Obří dinosaurus trpěl explozivní rýmou. Paleontologové zjistili, že podobný problém trápí dnešní ptáky

Vědci objevili prvního dinosaura, který trpěl rýmou. Kostra pravěkého obra prozradila, že musel mít vážné projevy infekční nemoci, která sužuje i současné ptáky. Je možné, že na ni i zemřel.

Současná pandemie nového koronaviru přitáhla pozornost veřejnosti k nejrůznějším nemocem dýchacích cest –⁠ opět se začalo mluvit o chřipkách, rýmách a dalších nakažlivých chorobách, které člověka trápí.

Nový objev paleontologů z Montany ukazuje, že těmito problémy trpěli už dinosauři před 150 miliony lety a už tehdy pro ně musely být velmi nepříjemné. Pozůstatky dinosaura, který dostal jméno Dolly, byly objevené v Montaně už před 30 lety. Dinosaurus patřil mezi diplodoky, velké býložravé ještěry, kteří mohli dosahovat délky až 25 metrů a vážili více než 16 tun.

Analýza dobře zachovalého tvora probíhá dodnes, na kostře pracuje několik týmů vědců. Jeden z nich, paleontolog Cary Woodruff, si na několika krčních kostech všiml neobvyklých výrůstků, které mu připomínaly brokolici.

Twitter pomáhá vědě

„Viděl jsem už hodně obratlů sauropodů a našel jsem na nich již hodně podivné věci, ale nikdy nic podobného těmto strukturám,“ řekl Woodruff deníku Guardian. Přes své zkušenosti v paleontologii nebyl schopný tyto útvary sám vysvětlit, nepomohli mu ani jeho kolegové. A tak se obrátil na sociální sítě, kde poprosil i experty z jiných oborů, jestli by mu s dinosauří záhadou nepomohli.

Pomoc přišla nečekaně rychle od přírodovědců, kteří se specializují na ptáky. Kostěné výrůstky jim totiž nápadně připomínaly podobné výčnělky, které se v současnosti objevují často u ptáků a bývají způsobené infekcí dýchacích cest. Když pak nechal profesor Woodruff udělat detailní analýzu krčních kostí Dolly, podezření se potvrdilo.

Neobvyklé výrůstky se nacházely v oblastech krčních kostí, které by byly připojeny k vzdušným vakům, jež zase tvořily součást dýchacího systému dinosaura. Tyto abnormality mohly vzniknout jako reakce na infekci podobnou nemoci jménem aspergilóza. Ta je u moderních ptáků způsobena vdechováním spor plísní, uvedli autoři studie, která vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

„Představuji si, že Dolly by se chovala velmi podobně jako nemocný člověk: kašlala by, kýchala, prožívala by horečku a byla by mimo,“ řekl Woodruff. „Všichni jsme měli asi někdy stejné příznaky a pravděpodobně jsme se cítili stejně mizerně jako Dolly. Osobně neznám žádnou zkamenělinu, se kterou bych dokázal soucítit víc.“

Umírali dinosauři na rýmu?

Aspergilóza je pro moderní ptáky bez léčby často smrtelná. „Zemřela Dolly nemocná, unavená a osamělá? Nebo to, že byla sama a viditelně tak zesláblá, znamenalo, že se stala snadným terčem pro predátory? Nevíme, ale osobně si myslím, že ta nemoc nějakým způsobem přispěla k Dollyně smrti,“ dodává Woodruff.

Výsledky jeho výzkumu mohou pomoci vědcům pochopit, jak takové nemoci ovlivňovaly dinosaury, ale také jak vypadal boj mezi velkými zvířaty a mikroorganismy miliony let v minulosti.

„Dinosauři, včetně obřích sauropodů, dýchali systémem vzduchových vaků podobným ptačím, kdy vzduch procházel plícemi i soustavami vzduchových vaků, které pronikaly do páteře. Nový objev ukazuje poškození jednoho z obratlů, které odpovídá poškození pozorovanému u dnešních ptáků, kteří utrpěli zánět vzduchových vaků,“ uvedl paleontolog Michael Bentonna z Bristolské univerzitě. „Kuřata se zánětem vzdušných vaků mohou mít oteklý krk, výtoky z nosu a kašel a mohou trpět celkovou letargií. A teď si představte padesátitunového dinosaura, který vykašlává litry soplů,“ doplnil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mladé Evropanky kouří víc než jejich vrstevnice ve světě, varuje WHO

Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.
před 51 mminutami

Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.
před 2 hhodinami

Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.
před 6 hhodinami

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 19 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 20 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 21 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
včera v 11:46

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026
Načítání...