Tyranosauři možná lovili ve smečkách jako lvi nebo vlci, ukazuje nový nález

Draví tyranosauři možná nebyli osamělými dravci, jak si je vědci dlouho představovali, ale spíš se způsobem lovu i života podobali společenským masožravcům, jako jsou moderní vlci. Upozornil na to nový výzkum představený tento týden.

Paleontologové tuto teorii rozvinuli při studiu velkého naleziště tyranosaurů objeveného před sedmi lety v Národním památníku Grand Staircase-Escalante v jižním Utahu.

Pomocí geochemické analýzy kostí a hornin tým vědců z Arkansaské univerzity popsal, že dinosauři zemřeli na stejném místě – velké množství kostí tedy nepocházelo z více různých míst a nedostaly se sem jen náhodou.

Toto naleziště v Utahu je už třetím „masovým hrobem“ tyranosaurů, který byl objeven v Severní Americe, což podporuje teorii, která se poprvé objevila před 20 lety, tedy že tito dinosauři žili ve smečkách. Teorie podle expertů vypadá velmi nadějně, je ale zapotřebí více důkazů.

Bioložka Kristi Curry Rogersová z Macalester College, která se výzkumu neúčastnila, výsledky komentovala takto: „Je trochu těžší mít jistotu, že tyto údaje znamenají, že tito tyranosauři spolu opravdu žili. Je možné, že tato zvířata mohla žít ve stejné lokalitě, aniž by spolu fungovala v rámci nějaké společenské skupiny, a prostě se sešla kolem ubývajících zdrojů, jak se doba zhoršovala.“

Teorie sociálního tyranosaura

Roku 2014 paleontolog z Úřadu pro správu půdy Alan Titus objevil místo, které bylo později pojmenováno lom Duhy a jednorožců – pro vědce bylo obrovské množství fosilií totiž téměř pohádkové. Od té doby se zde stále nacházejí další a další fosilie a pozůstatky dinosaurů.
„Považuji to za objev, který se přihodí jednou za život,“ řekl Titus novinářům během virtuální tiskové konference. „Během své kariéry už zřejmě nikdy neobjevím tak zajímavé a vědecky důležité místo.“

Teorie, že tyranosauři by mohli být sociálními tvory, se poprvé objevila před více než 20 lety, když vědci našli více než tucet tyranosaurů na jednom místě v kanadské Albertě. Další místo podobné hromadné smrti se podařilo najít později v Montaně – další nález původně slabou teorii značně posílil. Mnozí vědci ale tuto teorii zpochybňovali s tím, že dinosauři neměli dostatečnou inteligenci, aby se zapojili do sofistikované sociální interakce.

Kromě tyranosaurů objevili paleontologové na novém nalezišti také sedm druhů želv, několik druhů ryb a rejnoků, dva další druhy dinosaurů a téměř kompletní kostru mláděte aligátora Deinosuchuse. Důkazy naznačují, že tato ostatní zvířata nezemřela společně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 12 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 15 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 16 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 17 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 19 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 20 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.