Obří dinosaurus trpěl explozivní rýmou. Paleontologové zjistili, že podobný problém trápí dnešní ptáky

Vědci objevili prvního dinosaura, který trpěl rýmou. Kostra pravěkého obra prozradila, že musel mít vážné projevy infekční nemoci, která sužuje i současné ptáky. Je možné, že na ni i zemřel.

Současná pandemie nového koronaviru přitáhla pozornost veřejnosti k nejrůznějším nemocem dýchacích cest –⁠ opět se začalo mluvit o chřipkách, rýmách a dalších nakažlivých chorobách, které člověka trápí.

Nový objev paleontologů z Montany ukazuje, že těmito problémy trpěli už dinosauři před 150 miliony lety a už tehdy pro ně musely být velmi nepříjemné. Pozůstatky dinosaura, který dostal jméno Dolly, byly objevené v Montaně už před 30 lety. Dinosaurus patřil mezi diplodoky, velké býložravé ještěry, kteří mohli dosahovat délky až 25 metrů a vážili více než 16 tun.

Analýza dobře zachovalého tvora probíhá dodnes, na kostře pracuje několik týmů vědců. Jeden z nich, paleontolog Cary Woodruff, si na několika krčních kostech všiml neobvyklých výrůstků, které mu připomínaly brokolici.

Twitter pomáhá vědě

„Viděl jsem už hodně obratlů sauropodů a našel jsem na nich již hodně podivné věci, ale nikdy nic podobného těmto strukturám,“ řekl Woodruff deníku Guardian. Přes své zkušenosti v paleontologii nebyl schopný tyto útvary sám vysvětlit, nepomohli mu ani jeho kolegové. A tak se obrátil na sociální sítě, kde poprosil i experty z jiných oborů, jestli by mu s dinosauří záhadou nepomohli.

Pomoc přišla nečekaně rychle od přírodovědců, kteří se specializují na ptáky. Kostěné výrůstky jim totiž nápadně připomínaly podobné výčnělky, které se v současnosti objevují často u ptáků a bývají způsobené infekcí dýchacích cest. Když pak nechal profesor Woodruff udělat detailní analýzu krčních kostí Dolly, podezření se potvrdilo.

Neobvyklé výrůstky se nacházely v oblastech krčních kostí, které by byly připojeny k vzdušným vakům, jež zase tvořily součást dýchacího systému dinosaura. Tyto abnormality mohly vzniknout jako reakce na infekci podobnou nemoci jménem aspergilóza. Ta je u moderních ptáků způsobena vdechováním spor plísní, uvedli autoři studie, která vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

„Představuji si, že Dolly by se chovala velmi podobně jako nemocný člověk: kašlala by, kýchala, prožívala by horečku a byla by mimo,“ řekl Woodruff. „Všichni jsme měli asi někdy stejné příznaky a pravděpodobně jsme se cítili stejně mizerně jako Dolly. Osobně neznám žádnou zkamenělinu, se kterou bych dokázal soucítit víc.“

Umírali dinosauři na rýmu?

Aspergilóza je pro moderní ptáky bez léčby často smrtelná. „Zemřela Dolly nemocná, unavená a osamělá? Nebo to, že byla sama a viditelně tak zesláblá, znamenalo, že se stala snadným terčem pro predátory? Nevíme, ale osobně si myslím, že ta nemoc nějakým způsobem přispěla k Dollyně smrti,“ dodává Woodruff.

Výsledky jeho výzkumu mohou pomoci vědcům pochopit, jak takové nemoci ovlivňovaly dinosaury, ale také jak vypadal boj mezi velkými zvířaty a mikroorganismy miliony let v minulosti.

„Dinosauři, včetně obřích sauropodů, dýchali systémem vzduchových vaků podobným ptačím, kdy vzduch procházel plícemi i soustavami vzduchových vaků, které pronikaly do páteře. Nový objev ukazuje poškození jednoho z obratlů, které odpovídá poškození pozorovanému u dnešních ptáků, kteří utrpěli zánět vzduchových vaků,“ uvedl paleontolog Michael Bentonna z Bristolské univerzitě. „Kuřata se zánětem vzdušných vaků mohou mít oteklý krk, výtoky z nosu a kašel a mohou trpět celkovou letargií. A teď si představte padesátitunového dinosaura, který vykašlává litry soplů,“ doplnil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.