Před 65 lety spustili první jadernou elektrárnu, která dodávala elektřinu do domácností. Byla vzorem i pro Černobyl

182 minut
Obninsk
Zdroj: ČT24

Asi sto kilometrů jihozápadně od Moskvy leží atomová elektrárna Obninsk, první jaderné zařízení, které lidem dodávalo energii. Bylo spuštěno přesně před 65 lety – 27. června 1954 v 17.45.

Reaktory, které vyráběly elektřinu, sice existovaly už dříve, ale právě Obninsk byl první, jenž energii posílal do běžné sítě. Plán na vznik této elektrárny se poprvé objevil roku 1950, o rok později se už začalo stavět. Místo projektanti vybrali pro jeho blízkost sovětskému vojenskému jadernému výzkumu a také díky nedalekým detenčním táborům, kde Sověti využívali znalosti zajatců z nacistického Německa.

Obninská elektrárna měla výkon pouhých 5 MW, pro srovnání výkon Temelína je ‎2110 MW.

Jak funguje jaderná elektrárna

Projekt dostal za úkol inženýr Nikolaj Dolležal z Ukrajiny – toto jméno zní českým uším povědomě a není to náhoda, jeho předkové opravdu pocházeli z českých zemí. Vytvořil reaktor, který dostal jméno RBMK, česky kanálový reaktor velkého výkonu. Obninsk fungoval v takzvaném dvouokruhovém uspořádání – podobně jako elektrárna Temelín.

V primárním okruhu se energie z rozpadu jader mění na energii tepelnou. Ohřeje se tak voda v reaktoru, která putuje do parogenerátoru. To je místo, kde se primární a sekundární okruh propojují. Horká voda z reaktoru předá teplo vodě ze sekundárního okruhu a ta se mění na páru, která roztáčí turbínu. Energie, jež se v turbíně vytvoří, se v generátoru mění na elektřinu a přes transformátory vstupuje do elektrické sítě.

Voda je proto pro elektrárnu nepostradatelná – třeba pro provoz Temelína jsou každou sekundu potřeba tři litry vody. Ta zaprvé ve formě páry roztáčí turbínu a zadruhé slouží jako chlazení celého zařízení. K tomu se používají speciální věže – a právě ty jsou viditelným symbolem jaderných elektráren. To, co z nich vidíme stoupat, je vodní pára, ve které nejsou žádné škodlivé látky.

Obninsk se stal vzorem pro další sovětské jaderné elektrárny, celkem se stavělo 25 reaktorů typu RBMK, deset z nich je ještě v provozu. Patřily mezi ně také všechny reaktory v Černobylu.

Jak získal Sovětský svaz náskok

Vůbec první jaderný reaktor byl spuštěn 12 let před Obninskem, v Chicagu. Přesto Spojené státy svou vlastní jadernou elektrárnu dodávající elektřinu do sítě spustily až tři roky po Obninsku. „Byl to reaktor, který původně pro americkou jadernou ponorku Nautilus navrhla a vyrobila firma Westinghouse,“ popsala jaderná fyzička Dana Drábová.

A čím si vysvětluje sovětský náskok? „Ve Spojených státech jsou všechny elektrárenské společnosti soukromé, takže vládě Spojených států trvalo poměrně dlouho je přesvědčit, že mírové využití jádra je ta správná cesta,“ uvedla ve Studiu 6 Drábová.

Souboj o prvenství v mírovém využití jaderné energie byl podle Drábové podobný zápolení o vesmír. Sovětský svaz měl ale silnější motivaci než USA – nedařilo se mu zásobovat své obyvatelstvo, takže energii a suroviny vyměňoval za plodiny.

Elektrárna Obninsk dodávala elektřinu do sítě jen asi pět let, pak se z ní stalo středisko výzkumu. Úplně přestala fungovat v roce 2002, tedy 48 let po spuštění. O dva roky později byl reaktor prohlášen za památku a dnes je otevřený pro návštěvníky. V provozu zůstala jen jedna část elektrárny – místnost, ze které se kontrolují vnitřní prostory budovy a grafit v reaktoru.

Jaderné rekordy

Po celém světě dnes funguje přes 400 jaderných elektráren. Nejvíc jich je ve Spojených státech, Francii a Japonsku. Tam mají i nejvýkonnější jadernou elektrárnu světa – vyrobí asi čtyřikrát víc energie než Temelín. Ten přitom spolu s jadernou elektrárnou v Dukovanech zajišťuje přibližně třetinu celkové výroby elektřiny v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 13 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 19 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...