Vědci našli největší dinosauří stopu vůbec. Je velká jako dospělý muž. Komu patřila?

Vědci nalezli na pobřeží Austrálie otisky stop 21 dinosaurů. Jde o jeden z největších takových nálezů vůbec. Je mezi nimi i dosud největší otisk těchto zvířat – stopa dlouhá 1,7 metru.

Vědci nalezli na severozápadním pobřeží Austrálie otisky stop 21 druhů dinosaurů. Některé z nich jsou až 140 milionů let staré. Byla zde nalezena i největší dinosauří stopa na světě – otisk nohy sauropoda měří 1,7 metru. Původně tomuto „Jurskému parku“ hrozil zánik kvůli zpracování zemního plynu. Díky výzkumu však bylo místo vyhlášeno národním dědictvím.

Tým paleontologů Queenslandské univerzity a z Univerzity Jamese Cooka zkoumal na 25 kilometrů dlouhém pobřežním pásu mysu James Price Point v severozápadní Austrálii tisíce otisků stop, které lze sledovat pouze za odlivu.

Nahrávám video

Steve Salisbury z Queenslandské univerzity prohlásil, že se jedná o nejpestřejší soubor dinosauřích stop na celé planetě. „Nemá ve světě obdoby,“ řekl. „Jde o velmi důležité naleziště, je to stopa neptačích dinosaurů na západě kontinentu a jediný zdroj toho, co víme o dinosauří fauně v první polovině spodní křídy, tedy před zhruba 146 až 73 miliony let,“ doplnil.

Nahrávám video

Vědci věnovali výzkumu v rozmezí let 2011 až 2016 více než 400 hodin. Identifikovali 21 typů otisků zastupující čtyři hlavní skupiny dinosaurů. „Nalezli jsme pět typů stop dravých dinosaurů, nejméně šest typů otisků býložravých sauropodů s dlouhým krkem, čtyři typy stop býložravých dvounohých ornitopodů a šest typů stop takzvaných obrněných dinosaurů,“ upřesnil Steve Salisbury.

Stopy málem musely ustoupit průmyslu

Stopám hrozila zkáza, protože oblast si v roce 2008 vyhlédla západoaustralská vláda jako místo vhodné ke zpracování plynu. Jakmile se to dozvěděli domorodí správci lokality, spojili se s paleontology, aby stopy – domorodé komunitě známě už po tisíce let – prozkoumali.

Dinosauří stopy figurují i v domorodém „písňovém cyklu“, díky němuž se z generace na generaci předávají příběhy, rituály, pravidla a zákony. V roce 2011 bylo místo vyhlášeno národním dědictvím a od obřího projektu zpracování plynu na této lokalitě se upustilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 14 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 16 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 17 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 19 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled