Nově objevený ptakoještěr vypadal jako drak. Vládl nebi nad Austrálií

Paleontologové oznámili objev největšího létajícího plaza Austrálie. Byl to pterosaurus, tvor s rozpětím křídel, které vědci odhadují přibližně na sedm metrů. Jako obrovský pravěký drak se před miliony let vznášel nad rozsáhlým vnitrozemským mořem, které kdysi tvořilo velkou část dnešního Queenslandu.

Výzkum vedl doktorand Queenslandské univerzity Tim Richards, který analyzoval části zkamenělé čelisti tohoto tvora, jež byla objevená na území Wanamara Country nedaleko Richmondu v severozápadním Queenslandu. 

„Nic podobnějšího skutečnému drakovi jsme ještě neviděli,“ uvedl Richards. „Nový ptakoještěr, kterého jsme pojmenovali Thapunngaka shawi, byl opravdu strašlivým zvířetem s tlamou podobnou kopí a rozpětím křídel kolem sedmi metrů,“ popsal tvora paleontolog. „Vypadal vlastně jako obří protáhlá lebka na protáhlém krku připojená k páru dlouhých křídel,“ popsal ho.

Richards uvedl, že samotná lebka nově objeveného „draka“ byla dlouhá kolem jednoho metru a obsahovala přibližně čtyřicet zubů. Ty byly vhodné zejména k uchopení několika ryb najednou – z toho autoři práce usuzují, že právě ty tvořily jeho nejčastější kořist.

Vědci v některých aspektech připomíná tento tvor flétňáky, agresivní australské ptáky podobné strakám. „Představuju si, že by se mohl vrhat na svou kořist podobně jako flétňák v době páření – jenže před jeho útokem by vás helma neuchránila,“ naráží na oblíbenou ochranu před ptáky, kteří jsou nejvíc agresivní v době kolem Vánoc.

Pterosauři byli vlastní, zcela originální skupinou plazů, neměli vývojově nic společného ani s ptáky, ani s létajícími savci, jako jsou netopýři. Vydali se vlastní cestou evoluce a byli zřejmě prvními obratlovci, kteří se odvážili létat.

Nově objevený druh patřil do skupiny pterosaurů známých jako anhangueria. Obývali všechny světadíly v době před asi 140–92 miliony let. Podobně jako jejich příbuzní měl i Thapunngaka shawi zřejmě tenké a částečně duté kosti – to je důvod, proč se z pterosaurů nacházejí nejčastěji lebky a zobáky, ostatní kosti se většinou pro svou křehkost nezachovaly.

Pocta původním obyvatelům

„Je až s podivem, že fosilie těchto zvířat vůbec existují,“ řekl Richards. „Z globálního hlediska jsou australské nálezy pterosaurů dost výjimečné, objev Thapunngaka proto významně přispívá k našemu poznání australské pterosauří rozmanitosti.“ Jedná se teprve o třetí druh pterosaura ze skupiny anhangueria známého z Austrálie, přičemž všechny tři druhy pocházejí ze západního Queenslandu.

Steve Salisbury, spoluautor článku a vedoucí doktorského studia Richardse, uvedl, že na tomto novém druhu anhangueria je obzvláště nápadná mohutnost kostěného hřebene na spodní čelisti, který měl pravděpodobně i na horní čelisti. „Tyto hřebeny pravděpodobně hrály roli v dynamice letu těchto tvorů. Doufáme, že budoucí výzkum přinese definitivnější odpovědi,“ řekl Salisbury.

Název nového druhu je poctou obyvatelům prvních národů z oblasti Richmondu, kde byla zkamenělina nalezena, a obsahuje slova z dnes již zaniklého jazyka národa Wanamara. „Rodové jméno Thapunngaka zahrnuje slova thapun [ta-boon] a ngaka [nga-ga], což jsou slova z národa Wanamara znamenající ,kopí', respektive ,ústa',“ uvedl Salisbury. „Druhové jméno shawi je poctou objeviteli zkameněliny Lenu Shawovi, takže název znamená ,Shawova ústa s kopím',“ dodal paleontolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 18 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 18 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 21 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 23 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...