Obří dinosaurus trpěl explozivní rýmou. Paleontologové zjistili, že podobný problém trápí dnešní ptáky

Vědci objevili prvního dinosaura, který trpěl rýmou. Kostra pravěkého obra prozradila, že musel mít vážné projevy infekční nemoci, která sužuje i současné ptáky. Je možné, že na ni i zemřel.

Současná pandemie nového koronaviru přitáhla pozornost veřejnosti k nejrůznějším nemocem dýchacích cest –⁠ opět se začalo mluvit o chřipkách, rýmách a dalších nakažlivých chorobách, které člověka trápí.

Nový objev paleontologů z Montany ukazuje, že těmito problémy trpěli už dinosauři před 150 miliony lety a už tehdy pro ně musely být velmi nepříjemné. Pozůstatky dinosaura, který dostal jméno Dolly, byly objevené v Montaně už před 30 lety. Dinosaurus patřil mezi diplodoky, velké býložravé ještěry, kteří mohli dosahovat délky až 25 metrů a vážili více než 16 tun.

Analýza dobře zachovalého tvora probíhá dodnes, na kostře pracuje několik týmů vědců. Jeden z nich, paleontolog Cary Woodruff, si na několika krčních kostech všiml neobvyklých výrůstků, které mu připomínaly brokolici.

Twitter pomáhá vědě

„Viděl jsem už hodně obratlů sauropodů a našel jsem na nich již hodně podivné věci, ale nikdy nic podobného těmto strukturám,“ řekl Woodruff deníku Guardian. Přes své zkušenosti v paleontologii nebyl schopný tyto útvary sám vysvětlit, nepomohli mu ani jeho kolegové. A tak se obrátil na sociální sítě, kde poprosil i experty z jiných oborů, jestli by mu s dinosauří záhadou nepomohli.

Pomoc přišla nečekaně rychle od přírodovědců, kteří se specializují na ptáky. Kostěné výrůstky jim totiž nápadně připomínaly podobné výčnělky, které se v současnosti objevují často u ptáků a bývají způsobené infekcí dýchacích cest. Když pak nechal profesor Woodruff udělat detailní analýzu krčních kostí Dolly, podezření se potvrdilo.

Neobvyklé výrůstky se nacházely v oblastech krčních kostí, které by byly připojeny k vzdušným vakům, jež zase tvořily součást dýchacího systému dinosaura. Tyto abnormality mohly vzniknout jako reakce na infekci podobnou nemoci jménem aspergilóza. Ta je u moderních ptáků způsobena vdechováním spor plísní, uvedli autoři studie, která vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

„Představuji si, že Dolly by se chovala velmi podobně jako nemocný člověk: kašlala by, kýchala, prožívala by horečku a byla by mimo,“ řekl Woodruff. „Všichni jsme měli asi někdy stejné příznaky a pravděpodobně jsme se cítili stejně mizerně jako Dolly. Osobně neznám žádnou zkamenělinu, se kterou bych dokázal soucítit víc.“

Umírali dinosauři na rýmu?

Aspergilóza je pro moderní ptáky bez léčby často smrtelná. „Zemřela Dolly nemocná, unavená a osamělá? Nebo to, že byla sama a viditelně tak zesláblá, znamenalo, že se stala snadným terčem pro predátory? Nevíme, ale osobně si myslím, že ta nemoc nějakým způsobem přispěla k Dollyně smrti,“ dodává Woodruff.

Výsledky jeho výzkumu mohou pomoci vědcům pochopit, jak takové nemoci ovlivňovaly dinosaury, ale také jak vypadal boj mezi velkými zvířaty a mikroorganismy miliony let v minulosti.

„Dinosauři, včetně obřích sauropodů, dýchali systémem vzduchových vaků podobným ptačím, kdy vzduch procházel plícemi i soustavami vzduchových vaků, které pronikaly do páteře. Nový objev ukazuje poškození jednoho z obratlů, které odpovídá poškození pozorovanému u dnešních ptáků, kteří utrpěli zánět vzduchových vaků,“ uvedl paleontolog Michael Bentonna z Bristolské univerzitě. „Kuřata se zánětem vzdušných vaků mohou mít oteklý krk, výtoky z nosu a kašel a mohou trpět celkovou letargií. A teď si představte padesátitunového dinosaura, který vykašlává litry soplů,“ doplnil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 20 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...