ředitel projektu Goualougo Triangle Ape Project. „Tytéž stromy navštěvovaly po stovky let celé generace stříbrohřbetých samců, ale je nepravděpodobné, že by některý z nich byl ve svém působení tak úspěšný jako Kingo.“

Stříbrohřbetý samec (anglicky Silverback) je gorilí samec, kterému se přibližně ve dvanácti letech objeví viditelný pruh stříbrné srsti na hřbetu. Tito samci mívají výrazné špičáky, které se jim vyvíjejí i během dospělosti. Stříbrohřbetí samci bývají fyzicky nesmírně zdatní a mívají dominantní sklony, díky nimž většinou vedou tlupu.

Samec byl jedním z nejslavnějších zástupců kriticky ohrožené gorily nížinné několik desítek let; objevil se v reportážích National Geographic, BBC a dalších médií, stal se objektem asi desítky dokumentů, ale také o něm vzniklo asi padesát vědeckých studií. Největší podíl na tom měl tým slavné primatoložky Diane Doranové,

Kingo
Zdroj: WCS/Kyle de Norbrega

Právě Kingo a jeho ikonický (a fotogenický) vzhled pomohl získat v devadesátých letech dvacátého století podporu pro výzkum goril nížinných západních, které tehdy patřily k těm nejméně známým primátům. A tím Kingo také přispěl k jejich ochraně a záchraně v konžském národním parku Nouabalé-Ndoki.

Hlasitý král

Jeho jméno sice připomíná anglický výraz pro krále, ale ve skutečnosti je odvozené od domorodého výrazu „kingo ya bolé“, což znamená „ten, kdo má silný hlas“. Ostatně, právě jeho řev vědce přiměl Kinga studovat. Vědci dokázali jeho tlupu najít hned v počátcích výzkumu díky charakteristickému hlasu, jenž jim připomínal psí štěkání. „Kingův odkaz je obrovský,“ říká Jancy Boungouová z WCS, která Kinga sledovala až do jeho posledních dnů.

Kingo
Zdroj: WCS/Guilhem Duvot

Kingovým domovem byl národní park Nouabalé-Ndoki – chráněná oblast o rozloze 4238 kilometrů čtverečních, kterou WCS spravuje společně s konžskou vládou. Je domovem nejen goril, ale také pralesních slonů, šimpanzů, antilop bongo a sitatunga a dalších mnohdy ohrožených zvířat. Dlouhodobá přítomnost WCS v parku ve spolupráci s vládou a domorodým obyvatelstvem dokázala tento unikátní prostor jednak ochránit před těžbou i pytláky, ale současně vědcům umožnila získat nové poznatky o životě goril, které se jinak před lidmi skrývají.

Kingo byl potom tím, kdo dokázal pro park získat finance. Byl natolik atraktivní, že se kolem něj začaly budovat programy ekologické turistiky. „Kingo umožnil lépe porozumět ekologii a chování západních goril nížinných a díky cestovnímu ruchu vytvořil cestu k udržitelnému živobytí pro domorodé obyvatelstvo a místní komunity v oblasti,“ doplnil Ben Evans, ředitel národního parku Nouabalé-Ndoki.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
před 11 hhodinami

Vědci poprvé natočili okamžik vzniku srdce

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.
před 13 hhodinami

AI si o vědě vymýšlí jako bulvár, varuje studie

Většina chatbotů nedokáže shrnout vědecké studie, aniž by zkreslovala výsledky. Nejčastěji přehání a jen těžko se jí toto chování dá vymluvit. Problém je podle autorů nové studie složitější, než se zdá. Zejména proto, že čím novější verze AI, tím hůř si vedly. A navíc, když se vědci pokoušeli ovlivňovat chatboty k větší přesnosti, dosáhli tím pravého opaku.
před 14 hhodinami

Přemnožené sinice otrávily v Austrálii přes dvě stě mořských druhů

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.
před 18 hhodinami

Fluorid ve vodě rozděluje USA. Kennedy je pro omezení

Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.
13. 5. 2025

Vesmír může skončit mnohem dříve, než vědci předpokládali

Na základě teorií Stephena Hawkinga přišli nizozemští vědci s novou hypotézou o konci vesmíru. Podle ní by měla trvat existence kosmu jen zlomek dříve odhadovaného času.
13. 5. 2025

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
12. 5. 2025

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
12. 5. 2025
Načítání...