Nově objevený ptakoještěr vypadal jako drak. Vládl nebi nad Austrálií

Paleontologové oznámili objev největšího létajícího plaza Austrálie. Byl to pterosaurus, tvor s rozpětím křídel, které vědci odhadují přibližně na sedm metrů. Jako obrovský pravěký drak se před miliony let vznášel nad rozsáhlým vnitrozemským mořem, které kdysi tvořilo velkou část dnešního Queenslandu.

Výzkum vedl doktorand Queenslandské univerzity Tim Richards, který analyzoval části zkamenělé čelisti tohoto tvora, jež byla objevená na území Wanamara Country nedaleko Richmondu v severozápadním Queenslandu. 

„Nic podobnějšího skutečnému drakovi jsme ještě neviděli,“ uvedl Richards. „Nový ptakoještěr, kterého jsme pojmenovali Thapunngaka shawi, byl opravdu strašlivým zvířetem s tlamou podobnou kopí a rozpětím křídel kolem sedmi metrů,“ popsal tvora paleontolog. „Vypadal vlastně jako obří protáhlá lebka na protáhlém krku připojená k páru dlouhých křídel,“ popsal ho.

Richards uvedl, že samotná lebka nově objeveného „draka“ byla dlouhá kolem jednoho metru a obsahovala přibližně čtyřicet zubů. Ty byly vhodné zejména k uchopení několika ryb najednou – z toho autoři práce usuzují, že právě ty tvořily jeho nejčastější kořist.

Vědci v některých aspektech připomíná tento tvor flétňáky, agresivní australské ptáky podobné strakám. „Představuju si, že by se mohl vrhat na svou kořist podobně jako flétňák v době páření – jenže před jeho útokem by vás helma neuchránila,“ naráží na oblíbenou ochranu před ptáky, kteří jsou nejvíc agresivní v době kolem Vánoc.

Pterosauři byli vlastní, zcela originální skupinou plazů, neměli vývojově nic společného ani s ptáky, ani s létajícími savci, jako jsou netopýři. Vydali se vlastní cestou evoluce a byli zřejmě prvními obratlovci, kteří se odvážili létat.

Nově objevený druh patřil do skupiny pterosaurů známých jako anhangueria. Obývali všechny světadíly v době před asi 140–92 miliony let. Podobně jako jejich příbuzní měl i Thapunngaka shawi zřejmě tenké a částečně duté kosti – to je důvod, proč se z pterosaurů nacházejí nejčastěji lebky a zobáky, ostatní kosti se většinou pro svou křehkost nezachovaly.

Pocta původním obyvatelům

„Je až s podivem, že fosilie těchto zvířat vůbec existují,“ řekl Richards. „Z globálního hlediska jsou australské nálezy pterosaurů dost výjimečné, objev Thapunngaka proto významně přispívá k našemu poznání australské pterosauří rozmanitosti.“ Jedná se teprve o třetí druh pterosaura ze skupiny anhangueria známého z Austrálie, přičemž všechny tři druhy pocházejí ze západního Queenslandu.

Steve Salisbury, spoluautor článku a vedoucí doktorského studia Richardse, uvedl, že na tomto novém druhu anhangueria je obzvláště nápadná mohutnost kostěného hřebene na spodní čelisti, který měl pravděpodobně i na horní čelisti. „Tyto hřebeny pravděpodobně hrály roli v dynamice letu těchto tvorů. Doufáme, že budoucí výzkum přinese definitivnější odpovědi,“ řekl Salisbury.

Název nového druhu je poctou obyvatelům prvních národů z oblasti Richmondu, kde byla zkamenělina nalezena, a obsahuje slova z dnes již zaniklého jazyka národa Wanamara. „Rodové jméno Thapunngaka zahrnuje slova thapun [ta-boon] a ngaka [nga-ga], což jsou slova z národa Wanamara znamenající ,kopí', respektive ,ústa',“ uvedl Salisbury. „Druhové jméno shawi je poctou objeviteli zkameněliny Lenu Shawovi, takže název znamená ,Shawova ústa s kopím',“ dodal paleontolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Význam setkání absolventů v digitální době klesá. Přesto mohou být jako psychický lék

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.
před 2 hhodinami

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
před 7 hhodinami

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
před 8 hhodinami

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
včera v 10:00

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
31. 5. 2025

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
31. 5. 2025

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
31. 5. 2025

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
31. 5. 2025
Načítání...