Obří dinosaurus trpěl explozivní rýmou. Paleontologové zjistili, že podobný problém trápí dnešní ptáky

Vědci objevili prvního dinosaura, který trpěl rýmou. Kostra pravěkého obra prozradila, že musel mít vážné projevy infekční nemoci, která sužuje i současné ptáky. Je možné, že na ni i zemřel.

Současná pandemie nového koronaviru přitáhla pozornost veřejnosti k nejrůznějším nemocem dýchacích cest –⁠ opět se začalo mluvit o chřipkách, rýmách a dalších nakažlivých chorobách, které člověka trápí.

Nový objev paleontologů z Montany ukazuje, že těmito problémy trpěli už dinosauři před 150 miliony lety a už tehdy pro ně musely být velmi nepříjemné. Pozůstatky dinosaura, který dostal jméno Dolly, byly objevené v Montaně už před 30 lety. Dinosaurus patřil mezi diplodoky, velké býložravé ještěry, kteří mohli dosahovat délky až 25 metrů a vážili více než 16 tun.

Analýza dobře zachovalého tvora probíhá dodnes, na kostře pracuje několik týmů vědců. Jeden z nich, paleontolog Cary Woodruff, si na několika krčních kostech všiml neobvyklých výrůstků, které mu připomínaly brokolici.

Twitter pomáhá vědě

„Viděl jsem už hodně obratlů sauropodů a našel jsem na nich již hodně podivné věci, ale nikdy nic podobného těmto strukturám,“ řekl Woodruff deníku Guardian. Přes své zkušenosti v paleontologii nebyl schopný tyto útvary sám vysvětlit, nepomohli mu ani jeho kolegové. A tak se obrátil na sociální sítě, kde poprosil i experty z jiných oborů, jestli by mu s dinosauří záhadou nepomohli.

Pomoc přišla nečekaně rychle od přírodovědců, kteří se specializují na ptáky. Kostěné výrůstky jim totiž nápadně připomínaly podobné výčnělky, které se v současnosti objevují často u ptáků a bývají způsobené infekcí dýchacích cest. Když pak nechal profesor Woodruff udělat detailní analýzu krčních kostí Dolly, podezření se potvrdilo.

Neobvyklé výrůstky se nacházely v oblastech krčních kostí, které by byly připojeny k vzdušným vakům, jež zase tvořily součást dýchacího systému dinosaura. Tyto abnormality mohly vzniknout jako reakce na infekci podobnou nemoci jménem aspergilóza. Ta je u moderních ptáků způsobena vdechováním spor plísní, uvedli autoři studie, která vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

„Představuji si, že Dolly by se chovala velmi podobně jako nemocný člověk: kašlala by, kýchala, prožívala by horečku a byla by mimo,“ řekl Woodruff. „Všichni jsme měli asi někdy stejné příznaky a pravděpodobně jsme se cítili stejně mizerně jako Dolly. Osobně neznám žádnou zkamenělinu, se kterou bych dokázal soucítit víc.“

Umírali dinosauři na rýmu?

Aspergilóza je pro moderní ptáky bez léčby často smrtelná. „Zemřela Dolly nemocná, unavená a osamělá? Nebo to, že byla sama a viditelně tak zesláblá, znamenalo, že se stala snadným terčem pro predátory? Nevíme, ale osobně si myslím, že ta nemoc nějakým způsobem přispěla k Dollyně smrti,“ dodává Woodruff.

Výsledky jeho výzkumu mohou pomoci vědcům pochopit, jak takové nemoci ovlivňovaly dinosaury, ale také jak vypadal boj mezi velkými zvířaty a mikroorganismy miliony let v minulosti.

„Dinosauři, včetně obřích sauropodů, dýchali systémem vzduchových vaků podobným ptačím, kdy vzduch procházel plícemi i soustavami vzduchových vaků, které pronikaly do páteře. Nový objev ukazuje poškození jednoho z obratlů, které odpovídá poškození pozorovanému u dnešních ptáků, kteří utrpěli zánět vzduchových vaků,“ uvedl paleontolog Michael Bentonna z Bristolské univerzitě. „Kuřata se zánětem vzdušných vaků mohou mít oteklý krk, výtoky z nosu a kašel a mohou trpět celkovou letargií. A teď si představte padesátitunového dinosaura, který vykašlává litry soplů,“ doplnil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 6 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...