Biologové věří, že odhalili evoluční smysl menopauzy. Zkoumali ji u kosatek

Soutěživost mezi matkami a dcerami vysvětluje, proč kosatky patří mezi pouhé tři druhy tvorů, které znají menopauzu. Oznámili to vědci z Velké Británie.

  • Jméno orca dali kosatkám staří Římané podle boha podsvětí Orcuse. Podle stejného jména pojmenoval J.R.R. Tolkien své skřety – orky. 

Starší samice, které už nejsou schopné mít vlastní mláďata, hrají klíčovou roli ve starost o mladé kusy ostatních samic. Pomáhají jim najít potravu, získat ji a také se starají o přežití ostatních zvířat. Vědecký článek o tomto objevu vydal odborný časopis Current Biology.

Když mají starší samice mláďata ve stejnou dobu jako jejich dcery, hrozí jejich potomkům 1,7krát větší pravděpodobnost, že zemřou, uvádí vědci ve studii. Evolučně se tedy starším samicím výrazně vyplatí, aby se přestaly rozmnožovat a ušetřenou energii investovaly do toho, aby se postaraly o mláďata ostatních samic v hejnu.

Profesor Darren Croft, expert na chování zvířat z univerzity v Exeteru, popisuje, jaký to má význam: „Tohle vysvětluje, proč starší samice zastaví své rozmnožování – přestanou být reprodukčními konkurentkami svých dcer.“

Samice kosatek se začínají rozmnožovat ve věku 15 let a pokračují v tom až do 30–40 let, přitom se dožívají věku až 90 let. Více než polovinu života tedy mohou prožít v menopauze, což je velmi podobné tomu, co zažívají lidské ženy ve 21. století. Od této doby zaujímají kosatky roli babiček, což se projevuje tak, že chrání nejzranitelnější členy stáda. Současně je učí, jak přežívat, lovit a ukrývat se před silnějšími tvory.

Vědci vycházeli z analýzy 43 let demografických údajů o kosatkách pozorovaných v Tichém oceánu v oblasti podél amerických a kanadských břehů. Menopauza se projevuje jen u kosatek, lidí a kulohlavců černých.

Jiná hypotéza: za menopauzu mohou muži

Vloni přišel s jiným možným vysvětlením profesor Rama Singh z University of Canada. Podle jeho práce jsou hlavní příčinou menopauzy muži a jejich obliba mladších partnerek. Statisticky dávají muži výraznou přednost mladším ženám, starší ženy tedy neměly v tomto konkurenčním prostředí šanci se uplatnit.

Pro ty starší tedy nebylo energeticky a evolučně výhodné snažit se vůbec mladším konkurovat – využili toho v roli babiček, aby zvýšily šanci přežít pro jejich vnučky. Je to vlastně docela podobné tomu, co pozorovali britští vědci u kosatek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 1 hhodinou

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 13 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 18 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 21 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.