Dinosauři strana 3 z 5

V současné době žije na Zemi asi 10 tisíc druhů ptáků. Dokázali využít prakticky všechny druhy ekosystémů naší planety – ale jen hrstka z nich má adaptace, které jim umožňují lovit aktivní kořist v temnotě noci. Vědci si už dlouho kladli otázku, jestli to nemůže být dědictví po jejich předcích, teropodních dinosaurech.

Draví tyranosauři možná nebyli osamělými dravci, jak si je vědci dlouho představovali, ale spíš se způsobem lovu i života podobali společenským masožravcům, jako jsou moderní vlci. Upozornil na to nový výzkum představený tento týden.

Paleontologové už dokázali velmi dobře popsat, jak se měnila podoba zvířat, která v minulosti vládla Zemi. Dokázali vytvořit přesnou časovou osu tohoto vývoje, ale až doposud nebyli schopni říct, kolik těchto zvířat vlastně bylo. Teď ale přišli s metodou, jak to odhadnout, a vyzkoušeli ji na populaci tyranosaurů.

Dopad yucatánského asteroidu, který před 66 miliony lety vedl k vyhubení dinosaurů, umožnil zrod deštných pralesů na planetě Zemi. Vyplývá to z vědecké studie, kterou zveřejnil časopis Science. Experti na základě studia fosilních pylových zrnek a listů z Kolumbie zjistili, že po dopadu kilometr široké skály se typ vegetace v jihoamerických tropických lesích dramaticky změnil.

Národní muzeum chystá pro návštěvníky přesný model jediného českého dinosaura. Ten vzniká na základě unikátního nálezu z roku 2003, kdy byla v pískovcích poblíž Kutné Hory objevena stehenní kost pravěkého zvířete, které dostalo jméno Burianosaurus augustai.

Čtyřletá dívka z britského Walesu ohromila paleontology poté, co našla velmi zachovalou dinosauří stopu. Na mimořádný objev, který vědci datují zhruba do doby před 220 miliony lety, upozornil server Business Insider.

Čerstvě vyklubaná mláďata tyranosaurů byla velká asi jako border kolie. Zjistili to paleontologové z Edinburské univerzity, když prozkoumali zkamenělé zbytky drobné čelistní kosti a drápu nalezené v Kanadě a USA.

Paleontologové v Argentině odkryli pozůstatky gigantického dinosaura. Z několika objevených kostí soudí, že se mohlo jednat o vůbec největšího suchozemského tvora, který kdy na naší planetě žil, uvedla stanice CNN.

Před zhruba 110 miliony let se na březích pradávné laguny proháněl podivně vyhlížející dinosaurus. Měl dlouhou hřívu a z ramen mu vyrůstaly zvláštní tvrdé struktury připomínající stuhy nebo antény. Nezvyklou zkamenělinu nového druhu našel tým paleontologů v Brazílii, napsala agentura Reuters.

Jak rozmanitou podobu mohli mít ptáci, kteří zemi obývali v dobách dinosaurů, paleontologům pomohl odhalit tvor velikosti vrány, jehož zkamenělou lebku našli na Madagaskaru. Dnešní ostrov obýval před 68 miliony let. Křehké, ale skvěle zachovalé pozůstatky opeřence se zobákem připomínajícím zobák tukaní odborníci odkryli pomocí digitální rekonstrukce.

Dvojice badatelů ze Syrakuské univerzity našla důkazy, že pravěký bezobratlý tvor podobný krakatici se skořápkou ve tvaru sponky mohl žít až stovky let. Paleontologové svůj objev oznámili na letošním setkání Geologické společnosti Ameriky, která proběhla kvůli pandemii on-line.

Před asi čtvrt miliardou let, když naší planetě vládli plazi, žil v oceánech drobný predátor s unikátním způsobem lovu. Měl krátký ocas a vznášel se těsně u dna, kde pátral po kořisti. Doposud neznámý druh teď popsali čínští paleontologové.

Jedna z největších a nejúplnějších koster tyranosaura rexe na světě se prodala při úterní dražbě organizované londýnskou aukční síní Christie's v New Yorku za 31,8 milionu dolarů (asi 733 milionů korun). Utržená suma čtyřnásobně překonala dosavadní rekord, pokud jde o vydražení dinosaura, uvedla agentura AFP. Od prvního nálezu v roce 1902 byla objevena jen asi padesátka těchto dravých ještěrů.

Vědcům se poprvé podařilo získat části DNA z hmyzu, který uvázl v pryskyřici stromů nalezených na Madagaskaru. Snít o vzniku Jurského parku je ale podle autorů výzkumu zatím předčasné. Hmyz totiž nepocházel z pravěku, ale uvázl a zemřel v pryskyřici jen před několika lety.

Vědci z Ostravské univerzity objevili v jantaru nové fosilní druhy hmyzu z období dinosaurů. S popisy zhruba sto milionů let starých fosilií se dostali také na stránky prestižních vědeckých časopisů.

Mezinárodní tým vědců, vedený paleobiologem Martinem Kundrátem z košické univerzity, analyzoval výjimečně zachovalou lebku dinosauřího embrya z Argentiny. Trojrozměrná vizualizace hlavy tohoto jedince ukázala odlišnosti, z nichž se dá usuzovat i na nového titanosaura. Studie byla zveřejněna v časopise Current Biology.

Paleontologové odhalili v Číně nejstarší známý případ takzvané megapredace. To znamená, že vrcholový predátor ulovil a sežral jinou velkou kořist.

Čtyři kosti, které minulý rok na britském ostrově Wight nalezli hledači zkamenělin, patří podle vědců dosud nepopsanému druhu dinosaura. Zhruba čtyři metry dlouhý plaz patřil mezi teropody, tedy do stejné skupiny jako Tyrannosaurus rex či dnešní ptáci. Žil před 115 miliony lety v období křídy, čili asi o 50 milionů let dříve než tyranosauři.

Mezioborový tým kanadských vědců oznámil, že úplně poprvé odhalili zhoubný nádor u dinosaura. Jednalo se o osteosarkom, tedy smrtící rakovinu kostí.

Dinosauři a pterosauři, jejichž někteří zástupci dorůstali obřích rozměrů, měli skromné a společné začátky. Dokazuje to nově objevená zkamenělina drobného, hmyz požírajícího ještěra, který byl jejich předchůdcem a blízkým příbuzným. Miniaturního dravce, který před 237 miliony let obýval záplavové oblasti dnešního jihovýchodního Madagaskaru, objevil vědecký tým ze Spojených států a Madagaskaru.

Dinosaurus známý jako Dilophosaurus se objevil v řadě filmů – asi nejslavnější je jeho scéna z Jurského parku. Tam ho zobrazili jako jed plivajícího predátora s pohyblivým límcem kolem krku a dvěma výraznými hrboly na lebce. Nový výzkum ukazuje, že se Jurský park, jako u řady jiných dinosaurů, i u něj zmýlil.

Čínští paleontologové v Myanmaru našli dokonale zachovaný pravěký hmyz z doby, kdy Zemi ještě vládli dinosauři. Nález je výjimečný v tom, že díky jantaru, v němž byla zvířata polapená, se dokonale zachovaly i jejich původní jasné barvy.

Jedno z největších vajec, jaké kdy věda poznala, bylo objeveno v Antarktidě. Paleontologové řeší záhadu, jaký obří pravěký tvor ho mohl snést – a také, jakým způsobem.

Před 66 miliony let dopadl do oblasti dnešního Mexického zálivu meteorit, který zapříčinil masivní vymírání druhů. Z povrchu Země jich tehdy zmizelo přes pětasedmdesát procent, včetně dinosaurů. Nová vědecká studie dokládá, proč byl meteorit pro naši planetu tak katastrofální; jednu z příčin představoval i úhel, pod jakým vesmírný objekt na povrch planety dopadl, píše zpravodajský server BBC.