Biologové věří, že odhalili evoluční smysl menopauzy. Zkoumali ji u kosatek

Soutěživost mezi matkami a dcerami vysvětluje, proč kosatky patří mezi pouhé tři druhy tvorů, které znají menopauzu. Oznámili to vědci z Velké Británie.

  • Jméno orca dali kosatkám staří Římané podle boha podsvětí Orcuse. Podle stejného jména pojmenoval J.R.R. Tolkien své skřety – orky. 

Starší samice, které už nejsou schopné mít vlastní mláďata, hrají klíčovou roli ve starost o mladé kusy ostatních samic. Pomáhají jim najít potravu, získat ji a také se starají o přežití ostatních zvířat. Vědecký článek o tomto objevu vydal odborný časopis Current Biology.

Když mají starší samice mláďata ve stejnou dobu jako jejich dcery, hrozí jejich potomkům 1,7krát větší pravděpodobnost, že zemřou, uvádí vědci ve studii. Evolučně se tedy starším samicím výrazně vyplatí, aby se přestaly rozmnožovat a ušetřenou energii investovaly do toho, aby se postaraly o mláďata ostatních samic v hejnu.

Profesor Darren Croft, expert na chování zvířat z univerzity v Exeteru, popisuje, jaký to má význam: „Tohle vysvětluje, proč starší samice zastaví své rozmnožování – přestanou být reprodukčními konkurentkami svých dcer.“

Samice kosatek se začínají rozmnožovat ve věku 15 let a pokračují v tom až do 30–40 let, přitom se dožívají věku až 90 let. Více než polovinu života tedy mohou prožít v menopauze, což je velmi podobné tomu, co zažívají lidské ženy ve 21. století. Od této doby zaujímají kosatky roli babiček, což se projevuje tak, že chrání nejzranitelnější členy stáda. Současně je učí, jak přežívat, lovit a ukrývat se před silnějšími tvory.

Vědci vycházeli z analýzy 43 let demografických údajů o kosatkách pozorovaných v Tichém oceánu v oblasti podél amerických a kanadských břehů. Menopauza se projevuje jen u kosatek, lidí a kulohlavců černých.

Jiná hypotéza: za menopauzu mohou muži

Vloni přišel s jiným možným vysvětlením profesor Rama Singh z University of Canada. Podle jeho práce jsou hlavní příčinou menopauzy muži a jejich obliba mladších partnerek. Statisticky dávají muži výraznou přednost mladším ženám, starší ženy tedy neměly v tomto konkurenčním prostředí šanci se uplatnit.

Pro ty starší tedy nebylo energeticky a evolučně výhodné snažit se vůbec mladším konkurovat – využili toho v roli babiček, aby zvýšily šanci přežít pro jejich vnučky. Je to vlastně docela podobné tomu, co pozorovali britští vědci u kosatek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 34 mminutami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 2 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 4 hhodinami

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
před 22 hhodinami

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
před 22 hhodinami

Spinosauři ronili extra slané slzy, naznačuje nová studie

Spinosauři byli nejdelší masožraví dinosauři v dějinách. Bezpečně se ví o čtrnáctimetrových exemplářích, ale spekuluje se i osmnáctimetrových. Přitom ale tito obří vážili jen dvě třetiny toho, co menší tyranosauři. Vědci teď popsali o těchto pravěkých predátorech nové informace.
před 23 hhodinami

Supermasivní černé díry by mohly být otesánci i porodnice v jednom

Černé díry bývají popisovány jako hinduistický bůh Šiva, tedy jako ničitelé. Nový výzkum ale odhaluje, že by mohly mít, stejně jako toto božstvo, i další aspekt, a to ten tvořivý.
včera v 13:13

Evropské stromy se pokoušejí drasticky adaptovat na teplejší svět, zabíjejí se tím

Kdysi majestátní dub v jednom z francouzských lesů je dnes prakticky mrtvý. Po opakovaných vlnách veder zastavil své životní funkce, aby šetřil vodu, a pomalu hyne. Jde o jeden z mnoha stromů v evropských lesích, které volí drastické a často smrtící metody přežití tváří v tvář zhoršujícím se vlnám veder a sucha souvisejících se změnou klimatu, napsala agentura AFP.
včera v 11:14
Načítání...