Bolívie strana 3 z 3

Místopředsedkyně bolivijského Senátu Jeanine Áňezová se v úterý místního času prohlásila dočasnou prezidentkou země. Udělala to navzdory nedostatečnému kvoru zákonodárců, kteří měli být jejímu jmenování přítomni. Krok Áňezové vyvolal protesty příznivců exprezidenta Evo Moralese, který v neděli na svůj post rezignoval a později odletěl do Mexika. Spojené státy kvůli „občanským nepokojům“ stahují z Bolívie rodinné příslušníky svých zaměstnanců.

Bývalý bolivijský prezident Evo Morales přiletěl do Mexika, které mu udělilo azyl. Na letišti, kam ho s mezipřistáním v Paraguayi dopravil stroj mexického letectva, ho přivítal tamní ministr zahraničí Marcelo Ebrard. Morales odstoupil v neděli po téměř dvou týdnech pod tlakem masových demonstrací a v reakci na výzvu armády. Dění ve své zemi označil za puč.

Jako chlapec pásl lamy a žvýkal z hladu pomerančové slupky. Dvacet let nato se stal Evo Morales šéfem odborářů a pěstitelů koky, s nimiž organizoval protivládní demonstrace. V lednu 2006 usedl jako první indián do křesla prezidenta Bolívie. Dosáhl nebývalého růstu ekonomiky, zejména zvýšením veřejných výdajů, a zlepšil životní úroveň nejchudších obyvatel. Znárodněním nejen energetického průmyslu ale vyhnal zahraniční investory. Z výsluní ho nakonec sesadily protesty po posledních sporných volbách, díky kterým měl zůstat u moci až do roku 2025.

V Bolívii vypukly po odstoupení prezidenta Evo Moralese a dalších ústavních činitelů nepokoje. Oznámila to agentura AFP s tím, že zmítají metropolí La Paz a blízkým městem El Alto. Podle místních médií shořelo mnoho autobusů i domy známých osobností. Venezuelské velvyslanectví podle mluvčího tohoto úřadu obsadili zamaskovaní demonstranti, údajně vybavení dynamitem.

Levicoví vůdci a vlády latinskoamerických zemí jsou znepokojeni vývojem v Bolívii po nedělní rezignaci prezidenta Eva Moralese. Venezuelský vůdce Nicolás Maduro a nový argentinský prezident Alberto Fernández odsoudili údajný převrat. O puči mluví také Rusko. Kolumbijská vláda vyzvala k urychlenému svolání stálé rady Organizace amerických států (OAS). Mexiko nabídlo Moralesovi azyl. Ten tvrdí, že policie dostala rozkaz ho zatknout, což ale její šéf popřel.

Ve třech bolivijských městech i v metropoli La Paz se v pátek vzbouřily některé policejní jednotky proti svým velitelům. Na několika místech se dokonce připojily k protivládním protestům proti znovuzvolení bolivijského prezidenta Eva Moralese, které trvají už přes dva týdny. Informovala o tom agentura AFP. Morales v reakci na události varoval před státním převratem. Úřady ale zatím vylučují, že by do ulic povolaly armádu.

Hořící barikády a vojáci v ulicích Santiaga de Chile v posledních týdnech překvapili svět. Po tři desítky let prosperující demokratická země upadla do chaosu po zanedbatelném zvýšení cen jízdného v metru. Obyvatelům frustrovaným nerovností, vysokými životními náklady a lhostejností elit došla trpělivost. Žádají reformu systému i novou ústavu, která nebude bazírovat na soukromém vlastnictví tolik jako ta pocházející z dob diktátora Augusta Pinocheta. Napětí spojené se špatnou ekonomickou situací přitom sílí i v dalších státech Jižní Ameriky, stejně jako na Blízkém východě.

Nejvyšší volební soud v Bolívii zveřejnil konečné výsledky prvního kola prezidentských voleb. Potvrzují těsné vítězství současné hlavy státu Eva Moralese. Ten tak získá už čtvrtý mandát a u moci zůstane do roku 2025. Doma i v zahraničí ale čelí obviněním z volebních manipulací. Mezinárodní pozorovatelé Organizace amerických států (OAS) Moralesovi doporučili, aby připustil konání druhého kola voleb. K tomu se připojily i Spojené státy a Evropská unie.

V některých částech Bolívie propukly nepokoje poté, co prezident Evo Morales sporným způsobem zvítězil už v prvním kole voleb hlavy státu. Sčítání hlasů v neděli na den pozastavil volební soud poté, co z předběžných výsledků vyplývalo, že bude nutné druhé kolo, nyní oznámil vítězství v prvním kole. Morales by tak vládl už čtvrté období za sebou. Opoziční kandidát Carlos Mesa prozatímní výsledek neuznal a hovoří o podvodu.

Brazílie začíná jednat se Západem o tom, jak zastavit požáry amazonského pralesa. Prezident Jair Bolsonaro o tom telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jeho tým pak s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Do hašení se před kamerami zapojil i prezident sousední Bolívie Evo Morales.

Rusko staví v Bolívii jedinečné středisko pro jaderný výzkum. Světové prvenství bude zařízení držet v nadmořské výšce, vědci totiž budou pracovat více než čtyři tisíce metrů nad mořem. Nejde o jedinou ruskou investici v latinskoamerické zemi, Moskva hodlá těžit lithium i stavět železnice. Po včerejším jednáním hlav států mezi Vladimirem Putinem a Evo Moralesem to potvrdila agentura TASS.

Kanadská vláda poskytla 350 tisíc kanadských dolarů (asi 5,9 milionu korun) jako zahraniční pomoc homeopatické společnosti Terre Sans Frontières (TSF), aby pomáhala lidem v Hondurasu. Homeopatická pomoc by tam měla léčit tropickou nemoc známou jako Chagasova choroba. Podobná podpora už podle stanice CBC byla poskytnutá podobným projektům v Bolívii a Tanzánii.

Při protivládních protestech ve Venezuele od pondělí zemřelo podle nevládní organizace OVCS už 26 lidí. Původní bilance hovořila o 16 mrtvých a desítkách zraněných. Masové demonstrace po celé zemi svolal předseda opozicí ovládaného parlamentu Juan Guaidó, který se během nich prohlásil úřadujícím prezidentem. Uznaly ho Spojené státy, Rusko následně varovalo USA před vnější intervencí a Washington obvinilo z ignorování mezinárodního práva. Venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino označil krok Guaidóa za státní převrat.

Rčení sůl nad zlato platí v jihobolivijské Uyuni víc než kdekoli jinde na světě. Na obří solné pláni se ročně vytěží na 25 tisíc tun soli. Nacházejí se zde ale i klíčové zásoby lithia a dalších surovin. Místní flóra a fauna jsou bezkonkurenční – pláň lze přejet automobilem.

Socialisté v Bolívii, na Kubě, ve Venezuele a Nikaragui si v neděli připomněli 50 let od násilné smrti revolucionáře Che Guevary. Zarytý marxista a odpůrce amerického imperialismu prosazoval ozbrojený boj jako jediné řešení. Revoluci ale tento lékař dotáhl do konce jen na Kubě. Che Guevara pobýval svého času i v Československu.