Rekordní jaderné středisko i těžba lithia. Rusko investuje v Bolívii, tamní opozice vliv Moskvy kritizuje

Rusko staví v Bolívii jedinečné středisko pro jaderný výzkum. Světové prvenství bude zařízení držet v nadmořské výšce, vědci totiž budou pracovat více než čtyři tisíce metrů nad mořem. Nejde o jedinou ruskou investici v latinskoamerické zemi, Moskva hodlá těžit lithium i stavět železnice. Po včerejším jednáním hlav států mezi Vladimirem Putinem a Evo Moralesem to potvrdila agentura TASS.

Výzkumné středisko s jaderným reaktorem staví ruská společnost Rosatom. „Jsme blízko dokončení výstavby. Jde o jedinečný projekt, reaktor bude ve výšce asi čtyř tísíců metrů nad mořem. Ve světě se nikdo o nic podobného nepokusil,“ prohlásil po setkání se svým bolivijským protějškem Putin.

Slova prezidenta Ruské feredace potvrzuje Jevgenij Pakerman, jeden z šéfů Rosatomu. „Středisko se zapíše do Guinnessovy knihy rekordů, protože je tak vysoko nad mořskou hladinou,“ uvedl. Dohodu o výstavbě zařízení podepsali vlády obou zemí před třemi lety, stavět se začalo v létě minulého roku.

Jaderný reaktor, který se má podle Putinových slov zabývat mírovým vědeckým využitím nukleární energie, stojí blízko města El Alto, které spolu s metropolí La Paz tvoří zhruba milionovou aglomeraci. Centrum bude zkoumat využití jádra v geologii, zdravotnictví i v zemědělství.

Rusko a Čína mají moc velký vliv, kritizuje opozice

Zahraniční investice se ale nelíbí bolivijské opozici, podle které získávají zejména Rusko a Čína značný vliv v regionu a Bolívie se u těchto zemí příliš zadlužuje. Zatímco Rosatom staví jaderné centrum u El Alto, ruská společnost Gazprom investovala už asi 500 milionů dolarů (11,4 miliardy korun) do bolivijského ropného a plynárenského průmyslu.

Rusko se navíc zajímá i o nerostné bohatství v Bolívii: aktuálně o tamní ložiska lithia, což je kov používáný při výrobě baterií. Letos v únoru navíc podepsala bolivijská státní společnost YLB dohodu o těžbě lithia s Čínou, transakce má hodnotu 2,3 miliardy dolarů (přes 52 miliard korun).

Dalšími velkými ruskými investicemi mají být rozšíření mezinárodního letiště v největším bolivijském městě Santa Cruz a také výstavba železnice napříč jihoamerickým kontinentem. Trať by měla spojit Atlantský a Tichý oceán a vést z brazilského přístavu Santos přes bolivijské území až do peruánského města Ilo na pobřeží Pacifiku. Železniční koridor by podle agentury TASS měl být postaven do roku 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 8 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...