Tyranosauři možná lovili ve smečkách jako lvi nebo vlci, ukazuje nový nález

Draví tyranosauři možná nebyli osamělými dravci, jak si je vědci dlouho představovali, ale spíš se způsobem lovu i života podobali společenským masožravcům, jako jsou moderní vlci. Upozornil na to nový výzkum představený tento týden.

Paleontologové tuto teorii rozvinuli při studiu velkého naleziště tyranosaurů objeveného před sedmi lety v Národním památníku Grand Staircase-Escalante v jižním Utahu.

Pomocí geochemické analýzy kostí a hornin tým vědců z Arkansaské univerzity popsal, že dinosauři zemřeli na stejném místě – velké množství kostí tedy nepocházelo z více různých míst a nedostaly se sem jen náhodou.

Toto naleziště v Utahu je už třetím „masovým hrobem“ tyranosaurů, který byl objeven v Severní Americe, což podporuje teorii, která se poprvé objevila před 20 lety, tedy že tito dinosauři žili ve smečkách. Teorie podle expertů vypadá velmi nadějně, je ale zapotřebí více důkazů.

Bioložka Kristi Curry Rogersová z Macalester College, která se výzkumu neúčastnila, výsledky komentovala takto: „Je trochu těžší mít jistotu, že tyto údaje znamenají, že tito tyranosauři spolu opravdu žili. Je možné, že tato zvířata mohla žít ve stejné lokalitě, aniž by spolu fungovala v rámci nějaké společenské skupiny, a prostě se sešla kolem ubývajících zdrojů, jak se doba zhoršovala.“

Teorie sociálního tyranosaura

Roku 2014 paleontolog z Úřadu pro správu půdy Alan Titus objevil místo, které bylo později pojmenováno lom Duhy a jednorožců – pro vědce bylo obrovské množství fosilií totiž téměř pohádkové. Od té doby se zde stále nacházejí další a další fosilie a pozůstatky dinosaurů.
„Považuji to za objev, který se přihodí jednou za život,“ řekl Titus novinářům během virtuální tiskové konference. „Během své kariéry už zřejmě nikdy neobjevím tak zajímavé a vědecky důležité místo.“

Teorie, že tyranosauři by mohli být sociálními tvory, se poprvé objevila před více než 20 lety, když vědci našli více než tucet tyranosaurů na jednom místě v kanadské Albertě. Další místo podobné hromadné smrti se podařilo najít později v Montaně – další nález původně slabou teorii značně posílil. Mnozí vědci ale tuto teorii zpochybňovali s tím, že dinosauři neměli dostatečnou inteligenci, aby se zapojili do sofistikované sociální interakce.

Kromě tyranosaurů objevili paleontologové na novém nalezišti také sedm druhů želv, několik druhů ryb a rejnoků, dva další druhy dinosaurů a téměř kompletní kostru mláděte aligátora Deinosuchuse. Důkazy naznačují, že tato ostatní zvířata nezemřela společně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 15 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.