Prvním tvorem, který žil ve stádě, byl americký dinosaurus. Přinášelo mu to zřejmě dlouhověkost

Někteří z prvních dinosaurů žili ve stádech a toto sociální chování mohlo být jedním z klíčových faktorů jejich dlouhověkosti. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na prohlášení Evropského synchrotronového radiačního zařízení (ESRF), které zkoumalo fosilie vyhynulých býložravců.

Analýza pomocí rentgenových paprsků třiceti zkamenělých vajíček z velkého a 190 milionů let starého hnízda, které badatelé objevili v roce 2000 v argentinském regionu Patagonie, odhalila přítomnost jediného druhu –⁠ obřího býložravce s dlouhým krkem, který nese latinský název Mussaurus patagonicus. Patřil mezi sauropodomorfní dinosaury, kteří se postupně vyvinuli v největší suchozemské živočichy všech dob.

„Tento objev prokazuje, že veškeré zkameněliny nalezené na místě rozmnožování patřily ke stejnému druhu dinosaura,“ uvedlo ESRF, podle kterého to znamená, že tento druh žil v koloniích a projevoval znaky sociálního chování. Výzkum navíc ukázal, že dinosauři se na místo několikrát po sobě vrátili za účelem rozmnožování. Výsledky výzkumu vyšly v odborném žurnálu Scientific Reports.

Kostry dinosaurů byly v místě patagonského naleziště seskupené podle věku, což podle vědců značí, že tato zvířata utvářela stáda mladých jedinců a obecně se pohybovala ve velmi dobře organizovaných skupinách.

První stáda planety

„Jde o nejstarší důkaz tohoto typu komplexního sociálního chování u primitivního dinosaura, který umožňuje posunout datování takového jednání o 40 milionů let dříve,“ uvedlo ESFR.

„Tato studie s ohledem na dlouhověkost rodu Mussaurus naznačuje, že jejich sociální chování a ochrana mladých jedinců by mohly vysvětlovat, proč byli tito dlouhokrcí dinosauři tak běžní na všech kontinentech,“ řekl argentinský paleontolog Diego Pol z argentinské státní agentury CONICET.

Studie, kterou v roce 2011 provedli výzkumníci z Coloradské univerzity, uvedla, že býložraví sauropodi se podobně jako ovce a jiná hospodářská zvířata sezonně přesouvali mezi různými pastvinami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Raketa SpaceX miliardáře Muska vybuchla při testu ještě na zemi

Raketa s kosmickou lodí Starship ve čtvrtek ráno středoevropského času explodovala při testu na kosmodromu společnosti SpaceX. Ukazují to záběry z místa. Společnost informovala o anomálii, která nastala při testu. Později majitel a zakladatel společnosti Elon Musk uvedl, že pravděpodobně selhala tlaková nádoba na dusík. Nikdo nebyl zraněn a ani obyvatelé v okolí nemají důvod k obavám, informovala média.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vědci zachytili na Antarktidě signály, které si neumí vysvětlit

Zařízení, které má vyřešit tajemství částic známých jako neutrina, narazilo na možná ještě podivnější fenomén. Rádiové vlny, které zdánlivě putují skrze Zemi i led.
před 11 hhodinami

Do oteplení Země o 1,5 stupně zbývají při současném tempu emisí tři roky

Množství oxidu uhličitého, které může lidstvo ještě vypustit do atmosféry, aniž překročí hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia, bude při současném tempu emisí vyčerpáno za něco málo přes tři roky. Vyplývá to z nové studie s názvem Indicators of Global Climate Change.
před 15 hhodinami

Vědci objevili kosmickou hmotu, kterou dosud postrádali

„Modely měly pravdu,“ oznámili evropští astronomové. Tvrdí, že vyřešili jednu z největších záhad astronomie, s níž se věda potýká už desítky let. Našli totiž „chybějící“ hmotu, kterou postrádali.
před 19 hhodinami
Načítání...