Před 65 lety spustili první jadernou elektrárnu, která dodávala elektřinu do domácností. Byla vzorem i pro Černobyl

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Asi sto kilometrů jihozápadně od Moskvy leží atomová elektrárna Obninsk, první jaderné zařízení, které lidem dodávalo energii. Bylo spuštěno přesně před 65 lety – 27. června 1954 v 17.45.

Reaktory, které vyráběly elektřinu, sice existovaly už dříve, ale právě Obninsk byl první, jenž energii posílal do běžné sítě. Plán na vznik této elektrárny se poprvé objevil roku 1950, o rok později se už začalo stavět. Místo projektanti vybrali pro jeho blízkost sovětskému vojenskému jadernému výzkumu a také díky nedalekým detenčním táborům, kde Sověti využívali znalosti zajatců z nacistického Německa.

Obninská elektrárna měla výkon pouhých 5 MW, pro srovnání výkon Temelína je ‎2110 MW.

Jak funguje jaderná elektrárna

Projekt dostal za úkol inženýr Nikolaj Dolležal z Ukrajiny – toto jméno zní českým uším povědomě a není to náhoda, jeho předkové opravdu pocházeli z českých zemí. Vytvořil reaktor, který dostal jméno RBMK, česky kanálový reaktor velkého výkonu. Obninsk fungoval v takzvaném dvouokruhovém uspořádání – podobně jako elektrárna Temelín.

V primárním okruhu se energie z rozpadu jader mění na energii tepelnou. Ohřeje se tak voda v reaktoru, která putuje do parogenerátoru. To je místo, kde se primární a sekundární okruh propojují. Horká voda z reaktoru předá teplo vodě ze sekundárního okruhu a ta se mění na páru, která roztáčí turbínu. Energie, jež se v turbíně vytvoří, se v generátoru mění na elektřinu a přes transformátory vstupuje do elektrické sítě.

Voda je proto pro elektrárnu nepostradatelná – třeba pro provoz Temelína jsou každou sekundu potřeba tři litry vody. Ta zaprvé ve formě páry roztáčí turbínu a zadruhé slouží jako chlazení celého zařízení. K tomu se používají speciální věže – a právě ty jsou viditelným symbolem jaderných elektráren. To, co z nich vidíme stoupat, je vodní pára, ve které nejsou žádné škodlivé látky.

Obninsk se stal vzorem pro další sovětské jaderné elektrárny, celkem se stavělo 25 reaktorů typu RBMK, deset z nich je ještě v provozu. Patřily mezi ně také všechny reaktory v Černobylu.

Jak získal Sovětský svaz náskok

Vůbec první jaderný reaktor byl spuštěn 12 let před Obninskem, v Chicagu. Přesto Spojené státy svou vlastní jadernou elektrárnu dodávající elektřinu do sítě spustily až tři roky po Obninsku. „Byl to reaktor, který původně pro americkou jadernou ponorku Nautilus navrhla a vyrobila firma Westinghouse,“ popsala jaderná fyzička Dana Drábová.

A čím si vysvětluje sovětský náskok? „Ve Spojených státech jsou všechny elektrárenské společnosti soukromé, takže vládě Spojených států trvalo poměrně dlouho je přesvědčit, že mírové využití jádra je ta správná cesta,“ uvedla ve Studiu 6 Drábová.

Souboj o prvenství v mírovém využití jaderné energie byl podle Drábové podobný zápolení o vesmír. Sovětský svaz měl ale silnější motivaci než USA – nedařilo se mu zásobovat své obyvatelstvo, takže energii a suroviny vyměňoval za plodiny.

Elektrárna Obninsk dodávala elektřinu do sítě jen asi pět let, pak se z ní stalo středisko výzkumu. Úplně přestala fungovat v roce 2002, tedy 48 let po spuštění. O dva roky později byl reaktor prohlášen za památku a dnes je otevřený pro návštěvníky. V provozu zůstala jen jedna část elektrárny – místnost, ze které se kontrolují vnitřní prostory budovy a grafit v reaktoru.

Jaderné rekordy

Po celém světě dnes funguje přes 400 jaderných elektráren. Nejvíc jich je ve Spojených státech, Francii a Japonsku. Tam mají i nejvýkonnější jadernou elektrárnu světa – vyrobí asi čtyřikrát víc energie než Temelín. Ten přitom spolu s jadernou elektrárnou v Dukovanech zajišťuje přibližně třetinu celkové výroby elektřiny v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 2 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 3 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 4 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 5 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 9 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 11 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...