Rekordní jaderné středisko i těžba lithia. Rusko investuje v Bolívii, tamní opozice vliv Moskvy kritizuje

Rusko staví v Bolívii jedinečné středisko pro jaderný výzkum. Světové prvenství bude zařízení držet v nadmořské výšce, vědci totiž budou pracovat více než čtyři tisíce metrů nad mořem. Nejde o jedinou ruskou investici v latinskoamerické zemi, Moskva hodlá těžit lithium i stavět železnice. Po včerejším jednáním hlav států mezi Vladimirem Putinem a Evo Moralesem to potvrdila agentura TASS.

Výzkumné středisko s jaderným reaktorem staví ruská společnost Rosatom. „Jsme blízko dokončení výstavby. Jde o jedinečný projekt, reaktor bude ve výšce asi čtyř tísíců metrů nad mořem. Ve světě se nikdo o nic podobného nepokusil,“ prohlásil po setkání se svým bolivijským protějškem Putin.

Slova prezidenta Ruské feredace potvrzuje Jevgenij Pakerman, jeden z šéfů Rosatomu. „Středisko se zapíše do Guinnessovy knihy rekordů, protože je tak vysoko nad mořskou hladinou,“ uvedl. Dohodu o výstavbě zařízení podepsali vlády obou zemí před třemi lety, stavět se začalo v létě minulého roku.

Jaderný reaktor, který se má podle Putinových slov zabývat mírovým vědeckým využitím nukleární energie, stojí blízko města El Alto, které spolu s metropolí La Paz tvoří zhruba milionovou aglomeraci. Centrum bude zkoumat využití jádra v geologii, zdravotnictví i v zemědělství.

Rusko a Čína mají moc velký vliv, kritizuje opozice

Zahraniční investice se ale nelíbí bolivijské opozici, podle které získávají zejména Rusko a Čína značný vliv v regionu a Bolívie se u těchto zemí příliš zadlužuje. Zatímco Rosatom staví jaderné centrum u El Alto, ruská společnost Gazprom investovala už asi 500 milionů dolarů (11,4 miliardy korun) do bolivijského ropného a plynárenského průmyslu.

Rusko se navíc zajímá i o nerostné bohatství v Bolívii: aktuálně o tamní ložiska lithia, což je kov používáný při výrobě baterií. Letos v únoru navíc podepsala bolivijská státní společnost YLB dohodu o těžbě lithia s Čínou, transakce má hodnotu 2,3 miliardy dolarů (přes 52 miliard korun).

Dalšími velkými ruskými investicemi mají být rozšíření mezinárodního letiště v největším bolivijském městě Santa Cruz a také výstavba železnice napříč jihoamerickým kontinentem. Trať by měla spojit Atlantský a Tichý oceán a vést z brazilského přístavu Santos přes bolivijské území až do peruánského města Ilo na pobřeží Pacifiku. Železniční koridor by podle agentury TASS měl být postaven do roku 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...