Nově objevený ptakoještěr vypadal jako drak. Vládl nebi nad Austrálií

Paleontologové oznámili objev největšího létajícího plaza Austrálie. Byl to pterosaurus, tvor s rozpětím křídel, které vědci odhadují přibližně na sedm metrů. Jako obrovský pravěký drak se před miliony let vznášel nad rozsáhlým vnitrozemským mořem, které kdysi tvořilo velkou část dnešního Queenslandu.

Výzkum vedl doktorand Queenslandské univerzity Tim Richards, který analyzoval části zkamenělé čelisti tohoto tvora, jež byla objevená na území Wanamara Country nedaleko Richmondu v severozápadním Queenslandu. 

„Nic podobnějšího skutečnému drakovi jsme ještě neviděli,“ uvedl Richards. „Nový ptakoještěr, kterého jsme pojmenovali Thapunngaka shawi, byl opravdu strašlivým zvířetem s tlamou podobnou kopí a rozpětím křídel kolem sedmi metrů,“ popsal tvora paleontolog. „Vypadal vlastně jako obří protáhlá lebka na protáhlém krku připojená k páru dlouhých křídel,“ popsal ho.

Richards uvedl, že samotná lebka nově objeveného „draka“ byla dlouhá kolem jednoho metru a obsahovala přibližně čtyřicet zubů. Ty byly vhodné zejména k uchopení několika ryb najednou – z toho autoři práce usuzují, že právě ty tvořily jeho nejčastější kořist.

Vědci v některých aspektech připomíná tento tvor flétňáky, agresivní australské ptáky podobné strakám. „Představuju si, že by se mohl vrhat na svou kořist podobně jako flétňák v době páření – jenže před jeho útokem by vás helma neuchránila,“ naráží na oblíbenou ochranu před ptáky, kteří jsou nejvíc agresivní v době kolem Vánoc.

Pterosauři byli vlastní, zcela originální skupinou plazů, neměli vývojově nic společného ani s ptáky, ani s létajícími savci, jako jsou netopýři. Vydali se vlastní cestou evoluce a byli zřejmě prvními obratlovci, kteří se odvážili létat.

Nově objevený druh patřil do skupiny pterosaurů známých jako anhangueria. Obývali všechny světadíly v době před asi 140–92 miliony let. Podobně jako jejich příbuzní měl i Thapunngaka shawi zřejmě tenké a částečně duté kosti – to je důvod, proč se z pterosaurů nacházejí nejčastěji lebky a zobáky, ostatní kosti se většinou pro svou křehkost nezachovaly.

Pocta původním obyvatelům

„Je až s podivem, že fosilie těchto zvířat vůbec existují,“ řekl Richards. „Z globálního hlediska jsou australské nálezy pterosaurů dost výjimečné, objev Thapunngaka proto významně přispívá k našemu poznání australské pterosauří rozmanitosti.“ Jedná se teprve o třetí druh pterosaura ze skupiny anhangueria známého z Austrálie, přičemž všechny tři druhy pocházejí ze západního Queenslandu.

Steve Salisbury, spoluautor článku a vedoucí doktorského studia Richardse, uvedl, že na tomto novém druhu anhangueria je obzvláště nápadná mohutnost kostěného hřebene na spodní čelisti, který měl pravděpodobně i na horní čelisti. „Tyto hřebeny pravděpodobně hrály roli v dynamice letu těchto tvorů. Doufáme, že budoucí výzkum přinese definitivnější odpovědi,“ řekl Salisbury.

Název nového druhu je poctou obyvatelům prvních národů z oblasti Richmondu, kde byla zkamenělina nalezena, a obsahuje slova z dnes již zaniklého jazyka národa Wanamara. „Rodové jméno Thapunngaka zahrnuje slova thapun [ta-boon] a ngaka [nga-ga], což jsou slova z národa Wanamara znamenající ,kopí', respektive ,ústa',“ uvedl Salisbury. „Druhové jméno shawi je poctou objeviteli zkameněliny Lenu Shawovi, takže název znamená ,Shawova ústa s kopím',“ dodal paleontolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina mozku nemusí začínat bolestí hlavy, upozorňuje lékařka

Rakovinou mozku sice v Česku onemocní ročně „jen“ několik stovek lidí, ale je to přes pokrok v medicíně stále velmi ničivá diagnóza. Pomáhají nejen nové léky, ale také lepší diagnostika a také práce s pacienty.
před 17 hhodinami

„Jsme krávy budoucnosti,“ míní historik Harari. Varuje před AI migranty

Umělé inteligence mění zásadním způsobem svět, upozornil v pořadu Hyde Park Civilizace historik a intelektuál Yuval Noah Harari. Západní svět se podle něj sice obává migrantů ze zemí třetího světa, ale ve skutečnosti za mnohem nebezpečnější označil mnohem cizejší AI migranty, kteří doopravdy berou lidem práci.
před 19 hhodinami

Japonsko vyšle sondu na Phobos

Japonská agentura pro výzkum vesmíru (JAXA) se tento týden chystá vyslat sondu na jeden ze dvou měsíců Marsu – Phobos. Slibuje si od toho poznatky o vzniku obou měsíčních souputníků této planety. Mise, která má trvat pět let, by také mohla pomoci objasnit původ života ve Sluneční soustavě, napsala agentura AP.
před 21 hhodinami

Nástup bakterií odolných proti antibiotikům je pomalá pandemie, říká přední expert

Odolnost bakterií proti antibiotikům představuje rostoucí hrozbu pro globální zdraví, protože snižuje účinnost léčby zachraňující životy a současně vystavuje lidi zvýšenému riziku, ať už v souvislosti s běžnými infekcemi, nebo s rutinními lékařskými zákroky, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jak vážný je to problém a jaké možnosti má věda k dispozici, vysvětluje přední expert na toto téma.
před 23 hhodinami

Ničení amazonského pralesa v Brazílii kleslo na minimum za skoro čtyřicet let

Rozsah ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl v uplynulých dvanácti měsících na minimum od začátku měření v roce 1988. Uvedl to brazilský ústav INPE, který tyto údaje celou dobu shromažďuje. Meziročně plocha zničeného amazonského pralesa v Brazílii klesla o 42 procent.
včera v 09:30‌‌

Plzeňští lékaři využívají unikátní metodu k přesnější diagnostice rakoviny slinivky

Fakultní nemocnice Plzeň oznámila světové prvenství v onkologické diagnostice. Začala kombinovat radiofarmakum 68Ga-Trivehexin s vyšetřením PET/MRI, které spojuje pozitronovou emisní tomografii a magnetickou rezonanci. Nový postup umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit ho od okolní zánětlivé tkáně.
včera v 07:00‌‌

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
17. 10. 2026‌‌

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
17. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.