Před 65 lety spustili první jadernou elektrárnu, která dodávala elektřinu do domácností. Byla vzorem i pro Černobyl

Nahrávám video
Obninsk
Zdroj: ČT24

Asi sto kilometrů jihozápadně od Moskvy leží atomová elektrárna Obninsk, první jaderné zařízení, které lidem dodávalo energii. Bylo spuštěno přesně před 65 lety – 27. června 1954 v 17.45.

Reaktory, které vyráběly elektřinu, sice existovaly už dříve, ale právě Obninsk byl první, jenž energii posílal do běžné sítě. Plán na vznik této elektrárny se poprvé objevil roku 1950, o rok později se už začalo stavět. Místo projektanti vybrali pro jeho blízkost sovětskému vojenskému jadernému výzkumu a také díky nedalekým detenčním táborům, kde Sověti využívali znalosti zajatců z nacistického Německa.

Obninská elektrárna měla výkon pouhých 5 MW, pro srovnání výkon Temelína je ‎2110 MW.

Jak funguje jaderná elektrárna

Projekt dostal za úkol inženýr Nikolaj Dolležal z Ukrajiny – toto jméno zní českým uším povědomě a není to náhoda, jeho předkové opravdu pocházeli z českých zemí. Vytvořil reaktor, který dostal jméno RBMK, česky kanálový reaktor velkého výkonu. Obninsk fungoval v takzvaném dvouokruhovém uspořádání – podobně jako elektrárna Temelín.

V primárním okruhu se energie z rozpadu jader mění na energii tepelnou. Ohřeje se tak voda v reaktoru, která putuje do parogenerátoru. To je místo, kde se primární a sekundární okruh propojují. Horká voda z reaktoru předá teplo vodě ze sekundárního okruhu a ta se mění na páru, která roztáčí turbínu. Energie, jež se v turbíně vytvoří, se v generátoru mění na elektřinu a přes transformátory vstupuje do elektrické sítě.

Voda je proto pro elektrárnu nepostradatelná – třeba pro provoz Temelína jsou každou sekundu potřeba tři litry vody. Ta zaprvé ve formě páry roztáčí turbínu a zadruhé slouží jako chlazení celého zařízení. K tomu se používají speciální věže – a právě ty jsou viditelným symbolem jaderných elektráren. To, co z nich vidíme stoupat, je vodní pára, ve které nejsou žádné škodlivé látky.

Obninsk se stal vzorem pro další sovětské jaderné elektrárny, celkem se stavělo 25 reaktorů typu RBMK, deset z nich je ještě v provozu. Patřily mezi ně také všechny reaktory v Černobylu.

Jak získal Sovětský svaz náskok

Vůbec první jaderný reaktor byl spuštěn 12 let před Obninskem, v Chicagu. Přesto Spojené státy svou vlastní jadernou elektrárnu dodávající elektřinu do sítě spustily až tři roky po Obninsku. „Byl to reaktor, který původně pro americkou jadernou ponorku Nautilus navrhla a vyrobila firma Westinghouse,“ popsala jaderná fyzička Dana Drábová.

A čím si vysvětluje sovětský náskok? „Ve Spojených státech jsou všechny elektrárenské společnosti soukromé, takže vládě Spojených států trvalo poměrně dlouho je přesvědčit, že mírové využití jádra je ta správná cesta,“ uvedla ve Studiu 6 Drábová.

Souboj o prvenství v mírovém využití jaderné energie byl podle Drábové podobný zápolení o vesmír. Sovětský svaz měl ale silnější motivaci než USA – nedařilo se mu zásobovat své obyvatelstvo, takže energii a suroviny vyměňoval za plodiny.

Elektrárna Obninsk dodávala elektřinu do sítě jen asi pět let, pak se z ní stalo středisko výzkumu. Úplně přestala fungovat v roce 2002, tedy 48 let po spuštění. O dva roky později byl reaktor prohlášen za památku a dnes je otevřený pro návštěvníky. V provozu zůstala jen jedna část elektrárny – místnost, ze které se kontrolují vnitřní prostory budovy a grafit v reaktoru.

Jaderné rekordy

Po celém světě dnes funguje přes 400 jaderných elektráren. Nejvíc jich je ve Spojených státech, Francii a Japonsku. Tam mají i nejvýkonnější jadernou elektrárnu světa – vyrobí asi čtyřikrát víc energie než Temelín. Ten přitom spolu s jadernou elektrárnou v Dukovanech zajišťuje přibližně třetinu celkové výroby elektřiny v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 15 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 17 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 20 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...