Věčný adolescent tyranosaurus. Maximální velikosti dosáhl až krátce před smrtí

Většinu života strávil dinosaurus Tyrannosaurus rex v těle, které bylo rozměry spíše adolescentní. Zatímco lidé mají dospělé tělo asi čtyři pětiny života, u tohoto predátora to podle nové studie byla asi jen pětina života.

Není pochyb o tom, že Tyrannosaurus rex byl obrovský. Tento obávaný dinosaurus mohl být dokonce největším suchozemským predátorem v dějinách Země. Otázkou ale zůstávalo, jak rychle takzvaný T. rex dosáhl své maximální velikosti. Podle nové studie, která zkoumala mikrostrukturu kostní tkáně v dolních končetinách sedmnácti fosilních exemplářů, tyranosaurus potřeboval k dosažení své maximální hmotnosti kolem osmi tun zhruba čtyřicet let, což je asi o patnáct let více, než se dříve předpokládalo.

„Průběh růstu byl pozvolnější, než jsme očekávali,“ uvedla paleohistoložka Holly Woodwardová z Centra zdravotních věd Oklahomské státní univerzity. „Namísto rychlého dosažení dospělé velikosti strávil T. rex velkou část života ve stadiu mláděte nebo nedospělého jedince,“ dodala.

Vědci se zaměřili na každoroční růstové prstence v kostech nohou tyranosaurů, podobné letokruhům stromů. Zkoumali přitom jak mláďata, tak dospělé jedince.

„Zjistili jsme také, že rozestupy mezi růstovými prstenci se u jednotlivých jedinců lišily. T. rex měl flexibilní růstový vzorec. V některých letech rostl jen málo, v jiných naopak hodně,“ vysvětlila Woodwardová. „Pravděpodobně to záviselo na dostupnosti zdrojů, tedy potravy, nebo na podmínkách prostředí. Jinými slovy: pokud nebyly podmínky příznivé, nevynakládal energii na růst, zatímco v dobrých letech mohl výrazně přibrat. Tato pružnost mu umožnila přežít i v obtížných obdobích a zároveň vyrůst do velikosti, která mu dávala konkurenční výhodu nad ostatními masožravci. Nakonec T. rex soupeřil o potravu už jen s jinými tyranosaury,“ dodala.

Král predátorů

T. rex dorůstal délky přes dvanáct metrů, měl mohutnou hlavu a mimořádně silný skus, pohyboval se po dvou silných nohou a vyznačoval se drobnými předními končetinami se dvěma prsty.

Předchozí výzkumy odhadovaly délku života nejmohutnějšího masožravého dinosaura na přibližně třicet let. Nová studie však podle paleontologa a spoluautora práce Jacka Hornera z Chapmanovy univerzity v Kalifornii naznačuje, že se dožíval spíše pětačtyřiceti až padesáti let. Tyranosaurus lovil různé býložravé dinosaury včetně kachnozobých druhů, jako byli edmontosauři, rohatých dinosaurů typu triceratops a v jižní části svého působiště, které se nacházelo zhruba v místech současné Severní Ameriky, také obřího dlouhokrkého alamosaura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 14 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 17 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 20 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.