Vědci objevili v Panamě zatím nepopsaný druh ropuch. Už teď jsou ohrožené

Mezinárodní tým vědců, jehož členem byl i Milan Veselý z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, objevil ve východní části Panamy zatím nepopsaný druh ropuch rodu Atelopus. Zprávu o tom publikoval časopis Zoological Research.

„Nový druh jsme nazvali Atelopus fronterizo. Druhové jméno odráží název, kterým domorodí obyvatelé označují někoho, kdo žije poblíž hranice. Zároveň však používají toto označení i pro příslušníky panamské pohraniční vojenské policie sloužící v Dariénu, kteří zajišťují bezpečnost v této neklidné části Panamy. Bez logistické podpory této organizace by byl náš výzkum v některých částech Dariénu nemožný,“ uvedl Milan Veselý.

  • Ropuchy rodu Atelopus patří mezi nejvýraznější a nejpozoruhodnější skupiny neotropických žab. Zároveň je to jedna z nejvíce ohrožených skupin obojživelníků na světě, neboť v posledních 20 letech byl zaznamenán jejich masivní úbytek a u řady populací často také vyhynutí.

Životní prostor rodu Atelopus sahá od Kostariky po Bolívii a aktuálně do něj patří 100 uznávaných druhů. Jenom šest druhů se vyskytuje v Panamě, přičemž poslední z nich byl popsán před více než čtvrtstoletím. Jeden z těchto druhů, zlatě zbarvený Atelopus zeteki, je nejen panamskou národní žábou, ale také mezinárodním symbolem boje za záchranu populací obojživelníků v Latinské Americe.

„Vzhledem k pokračující deforestaci, ničení původních biotopů a všudypřítomné chytridiomykóze se zdálo málo pravděpodobné, že ještě lze nalézt dosud nepopsaný druh těchto pestrých a výrazných ropuch, který dosud zůstal neobjeven herpetology pracujícími v Panamě. Přesto se nám během expedic do nepřístupných oblastí Dariénu podařilo objevit několik populací, které se už na pohled poněkud lišily od všech dosud popsaných druhů,“ popsal Milan Veselý.

Objev ležel sto let v muzeu

Molekulární analýza odebraných vzorků tkáně ropuchy ukázala, že se opravdu jedná o samostatný  rod. Vědci pak zjistili, že tato výrazná a barevná žába ležela bez povšimnutí odborníků více než sto let v depozitářích významných muzeí.

„Tento druh byl totiž poprvé nalezen už v roce 1911 poblíž osady Puerto Obaldía na panamsko-kolumbijské hranici přírodovědcem Henrym Pitierem. Tento nejstarší známý exemplář uložený v United States National Museum byl v roce 1931 herpetologem Dunnem zvolen jako paratypus druhu Atelopus glyphus,“ podotkl Milan Veselý.

Podobně dopadly i pozdější nálezy těchto ropuch, které zoologové bez většího zájmu uložili do sklenic s označením „Atelopus sp.“ Podle Milana Veselého není velkým překvapením, že nalezené ropuchy dlouhé desítky let nebyly přesně popsány.

„Vzhledem k velké variabilitě barevných vzorů a morfometrických znaků je velmi obtížné charakterizovat druhy některých druhových komplexů v rodu Atelopus pouze na základě morfometrie či zbarvení. Zřejmě proto zůstal tento taxon tak dlouho nepopsán, ač se jím zabývali přední světoví herpetologové. Moderní technologie, které jsou nyní využívány v integrativní taxonomii, nám umožňují vyřešit i takto obtížné taxonomické záhady. Díky tomu se nám podařilo druh přesvědčivě definovat nejen molekulárně, ale také bioakusticky a morfologicky,“ řekl.

V současné době je 97 procent známých druhů ropuch rodu Atelopus řazeno podle Červeného seznamu IUCN do kategorie „ohrožený“ (EN), „kriticky ohrožený“ (CR) nebo „vyhynulý“ (EX). „Toto plošné vymírání bylo ve velké většině zjištěných případů způsobeno chytridiomykózou, což je nemoc způsobená parazitickou houbou Batrachochytrium dendrobatidis, která byla objevena právě ve Střední Americe a v současnosti je jednou z příčin globální krize obojživelníků,“ upozorňuje Veselý. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 5 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 7 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 12 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 12 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
včera v 17:00

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
včera v 16:09

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
včera v 15:00

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
včera v 14:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.