Obří dinosaurus trpěl explozivní rýmou. Paleontologové zjistili, že podobný problém trápí dnešní ptáky

Vědci objevili prvního dinosaura, který trpěl rýmou. Kostra pravěkého obra prozradila, že musel mít vážné projevy infekční nemoci, která sužuje i současné ptáky. Je možné, že na ni i zemřel.

Současná pandemie nového koronaviru přitáhla pozornost veřejnosti k nejrůznějším nemocem dýchacích cest –⁠ opět se začalo mluvit o chřipkách, rýmách a dalších nakažlivých chorobách, které člověka trápí.

Nový objev paleontologů z Montany ukazuje, že těmito problémy trpěli už dinosauři před 150 miliony lety a už tehdy pro ně musely být velmi nepříjemné. Pozůstatky dinosaura, který dostal jméno Dolly, byly objevené v Montaně už před 30 lety. Dinosaurus patřil mezi diplodoky, velké býložravé ještěry, kteří mohli dosahovat délky až 25 metrů a vážili více než 16 tun.

Analýza dobře zachovalého tvora probíhá dodnes, na kostře pracuje několik týmů vědců. Jeden z nich, paleontolog Cary Woodruff, si na několika krčních kostech všiml neobvyklých výrůstků, které mu připomínaly brokolici.

Twitter pomáhá vědě

„Viděl jsem už hodně obratlů sauropodů a našel jsem na nich již hodně podivné věci, ale nikdy nic podobného těmto strukturám,“ řekl Woodruff deníku Guardian. Přes své zkušenosti v paleontologii nebyl schopný tyto útvary sám vysvětlit, nepomohli mu ani jeho kolegové. A tak se obrátil na sociální sítě, kde poprosil i experty z jiných oborů, jestli by mu s dinosauří záhadou nepomohli.

Pomoc přišla nečekaně rychle od přírodovědců, kteří se specializují na ptáky. Kostěné výrůstky jim totiž nápadně připomínaly podobné výčnělky, které se v současnosti objevují často u ptáků a bývají způsobené infekcí dýchacích cest. Když pak nechal profesor Woodruff udělat detailní analýzu krčních kostí Dolly, podezření se potvrdilo.

Neobvyklé výrůstky se nacházely v oblastech krčních kostí, které by byly připojeny k vzdušným vakům, jež zase tvořily součást dýchacího systému dinosaura. Tyto abnormality mohly vzniknout jako reakce na infekci podobnou nemoci jménem aspergilóza. Ta je u moderních ptáků způsobena vdechováním spor plísní, uvedli autoři studie, která vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

„Představuji si, že Dolly by se chovala velmi podobně jako nemocný člověk: kašlala by, kýchala, prožívala by horečku a byla by mimo,“ řekl Woodruff. „Všichni jsme měli asi někdy stejné příznaky a pravděpodobně jsme se cítili stejně mizerně jako Dolly. Osobně neznám žádnou zkamenělinu, se kterou bych dokázal soucítit víc.“

Umírali dinosauři na rýmu?

Aspergilóza je pro moderní ptáky bez léčby často smrtelná. „Zemřela Dolly nemocná, unavená a osamělá? Nebo to, že byla sama a viditelně tak zesláblá, znamenalo, že se stala snadným terčem pro predátory? Nevíme, ale osobně si myslím, že ta nemoc nějakým způsobem přispěla k Dollyně smrti,“ dodává Woodruff.

Výsledky jeho výzkumu mohou pomoci vědcům pochopit, jak takové nemoci ovlivňovaly dinosaury, ale také jak vypadal boj mezi velkými zvířaty a mikroorganismy miliony let v minulosti.

„Dinosauři, včetně obřích sauropodů, dýchali systémem vzduchových vaků podobným ptačím, kdy vzduch procházel plícemi i soustavami vzduchových vaků, které pronikaly do páteře. Nový objev ukazuje poškození jednoho z obratlů, které odpovídá poškození pozorovanému u dnešních ptáků, kteří utrpěli zánět vzduchových vaků,“ uvedl paleontolog Michael Bentonna z Bristolské univerzitě. „Kuřata se zánětem vzdušných vaků mohou mít oteklý krk, výtoky z nosu a kašel a mohou trpět celkovou letargií. A teď si představte padesátitunového dinosaura, který vykašlává litry soplů,“ doplnil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 10 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
včera v 09:00

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.