Vědci objevili v Panamě zatím nepopsaný druh ropuch. Už teď jsou ohrožené

Mezinárodní tým vědců, jehož členem byl i Milan Veselý z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, objevil ve východní části Panamy zatím nepopsaný druh ropuch rodu Atelopus. Zprávu o tom publikoval časopis Zoological Research.

„Nový druh jsme nazvali Atelopus fronterizo. Druhové jméno odráží název, kterým domorodí obyvatelé označují někoho, kdo žije poblíž hranice. Zároveň však používají toto označení i pro příslušníky panamské pohraniční vojenské policie sloužící v Dariénu, kteří zajišťují bezpečnost v této neklidné části Panamy. Bez logistické podpory této organizace by byl náš výzkum v některých částech Dariénu nemožný,“ uvedl Milan Veselý.

  • Ropuchy rodu Atelopus patří mezi nejvýraznější a nejpozoruhodnější skupiny neotropických žab. Zároveň je to jedna z nejvíce ohrožených skupin obojživelníků na světě, neboť v posledních 20 letech byl zaznamenán jejich masivní úbytek a u řady populací často také vyhynutí.

Životní prostor rodu Atelopus sahá od Kostariky po Bolívii a aktuálně do něj patří 100 uznávaných druhů. Jenom šest druhů se vyskytuje v Panamě, přičemž poslední z nich byl popsán před více než čtvrtstoletím. Jeden z těchto druhů, zlatě zbarvený Atelopus zeteki, je nejen panamskou národní žábou, ale také mezinárodním symbolem boje za záchranu populací obojživelníků v Latinské Americe.

„Vzhledem k pokračující deforestaci, ničení původních biotopů a všudypřítomné chytridiomykóze se zdálo málo pravděpodobné, že ještě lze nalézt dosud nepopsaný druh těchto pestrých a výrazných ropuch, který dosud zůstal neobjeven herpetology pracujícími v Panamě. Přesto se nám během expedic do nepřístupných oblastí Dariénu podařilo objevit několik populací, které se už na pohled poněkud lišily od všech dosud popsaných druhů,“ popsal Milan Veselý.

Objev ležel sto let v muzeu

Molekulární analýza odebraných vzorků tkáně ropuchy ukázala, že se opravdu jedná o samostatný  rod. Vědci pak zjistili, že tato výrazná a barevná žába ležela bez povšimnutí odborníků více než sto let v depozitářích významných muzeí.

„Tento druh byl totiž poprvé nalezen už v roce 1911 poblíž osady Puerto Obaldía na panamsko-kolumbijské hranici přírodovědcem Henrym Pitierem. Tento nejstarší známý exemplář uložený v United States National Museum byl v roce 1931 herpetologem Dunnem zvolen jako paratypus druhu Atelopus glyphus,“ podotkl Milan Veselý.

Podobně dopadly i pozdější nálezy těchto ropuch, které zoologové bez většího zájmu uložili do sklenic s označením „Atelopus sp.“ Podle Milana Veselého není velkým překvapením, že nalezené ropuchy dlouhé desítky let nebyly přesně popsány.

„Vzhledem k velké variabilitě barevných vzorů a morfometrických znaků je velmi obtížné charakterizovat druhy některých druhových komplexů v rodu Atelopus pouze na základě morfometrie či zbarvení. Zřejmě proto zůstal tento taxon tak dlouho nepopsán, ač se jím zabývali přední světoví herpetologové. Moderní technologie, které jsou nyní využívány v integrativní taxonomii, nám umožňují vyřešit i takto obtížné taxonomické záhady. Díky tomu se nám podařilo druh přesvědčivě definovat nejen molekulárně, ale také bioakusticky a morfologicky,“ řekl.

V současné době je 97 procent známých druhů ropuch rodu Atelopus řazeno podle Červeného seznamu IUCN do kategorie „ohrožený“ (EN), „kriticky ohrožený“ (CR) nebo „vyhynulý“ (EX). „Toto plošné vymírání bylo ve velké většině zjištěných případů způsobeno chytridiomykózou, což je nemoc způsobená parazitickou houbou Batrachochytrium dendrobatidis, která byla objevena právě ve Střední Americe a v současnosti je jednou z příčin globální krize obojživelníků,“ upozorňuje Veselý. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...