Bolívie strana 2 z 4

Ledovce v tropické části jihoamerických And se za posledních třicet let zmenšily téměř o polovinu, vyplývá ze studie skupiny MapBiomas, na níž se podíleli experti z Brazílie či Peru. K bezprecedentnímu úbytku ledovců podle nich přispěly klimatické změny i rozsáhlejší požáry v Amazonii.

Biologové pozorovali skupinu ohrožených jihoamerických delfínů, jak si v řece hrají s tělem velké anakondy. Je to poprvé, co takovou interakci věda zdokumentovala. Pokusy o její vysvětlení ale přináší více otázek než odpovědí. Své dosavadní závěry přírodovědci shrnuli ve studii otištěné odborným časopisem Ecology.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro je na zahraniční cestě v Moskvě, kde se ve středu setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, to vše v době napjaté situace mezi Ruskem a sousední Ukrajinou. To ale brazilského prezidenta příliš nezajímá, podle Lukáše Perutky z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy mu jde především o sebe a posílení mezinárodního obrazu před nadcházejícími volbami.

Více než třicet obcí a měst se ocitlo pod vodou v severovýchodní Brazílii. Dvě přehrady tam nevydržely nápor vody, která se vlila do řek po týdnech silných dešťů. Po selhání přehrad zatím nejsou hlášeny žádné oběti na životech. Voda ale poničila mosty, silnice a domy. Zhruba čtyři tisíce lidí musely být evakuovány.

Levicový kabinet nového peruánského prezidenta Pedra Castilla dostal důvěru Sněmovny. Ze 130 poslanců hlasovalo pro kabinet 73 zákonodárců. Před samotným hlasováním ale prezident, který se ujal úřadu na konci července, vyměnil některé členy exekutivy.

Mezinárodní tým vědců, jehož členem byl i Milan Veselý z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, objevil ve východní části Panamy zatím nepopsaný druh ropuch rodu Atelopus. Zprávu o tom publikoval časopis Zoological Research.

Kontroverzní kapitola kanadské historie má další pokračování. U bývalé internátní školy u města Cranbrook v Britské Kolumbii bylo objeveno dalších 182 neoznačených hrobů. Většina z nich může skrývat těla dětí z původních národů, které úřady posílaly na převýchovu. Celkový počet neznámých ostatků už přesáhl tisícovku. Demonstranti v reakci na objevy ničí sochy připomínající britské koloniální období.

V prezidentských volbách v jihoamerickém Peru zatím těsně vede levicový kandidát Pedro Castillo. Jedenapadesátiletý politik, který získal nečekanou přízeň chudší části země, slibuje rozsáhlé reformy. Odpůrci jej mají za nebezpečného populistu. V zemi zkoušené rostoucí chudobou i pandemií tak stoupá napětí.

Kostarický prezident Carlos Alvarado zveřejnil společné prohlášení několika lídrů latinskoamerických a karibských států, v němž signatáři kritizují nerovný přístup k protikoronavirovým vakcínám ve světě. Informovala o tom v pondělí agentura EFE. Hlavy států vyzvaly země, které již naočkovaly své rizikové skupiny, aby poskytly dávky chudším státům.

Protestní, ale i politický hlas jihoamerických indiánů sílí. Jednou z favoritek na předsedkyni Ústavodárného shromáždění v Chile je lídryně mapučů. Tito původní obyvatelé země doufají, že v nové ústavě budou poprvé v historii uznána jejich práva na území, ale i vlastní vzdělání. Indiáni jsou slyšet i v dalších zemích, třeba v Kolumbii.

Rozsah ničení deštného pralesa ve světě se v loňském roce zvýšil a dosáhl třetí nejvyšší hodnoty za posledních dvacet let. Plocha pralesa se snížila o 4,2 milionu hektarů, což je zhruba rozloha Nizozemska. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na údaje organizace Global Forest Watch (GFW). Rozloha odlesnění se meziročně zvýšila o 12 procent. Situace se zhoršila v Latinské Americe, zatímco v jihovýchodní Asii se mírně zlepšila.

V Bolívii roste napětí kvůli uvěznění bývalé prezidentky Jeanine Áňezové a několika ministrů její vlády. Po demonstracích opozice za osvobození politiků ve čtvrtek večer vyšly do ulic hlavního města tisíce příznivců vlády, napsala agentura EFE. Bývalá prezidentka, které kvůli obvinění ze vzpoury a terorismu hrozí 30 let odnětí svobody, zahájila ve vězení hladovku.

V Bolívii vyšly do ulic desítky tisíc lidí na protest proti uvěznění bývalé prezidentky Jeaniny Áňezové, na kterou byla v pondělí uvalena vazba kvůli obvinění ze vzpoury, spiknutí a terorismu. Informovala o tom agentura AFP. Áňezové a některým bývalým ministrům její vlády hrozí až 30 let vězení. Podle exprezidentky je stíhání politicky motivované a justice koná na příkaz vládní strany MAS. Ministr spravedlnosti Iván Lima uvedl, že záležitost musí řešit soud.

Bolivijská policie zatkla bývalou konzervativní prezidentku Jeanine Áňezovou. Na sociálních sítích to oznámil bolivijský ministr vnitra Carlos Eduardo del Castillo. Levicová vláda na bývalou hlavu státu vydala zatykač za vzpouru a za terorismus a podezírá ji, že organizovala údajný převrat proti vládě dlouholetého levicového prezidenta Eva Moralese.

Vědecká expedice objevila na svazích bolivijských And nedaleko metropole La Paz dvě desítky nových druhů rostlin a živočichů a také vzácné žáby a motýly, které odborníci považovali za vyhynulé. Informovala o tom agentura Reuters. Jedním z nových druhů je zakrslá žabka, která dorůstá velikosti jen kolem jednoho centimetru.

Bolivijský soud zrušil obvinění proti exprezidentovi Evu Moralesovi a několika členům jeho vlády kvůli volebním podvodům, kterých se měli dopustit při loňských prezidentských volbách. Informovala o tom agentura DPA. Jde o druhé trestní stíhání Moralese, které bylo ukončeno po výhře kandidáta jeho strany v prezidentských volbách letos v říjnu. Minulý týden přestal být Morales stíhán kvůli obvinění z terorismu a vzpoury, toho se měl dopustit podněcováním k protestům proti vládě, která se vedení země ujala loni v listopadu po jeho útěku z vlasti.

Zápasnická show zvaná wrestling je v latinskoamerických zemích velmi populární. V Bolívii se této převážně mužské zábavě začala před několika lety věnovat i skupina žen indiánského původu. Říkají si Létající Cholitas a získaly si velkou popularitu. Začátkem prosince se díky uvolnění protikoronavirových opatření mohly vrátit k zápasům.

Američtí vědci vyzvali k opatrnosti kvůli novému kmeni viru, který se objevil poprvé vloni v Bolívii. Vyvolává krvácivou horečku Chaparé podobnou ebole – a podle nových poznatků se může přenášet z člověka na člověka.

Stovky lidí přišly přivítat do bolivijského pohraničního města Villazón exprezidenta země Eva Moralese. Ten přesně před rokem utekl z vlasti pod tlakem vedení armády a policie za povolebních protestů. Do Bolívie se vrátil den poté, co se úřadu prezidenta ujal zástupce jeho socialistické strany a exministr jeho bývalé vlády Luis Arce.

Bývalý bolivijský prezident Evo Morales v pátek opustil Argentinu a zamířil do Venezuely na palubě venezuelského vládního speciálu. Informovala o tom argentinská státní agentura Telam. Morales se přesunul ve stejný den, kdy se jeho spolustraník Luis Arce stal oficiálně prezidentem Bolívie.

Organizace amerických států (OAS) uznala nedělní prezidentské volby v Bolívii za legitimní. Podle ní je na rozdíl od těch loňských neprovázely žádné „podvodné akce“. Novým prezidentem země se tak příští měsíc stane ekonom Luis Arce, kandidát socialistické strany uprchlého exprezidenta Eva Moralese. Vítězství Arceho, jemuž ve středu blahopřál i šéf americké diplomacie Mike Pompeo, podle deníku El País posílí latinskoamerickou levici a pomůže levicovým lídrům v regionu.

Nedělní prezidentské volby v Bolívii patrně vyhrál už v prvním kole exministr hospodářství Luis Arce, kandidát Hnutí za socialismus (MAS) Eva Moralese, který v zemi vládl jako její první indiánský prezident od roku 2006 do svého loňského útěku do exilu. K vítězství, které vyplývá zatím jen z několika průzkumů po uzavření volebních místností, už Arcemu blahopřála prozatímní bolivijská prezidentka Jeanine Áňezová, venezuelský autoritářský vládce Nicolás Maduro či místopředseda španělské vlády Pablo Iglesias.

V Bolívii po rok dlouhém čekání začínají parlamentní a prezidentské volby. Poté, co byly ty loňské zdiskreditovány a bývalý prezident Evo Morales utekl ze země, muselo být nové hlasování již třikrát odloženo kvůli pandemii covidu-19. Vlády se prozatímně ujala konzervativní právnička Jeanine Áňezová, která však kandidovat nechce a novým zájemcům tak vzrostly naděje. Favoritem je Luis Arce, člen Moralesova Hnutí za socialismus (MAS).

Mexický prezident v otevřeném dopise vyzval papeže Františka, aby se Vatikán omluvil za roli katolické církve při španělském dobývání Aztécké říše před pěti sty lety. Zároveň ho požádal o zapůjčení rukopisů z mexické předkoloniální a koloniální éry, které se nacházejí ve vatikánské knihovně, uvedla agentura AP.