Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.

Dříve mimořádně soudržná skupina čítala téměř dvě stě šimpanzů a patřila k největším kdy pozorovaným společenstvím tohoto druhu ve volné přírodě. Sociální vazby mezi jejími členy se utvářely více než dvě desetiletí. Podle vědců však stačily pouze tři roky, aby se z někdejších spojenců stali nepřátelé.

„Už dlouho víme, že šimpanzi útočí na své sousedy a že je často i zabíjejí. Ukazuje se ale, že to dělají i tehdy, když jde o jejich bývalé přátele a spojence,“ uvedl primatolog John Mitani z Michiganské univerzity a jeden z autorů studie.

Po dvě desetiletí si šimpanzi ze skupiny Ngogo navzájem pomáhali a útočili pouze na jedince ze sousedních kmenů. Tím rozšiřovali své teritorium a zvyšovali šance svých mláďat na přežití.

Předehra k válce

Zlom nastal v roce 2015. Několik dospělých samců, kteří skupinu drželi pohromadě, zemřelo na nemoci. Sociální vazby v důsledku jejich úmrtí zeslábly a přibližně ve stejnou dobu se vůdcem stal nový alfa samec. „Změny v hierarchii mohou podnítit napětí a agresi,“ řekl spoluautor studie Aaron Sandel z Texaské univerzity v Austinu.

Vědci pomocí analýzy sociálních vazeb, prostorových dat z GPS a kontinuálního třicetiletého sledování chování zvířat doložili, že právě v roce 2015 se skupina náhle začala polarizovat. Šimpanzi, kteří se dříve běžně setkávali, se najednou začali jeden druhému vyhýbat. Následovalo šest týdnů, kdy se obě části skupiny vůbec nestýkaly, což výzkumníci u této populace nikdy dříve nepozorovali.

Obě frakce se postupně stáhly do oddělených částí parku. Někdejší centrum společného území se proměnilo v hranici, kterou skupiny střežily. Do roku 2018 se skupina rozdělila úplně. Sociální i reprodukční vazby mezi frakcemi zanikly; poslední mládě s rodiči z obou částí se narodilo v roce 2015.

Menší z nově vzniklých skupin měla v době rozdělení jen deset dospělých samců, zatímco druhá třicet. Přesto právě tato početně slabší skupina zahájila systematické útoky a nyní je početnější.

Konflikt v plném proudu

Vědci mezi lety 2018 a 2024 zaznamenali 24 takových útoků. Při nich zahynulo nejméně sedm dospělých samců a sedmnáct mláďat z druhé skupiny. Útočníci tak v průměru zabili jednoho dospělého samce a dvě mláďata ročně. Skutečný počet mrtvých lidoopů je ale podle Mitaniho ještě vyšší, protože na rozsáhlém území bylo nemožné zaznamenat všechna úmrtí.

Podobné rozdělení původně celistvé skupiny a následné násilí mezi frakcemi u šimpanzů popsala už primatoložka Jane Goodallová v sedmdesátých letech. V Tanzanii, kde Goodallová situaci zaznamenala, lidoopi ale dostávali potravu od lidí. Skupina Ngogo žije v naprosté volnosti, dokrmována nijak není. Lidský vliv tak z tohoto pozorování mizí.

Příčinu rozdělení vědci přesně neznají. Domnívají se, že skupina mohla doplatit na vlastní úspěch. Byla mimořádně početná a i přes dostatek potravy mohli šimpanzi vnímat silnější konkurenci o zdroje a partnery.

Výzkumníci upozorňují, že tento případ je mimořádně vzácný. Podle genetických dat dochází k trvalému rozdělení šimpanzí skupiny v průměru jednou za pět set let.

Podle Sandela tento případ ukazuje, že násilí mezi bývalými členy jedné skupiny nemusí nutně vyvěrat z „kulturních“ důvodů, které lidé často považují za příčinu válek. Často k tomu stačí postupné narušení sociálních vazeb a změny ve vztazích mezi jednotlivci.

Šimpanz obecný je jedním ze dvou druhů primátů s nejužšími evolučními vazbami na člověka. Vědci uvádějí téměř 99procentní podobnost DNA mezi lidmi a šimpanzi, podobně i u šimpanzů bonobo. Mezinárodní svaz pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN) řadí šimpanze mezi ohrožené druhy. Tito primáti čelí hrozbám, jako je pytláctví či úbytek přirozeného prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Praze voperovali jako první na světě kardiostimulátor, který se sám nabíjí

První implantaci bezdrátového kardiostimulátoru na světě provedl v prosinci 2012 tým profesora Petra Neužila v pražské Nemocnici Na Homolce. Teď stejní lékaři poprvé na světě implantoval pacientovi bezdrátový kardiostimulátor, který nepotřebuje dobíjet a mohl by tak vydržet po celý život.
před 45 mminutami

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 13 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.