Kanada dala miliony na homeopatickou pomoc proti tropickým nemocem v Hondurasu. Vědci protestují

Kanadská vláda poskytla 350 tisíc kanadských dolarů (asi 5,9 milionu korun) jako zahraniční pomoc homeopatické společnosti Terre Sans Frontières (TSF), aby pomáhala lidem v Hondurasu. Homeopatická pomoc by tam měla léčit tropickou nemoc známou jako Chagasova choroba. Podobná podpora už podle stanice CBC byla poskytnutá podobným projektům v Bolívii a Tanzánii.

Homeopatie je systém, který není založený na vědeckých důkazech. Homeopatie je koncepce výroby různých vysoce zředěných produktů a jejich využití v léčbě nemocí. Vytvořil ji v roce 1796 Samuel Hahnemann, jehož nauka byla založená na principu „podobné léčí podobné“, tedy k léčení určitého symptomu nemoci se používá látka, která daný symptom působí.

Druhým ústředním principem je „zákon infinitezimál“, který zahrnuje proces sériového ředění a protřepávání (succussion), což údajně zvyšuje účinek. Někteří provozovatelé tvrdí, že homeopatie funguje na základě stimulace těla, aby se hojilo samo.

Společnost TSF od roku 2018 ročně utrácí asi 70 tisíc kanadských dolarů, které získává od vlády, aby je rozdělila mezi tucet dobrovolných homeopatů v Hondurasu. Lékaři v Kanadě proti tomuto kroku protestují. Tento program skončí roku 2020, ale řada kanadských expertů na tropické nemoci s ním má zásadní problém už nyní. Profesor Zain Chagla, který přednáší na McMasterově univerzitě, navrhuje, aby vláda financování tohoto projektu zastavila.

Chagla se věnoval tropické medicíně ve východní Africe, pomáhal tam s výcvikem lékařů. Podle něj je snaha homeopatů o léčbu Chagasovy choroby potenciálně škodlivá. „Neexistuje jediný důkaz, že by používali něco jiného než naředěnou vodu. Je to placebo, ale my se tady bavíme o nemoci, která může zabíjet a způsobuje značné škody.“

Před homeopatií v minulosti varovaly také předpisy v Hondurasu. Tam byla homeopatie od roku 1966 zařazena mezi praktiky pokládané za škodlivé nebo zbytečné. Tato pravidla se změnila roku 1994, takže snaha TSF v zemi je zcela legální.

 Vedoucí této mise, montrealská „naturopatka“ Carla Marcelisová, pokládá homeopatii za „překrásný způsob, jak využít systém vlastního těla pro jeho léčbu.“ Uvádí to na promovideu, na němž je vidět, jak její tým radí místním, že homeopatika mohou zabránit vážným virovým infekcím, jako jsou například horečka dengue, chřipka nebo horečka chikungunya:

Kromě Marcelisové jsou členy tohoto týmu také další studenti a absolventi Montrealského institutu klasické homeopatie. Mluvčí ministerstva se pro stanici CBC vyjádřila takto: „Světová zdravotnická organizace a Panamerická zdravotnická organizace ve své strategii pro roky 2014–2023 doporučuje integrování tradiční a komplementární medicíny, včetně homeopatie do národních zdravotnických systémů.“

Mezi odpůrce homeopatie a jejího financování patří i pediatr Benjamin Klein oslovený CBC. Je členem Kanadsko-honduraské dětské zdravotní iniciativy, která se ve Střední Americe stará o postižené děti – a žádnou státní podporu na tuto činnost nedostává. „To video mi nahání husí kůži. Jsou na něm zranitelní lidé, které někdo podvádí,“ uvedl.

Podle Kleina je práce homeopatů neetická, protože se vydávají za lékařské profesionály. „Z hlediska Kanaďanů je také velmi znepokojivé, když vidíme, jak může být poškozena reputace našich lidí a že se na nás ostatní dívají s podezřením,“ dodává Klein.

Co říká o homeopatii věda

Řada lékařských a vědeckých institucí se k homeopatii už desítky let vyjadřuje negativně. Před rokem a půl je shrnula Poradní vědecká rada evropských akademií věd – dospěla k závěru, že neexistují konkrétní vědecké důkazy toho, že homeopatické produkty fungují.

Pracovní skupina rady EASAC složená z předních vědců celé Evropy uvádí, že neexistují robustní reprodukovatelné důkazy toho, že homeopatické produkty mají účinek proti jakékoli známé nemoci, třebaže někdy dochází k placebo efektu.

Homeopatie navíc podle pracovní skupiny někdy může být přímo škodlivá tím, že pacienta zdrží při hledání vhodné lékařské péče založené na důkazech nebo jej od ní zcela odradí a že podkopává důvěru pacientů a veřejnosti ve vědecká fakta. To má významné důsledky pro veřejnou politiku, zdravotnictví a regulaci homeopatie v Evropské unii.

Je to jen placebo

Z analýzy správně řízené, ověřitelné důkazní základny vyplývá, že všechny prohlašované účinky homeopatických produktů v klinickém užití lze vysvětlit placebo efektem nebo připsat nevhodnému návrhu studie, náhodné odchylce, regresi k průměru či publikačnímu zkreslení.


Třebaže placebo efekt může mít podle vědců pro pacienta svou hodnotu, nejsou známy žádné nemoci, pro které by existoval opravdu robustní reprodukovatelný důkaz o účinnosti homeopatie. Vědecká tvrzení týkající se homeopatie jsou nevěrohodná a neslučitelná se zavedenými koncepty v chemii a fyzice.

„Uznáváme zásadní důležitost možnosti volby spotřebitele. Pacientova volba však musí být náležitě informovaná, což vede k problematice dosažení standardizovaného regulačního rámce založeného na znalostech a poctivých reklamních praktikách, které se vztahují nestranně na všechny léčivé produkty bez ohledu na jejich původ a mechanismus,“ uvádí se ve zprávě akademiků.

Propagace a používání homeopatických produktů podle pracovní skupiny vede k výše uvedeným významným rizikům. Homeopatie navíc vyvolává znepokojující otázky týkající se informovaného souhlasu pacienta, pokud zdravotníci doporučují produkty, o nichž vědí, že jsou biologicky neúčinné. Dále pak existují i možné bezpečnostní obavy týkající se homeopatických přípravků z důvodu nekvalitního dohledu nad výrobními metodami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.