Šimpanzí samice ve volné přírodě procházejí menopauzou, ukázala nová studie v odborném časopise Science. Po ní žijí dál normální život, včetně respektu ostatních členů tlupy.
Šimpanzí samice procházejí menopauzou
Menopauza, tedy život po ukončení plodnosti, je jev, který je v přírodě zcela výjimečný. Vědci si docela dlouho mysleli, že se objevuje jenom u lidí. Pak ale mořští biologové objevili, že se vyskytuje u několika druhů mořských savců, například u kosatek. Teď se ale ukázalo, že v tom nejsme sami ani mezi primáty.
U zvířat je běžné, že samice umírají krátce po skončení reprodukční fáze života. Ale neplatí to u šimpanzů z tlupy Ngogo, kteří žijí v národním parku Kibale v Ugandě. Samice podle nového výzkumu prožijí po menopauze asi pětinu svého života. Klíčová otázka zní: Proč?
Příroda se snaží optimalizovat přežití, evoluce upřednostňuje ty, kdo se dokážou lépe rozmnožovat. Ale k čemu je existence tvora, který se už rozmnožovat nedokáže? To zdánlivě odporuje všem přírodním zákonům, které věda zná. Jedním z vysvětlení je takzvaná „hypotéza babičky“. Ta říká, že staré samice, které už nejsou plodné, mohou být velmi důležité pro přežití svých vnoučat. Pomáhají totiž svým dcerám v péči o potomky tak moc, že se jejich existence „evolučně vyplatí“. U lidí a kosatek to opravdu funguje, protože jejich babičky jsou opravdu klíčové. Jenže u šimpanzů to neplatí.
Šimpanzí samice z Ngogo totiž tráví svůj „reprodukční důchod“ vším možným, jen ne starostí o vnučky a vnoučky. Tyto samice totiž se svými dcerami vůbec nežijí: ty opouštějí svou původní tlupu, když vstupují do dospělosti. Vědci pro to nemají zatím žádné vysvětlení, jen několik hypotéz.
Jednou z nich je, že díky vysokému věku, a tedy obrovskému množství zkušeností hrají tyto samice roli jakési „univerzální babičky“ bez vnoučat. Mohly by tedy být babičkami celé své tlupy, pomáhat jí tím, že znají svůj ekosystém lépe než kdokoliv jiný.
Dvacetiletý výzkum
Studie, kterou vedl antropolog Brian Wood z Kalifornské univerzity v Los Angeles, zkoumala úmrtnost a porodnost 185 šimpanzích samic žijících v Ngogo. Výzkum začal roku 1995 a trval 21 let – jen tak mohli vědci popsat tak dlouhodobý fenomén, jako je menopauza.
Antropologové v té době analyzovali vzorky moči samic v různých stadiích reprodukčního života a měřili v nich hodnoty několika hormonů, které jsou spojené s rozmnožováním. Ukázalo se, že stejně jako u lidí vede menopauza u šimpanzů Ngogo k vyšší hladině hormonů FSH a LH a nižší hladině estrogenů a progestinů.
Vědci zatím nevědí, jestli je to typické jen pro šimpanze žijící v této oblasti, kteří se proslavili abnormální délkou života, anebo to funguje i jinde. Údaje od šimpanzů žijících v zajetí nejsou důležité, protože v těchto podmínkách se mění spousta faktorů spojených s přirozeným životem.