Nově objevený ptakoještěr vypadal jako drak. Vládl nebi nad Austrálií

Paleontologové oznámili objev největšího létajícího plaza Austrálie. Byl to pterosaurus, tvor s rozpětím křídel, které vědci odhadují přibližně na sedm metrů. Jako obrovský pravěký drak se před miliony let vznášel nad rozsáhlým vnitrozemským mořem, které kdysi tvořilo velkou část dnešního Queenslandu.

Výzkum vedl doktorand Queenslandské univerzity Tim Richards, který analyzoval části zkamenělé čelisti tohoto tvora, jež byla objevená na území Wanamara Country nedaleko Richmondu v severozápadním Queenslandu. 

„Nic podobnějšího skutečnému drakovi jsme ještě neviděli,“ uvedl Richards. „Nový ptakoještěr, kterého jsme pojmenovali Thapunngaka shawi, byl opravdu strašlivým zvířetem s tlamou podobnou kopí a rozpětím křídel kolem sedmi metrů,“ popsal tvora paleontolog. „Vypadal vlastně jako obří protáhlá lebka na protáhlém krku připojená k páru dlouhých křídel,“ popsal ho.

Richards uvedl, že samotná lebka nově objeveného „draka“ byla dlouhá kolem jednoho metru a obsahovala přibližně čtyřicet zubů. Ty byly vhodné zejména k uchopení několika ryb najednou – z toho autoři práce usuzují, že právě ty tvořily jeho nejčastější kořist.

Vědci v některých aspektech připomíná tento tvor flétňáky, agresivní australské ptáky podobné strakám. „Představuju si, že by se mohl vrhat na svou kořist podobně jako flétňák v době páření – jenže před jeho útokem by vás helma neuchránila,“ naráží na oblíbenou ochranu před ptáky, kteří jsou nejvíc agresivní v době kolem Vánoc.

Pterosauři byli vlastní, zcela originální skupinou plazů, neměli vývojově nic společného ani s ptáky, ani s létajícími savci, jako jsou netopýři. Vydali se vlastní cestou evoluce a byli zřejmě prvními obratlovci, kteří se odvážili létat.

Nově objevený druh patřil do skupiny pterosaurů známých jako anhangueria. Obývali všechny světadíly v době před asi 140–92 miliony let. Podobně jako jejich příbuzní měl i Thapunngaka shawi zřejmě tenké a částečně duté kosti – to je důvod, proč se z pterosaurů nacházejí nejčastěji lebky a zobáky, ostatní kosti se většinou pro svou křehkost nezachovaly.

Pocta původním obyvatelům

„Je až s podivem, že fosilie těchto zvířat vůbec existují,“ řekl Richards. „Z globálního hlediska jsou australské nálezy pterosaurů dost výjimečné, objev Thapunngaka proto významně přispívá k našemu poznání australské pterosauří rozmanitosti.“ Jedná se teprve o třetí druh pterosaura ze skupiny anhangueria známého z Austrálie, přičemž všechny tři druhy pocházejí ze západního Queenslandu.

Steve Salisbury, spoluautor článku a vedoucí doktorského studia Richardse, uvedl, že na tomto novém druhu anhangueria je obzvláště nápadná mohutnost kostěného hřebene na spodní čelisti, který měl pravděpodobně i na horní čelisti. „Tyto hřebeny pravděpodobně hrály roli v dynamice letu těchto tvorů. Doufáme, že budoucí výzkum přinese definitivnější odpovědi,“ řekl Salisbury.

Název nového druhu je poctou obyvatelům prvních národů z oblasti Richmondu, kde byla zkamenělina nalezena, a obsahuje slova z dnes již zaniklého jazyka národa Wanamara. „Rodové jméno Thapunngaka zahrnuje slova thapun [ta-boon] a ngaka [nga-ga], což jsou slova z národa Wanamara znamenající ,kopí', respektive ,ústa',“ uvedl Salisbury. „Druhové jméno shawi je poctou objeviteli zkameněliny Lenu Shawovi, takže název znamená ,Shawova ústa s kopím',“ dodal paleontolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 19 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 20 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 22 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 22 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
včera v 11:11

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
včera v 10:51

Evropský pohled