V Mexiku objevili neznámý druh „ukecaného“ dinosaura

Archeologové v Mexiku identifikovali nový druh dinosaura díky nálezu a rekonstrukci až 73 milionů let starých kostí. Živočich se vyznačoval pestrobarevným hřebínkem a sluchem schopným zaznamenat zvuky o nízké frekvenci. Vědci nového dinosaura pojmenovali Tlatolophus galorum.

První zbytky tohoto dinosaura objevili vědci v roce 2013. Tehdy nalezli v oblasti General Cepeda na severu Mexika jeho ocas. Následující průzkumy vedly k objevu dalších kostí včetně lebky či 1,3 metru dlouhého hřebínku. Poskládání a rekonstrukce kostí pak umožnila pojmenování nového druhu. Výsledek paleontologové popsali v odborném žurnálu Cretaceous Research.

Podle vědců byl Tlatolophus galorum býložravcem. „Víme, že jeho sluch byl schopný vnímat zvuky o nízké frekvenci, předpokládáme, že to byl pokojný a komunikativní dinosaurus,“ uvedl mexický národní archeologický ústav (INAH), který vedl průzkum spolu s univerzitou v Mexiku (UNAM). Vědci se také domnívají, že dinosaurus byl schopný vydávat silné zvuky, aby odradil dravce či při páření – vydával je zřejmě velmi často a musely být značně nápadné.  Jeho hřebínek byl údajně pestrobarevný.

Právě tato kombinace vlastností mu dala také jméno. Název Tlatolophus je odvozen od domorodého slova v jazyce nahuatl, které znamená slovo nebo řeč, a řeckého slova lophus, což znamená hřebínek.

Podle archeologů se kostra dinosaura dobře uchovala, protože živočich před 72 až 73 miliony let zahynul ve velmi bahnité vodní ploše. Mršinu tak bahno rychle zakrylo, což výrazně pomohlo k dobré konzervaci kostí. Například v případě lebky se zachovalo až 80 procent její struktury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 2 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 4 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 5 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 6 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
včera v 14:03

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
včera v 10:19

Hlad, nemoci i násilí dozorců, popsali archeologové podmínky v gulagu

Plzeňští archeologové zkoumají bývalý gulag na území současného Kazachstánu. Na deseti kilometrech čtverečních tam ve dvaceti budovách v extrémních podmínkách kazašské stepi žilo a pracovalo dvacet tisíc politických vězňů.
21. 9. 2026

Řeč mohla vzniknout povídáním u ohnišť, představili antropologové hypotézu

Vznik lidské komunikace pomocí slov, vět a příběhů podle nové vědecké úvahy nesouvisí tolik s obstaráváním potravy, ale spíše s podmínkami, které panovaly kolem pravěkých ohnišť.
21. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.