Před 65 lety spustili první jadernou elektrárnu, která dodávala elektřinu do domácností. Byla vzorem i pro Černobyl

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Asi sto kilometrů jihozápadně od Moskvy leží atomová elektrárna Obninsk, první jaderné zařízení, které lidem dodávalo energii. Bylo spuštěno přesně před 65 lety – 27. června 1954 v 17.45.

Reaktory, které vyráběly elektřinu, sice existovaly už dříve, ale právě Obninsk byl první, jenž energii posílal do běžné sítě. Plán na vznik této elektrárny se poprvé objevil roku 1950, o rok později se už začalo stavět. Místo projektanti vybrali pro jeho blízkost sovětskému vojenskému jadernému výzkumu a také díky nedalekým detenčním táborům, kde Sověti využívali znalosti zajatců z nacistického Německa.

Obninská elektrárna měla výkon pouhých 5 MW, pro srovnání výkon Temelína je ‎2110 MW.

Jak funguje jaderná elektrárna

Projekt dostal za úkol inženýr Nikolaj Dolležal z Ukrajiny – toto jméno zní českým uším povědomě a není to náhoda, jeho předkové opravdu pocházeli z českých zemí. Vytvořil reaktor, který dostal jméno RBMK, česky kanálový reaktor velkého výkonu. Obninsk fungoval v takzvaném dvouokruhovém uspořádání – podobně jako elektrárna Temelín.

V primárním okruhu se energie z rozpadu jader mění na energii tepelnou. Ohřeje se tak voda v reaktoru, která putuje do parogenerátoru. To je místo, kde se primární a sekundární okruh propojují. Horká voda z reaktoru předá teplo vodě ze sekundárního okruhu a ta se mění na páru, která roztáčí turbínu. Energie, jež se v turbíně vytvoří, se v generátoru mění na elektřinu a přes transformátory vstupuje do elektrické sítě.

Voda je proto pro elektrárnu nepostradatelná – třeba pro provoz Temelína jsou každou sekundu potřeba tři litry vody. Ta zaprvé ve formě páry roztáčí turbínu a zadruhé slouží jako chlazení celého zařízení. K tomu se používají speciální věže – a právě ty jsou viditelným symbolem jaderných elektráren. To, co z nich vidíme stoupat, je vodní pára, ve které nejsou žádné škodlivé látky.

Obninsk se stal vzorem pro další sovětské jaderné elektrárny, celkem se stavělo 25 reaktorů typu RBMK, deset z nich je ještě v provozu. Patřily mezi ně také všechny reaktory v Černobylu.

Jak získal Sovětský svaz náskok

Vůbec první jaderný reaktor byl spuštěn 12 let před Obninskem, v Chicagu. Přesto Spojené státy svou vlastní jadernou elektrárnu dodávající elektřinu do sítě spustily až tři roky po Obninsku. „Byl to reaktor, který původně pro americkou jadernou ponorku Nautilus navrhla a vyrobila firma Westinghouse,“ popsala jaderná fyzička Dana Drábová.

A čím si vysvětluje sovětský náskok? „Ve Spojených státech jsou všechny elektrárenské společnosti soukromé, takže vládě Spojených států trvalo poměrně dlouho je přesvědčit, že mírové využití jádra je ta správná cesta,“ uvedla ve Studiu 6 Drábová.

Souboj o prvenství v mírovém využití jaderné energie byl podle Drábové podobný zápolení o vesmír. Sovětský svaz měl ale silnější motivaci než USA – nedařilo se mu zásobovat své obyvatelstvo, takže energii a suroviny vyměňoval za plodiny.

Elektrárna Obninsk dodávala elektřinu do sítě jen asi pět let, pak se z ní stalo středisko výzkumu. Úplně přestala fungovat v roce 2002, tedy 48 let po spuštění. O dva roky později byl reaktor prohlášen za památku a dnes je otevřený pro návštěvníky. V provozu zůstala jen jedna část elektrárny – místnost, ze které se kontrolují vnitřní prostory budovy a grafit v reaktoru.

Jaderné rekordy

Po celém světě dnes funguje přes 400 jaderných elektráren. Nejvíc jich je ve Spojených státech, Francii a Japonsku. Tam mají i nejvýkonnější jadernou elektrárnu světa – vyrobí asi čtyřikrát víc energie než Temelín. Ten přitom spolu s jadernou elektrárnou v Dukovanech zajišťuje přibližně třetinu celkové výroby elektřiny v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
před 9 hhodinami

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
před 11 hhodinami

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 15 hhodinami

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 16 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
14. 10. 2026‌‌

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
14. 10. 2026‌‌

AI by mohla napadat i chytré spotřebiče, varuje Anthropic. Šířila by se jako hlenky

Společnost Anthropic, která patří k průkopníkům v oboru umělých inteligencí (AI), upozornila na možnost, že už během několika měsíců by mohly být tyto autonomní programy schopné napadat nejen webové stránky, ale také spotřebiče v běžných domácnostech.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.