Šimpanzí samice procházejí menopauzou

Šimpanzí samice ve volné přírodě procházejí menopauzou, ukázala nová studie v odborném časopise Science. Po ní žijí dál normální život, včetně respektu ostatních členů tlupy.

Menopauza, tedy život po ukončení plodnosti, je jev, který je v přírodě zcela výjimečný. Vědci si docela dlouho mysleli, že se objevuje jenom u lidí. Pak ale mořští biologové objevili, že se vyskytuje u několika druhů mořských savců, například u kosatek. Teď se ale ukázalo, že v tom nejsme sami ani mezi primáty.

U zvířat je běžné, že samice umírají krátce po skončení reprodukční fáze života. Ale neplatí to u šimpanzů z tlupy Ngogo, kteří žijí v národním parku Kibale v Ugandě. Samice podle nového výzkumu prožijí po menopauze asi pětinu svého života. Klíčová otázka zní: Proč?

Příroda se snaží optimalizovat přežití, evoluce upřednostňuje ty, kdo se dokážou lépe rozmnožovat. Ale k čemu je existence tvora, který se už rozmnožovat nedokáže? To zdánlivě odporuje všem přírodním zákonům, které věda zná. Jedním z vysvětlení je takzvaná „hypotéza babičky“. Ta říká, že staré samice, které už nejsou plodné, mohou být velmi důležité pro přežití svých vnoučat. Pomáhají totiž svým dcerám v péči o potomky tak moc, že se jejich existence „evolučně vyplatí“. U lidí a kosatek to opravdu funguje, protože jejich babičky jsou opravdu klíčové. Jenže u šimpanzů to neplatí.

Šimpanzí samice z Ngogo totiž tráví svůj „reprodukční důchod“ vším možným, jen ne starostí o vnučky a vnoučky. Tyto samice totiž se svými dcerami vůbec nežijí: ty opouštějí svou původní tlupu, když vstupují do dospělosti. Vědci pro to nemají zatím žádné vysvětlení, jen několik hypotéz. 

Jednou z nich je, že díky vysokému věku, a tedy obrovskému množství zkušeností hrají tyto samice roli jakési „univerzální babičky“ bez vnoučat. Mohly by tedy být babičkami celé své tlupy, pomáhat jí tím, že znají svůj ekosystém lépe než kdokoliv jiný.

Dvacetiletý výzkum

Studie, kterou vedl antropolog Brian Wood z Kalifornské univerzity v Los Angeles, zkoumala úmrtnost a porodnost 185 šimpanzích samic žijících v Ngogo. Výzkum začal roku 1995 a trval 21 let – jen tak mohli vědci popsat tak dlouhodobý fenomén, jako je menopauza.

Antropologové v té době analyzovali vzorky moči samic v různých stadiích reprodukčního života a měřili v nich hodnoty několika hormonů, které jsou spojené s rozmnožováním. Ukázalo se, že stejně jako u lidí vede menopauza u šimpanzů Ngogo k vyšší hladině hormonů FSH a LH a nižší hladině estrogenů a progestinů.

Vědci zatím nevědí, jestli je to typické jen pro šimpanze žijící v této oblasti, kteří se proslavili abnormální délkou života, anebo to funguje i jinde. Údaje od šimpanzů žijících v zajetí nejsou důležité, protože v těchto podmínkách se mění spousta faktorů spojených s přirozeným životem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
před 7 hhodinami

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
před 10 hhodinami

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
před 14 hhodinami

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
před 15 hhodinami

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
18. 11. 2026‌‌

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
18. 11. 2026‌‌

Voyager 1 je nyní světelný den od Země

Americká sonda Voyager 1 dosáhla ve středu v 11:16 jako první lidský výtvor vzdálenosti 25,9 miliardy kilometrů od Země. Dokázala tím překročit hranici jednoho světelného dne od naší planety.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.