Nově objevený ptakoještěr vypadal jako drak. Vládl nebi nad Austrálií

Paleontologové oznámili objev největšího létajícího plaza Austrálie. Byl to pterosaurus, tvor s rozpětím křídel, které vědci odhadují přibližně na sedm metrů. Jako obrovský pravěký drak se před miliony let vznášel nad rozsáhlým vnitrozemským mořem, které kdysi tvořilo velkou část dnešního Queenslandu.

Výzkum vedl doktorand Queenslandské univerzity Tim Richards, který analyzoval části zkamenělé čelisti tohoto tvora, jež byla objevená na území Wanamara Country nedaleko Richmondu v severozápadním Queenslandu. 

„Nic podobnějšího skutečnému drakovi jsme ještě neviděli,“ uvedl Richards. „Nový ptakoještěr, kterého jsme pojmenovali Thapunngaka shawi, byl opravdu strašlivým zvířetem s tlamou podobnou kopí a rozpětím křídel kolem sedmi metrů,“ popsal tvora paleontolog. „Vypadal vlastně jako obří protáhlá lebka na protáhlém krku připojená k páru dlouhých křídel,“ popsal ho.

Richards uvedl, že samotná lebka nově objeveného „draka“ byla dlouhá kolem jednoho metru a obsahovala přibližně čtyřicet zubů. Ty byly vhodné zejména k uchopení několika ryb najednou – z toho autoři práce usuzují, že právě ty tvořily jeho nejčastější kořist.

Vědci v některých aspektech připomíná tento tvor flétňáky, agresivní australské ptáky podobné strakám. „Představuju si, že by se mohl vrhat na svou kořist podobně jako flétňák v době páření – jenže před jeho útokem by vás helma neuchránila,“ naráží na oblíbenou ochranu před ptáky, kteří jsou nejvíc agresivní v době kolem Vánoc.

Pterosauři byli vlastní, zcela originální skupinou plazů, neměli vývojově nic společného ani s ptáky, ani s létajícími savci, jako jsou netopýři. Vydali se vlastní cestou evoluce a byli zřejmě prvními obratlovci, kteří se odvážili létat.

Nově objevený druh patřil do skupiny pterosaurů známých jako anhangueria. Obývali všechny světadíly v době před asi 140–92 miliony let. Podobně jako jejich příbuzní měl i Thapunngaka shawi zřejmě tenké a částečně duté kosti – to je důvod, proč se z pterosaurů nacházejí nejčastěji lebky a zobáky, ostatní kosti se většinou pro svou křehkost nezachovaly.

Pocta původním obyvatelům

„Je až s podivem, že fosilie těchto zvířat vůbec existují,“ řekl Richards. „Z globálního hlediska jsou australské nálezy pterosaurů dost výjimečné, objev Thapunngaka proto významně přispívá k našemu poznání australské pterosauří rozmanitosti.“ Jedná se teprve o třetí druh pterosaura ze skupiny anhangueria známého z Austrálie, přičemž všechny tři druhy pocházejí ze západního Queenslandu.

Steve Salisbury, spoluautor článku a vedoucí doktorského studia Richardse, uvedl, že na tomto novém druhu anhangueria je obzvláště nápadná mohutnost kostěného hřebene na spodní čelisti, který měl pravděpodobně i na horní čelisti. „Tyto hřebeny pravděpodobně hrály roli v dynamice letu těchto tvorů. Doufáme, že budoucí výzkum přinese definitivnější odpovědi,“ řekl Salisbury.

Název nového druhu je poctou obyvatelům prvních národů z oblasti Richmondu, kde byla zkamenělina nalezena, a obsahuje slova z dnes již zaniklého jazyka národa Wanamara. „Rodové jméno Thapunngaka zahrnuje slova thapun [ta-boon] a ngaka [nga-ga], což jsou slova z národa Wanamara znamenající ,kopí', respektive ,ústa',“ uvedl Salisbury. „Druhové jméno shawi je poctou objeviteli zkameněliny Lenu Shawovi, takže název znamená ,Shawova ústa s kopím',“ dodal paleontolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Útroby Země jsou plné vodíku. Oxfordští vědci mluví o zdroji energie na tisíce let

Vodík je sice vydáván za bezemisní zdroj energie, ale při jeho zpracování skleníkové plyny vznikají. Britští vědci teď popsali, kde by lidstvo mohlo vzít obrovské množství tohoto plynu.
před 7 hhodinami

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
před 11 hhodinami

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
před 12 hhodinami

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
včera v 16:35
Načítání...