Dinosauři strana 4 z 5

Před zhruba 66 miliony let dopadl do oblasti dnešního Mexického zálivu meteorit, který po sobě zanechal 180 kilometrů široký kráter. V důsledku srážky na Zemi vyhynulo 75 procent živých druhů, včetně dinosaurů. Vědci však zjistili, že už krátce po katastrofě v kráteru prospívaly sinice. Usazeniny z doby jednoho z největších ekologických přelomů na Zemi by tak vědcům mohly pomoci odhadnout, jak budou organismy reagovat třeba při změně klimatu, píše deník The New York Times (NYT).

Nový objev čínských vědců poukázal na to, že parazitů nebyli ušetřeni ani dinosauři. Uvnitř zhruba sto milionů let starého barmského jantaru totiž našli několik malých jedinců podobných současným vším. Své zjištění výzkumníci představili v odborném časopise Nature Communications.

Nový výzkum prokázal, že dopad obřího asteroidu před 66 miliony lety změnil světová moře ve výrazně kyselejší. Způsobil tak ekologickou katastrofu, která vyhladila dinosaury.

Nová teorie amerických paleontologů mění pohled na původ letu u dinosaurů. Vědci navrhují, že dinosauři si nejprve vyvinuli ozdobné peří, které jim pomáhalo uspět u samic – a teprve později jim toto opeření mohlo usnadnit vznést se.

Francouzští paleontologové našli gigantickou stehenní kost patřící býložravému dinosaurovi. Kost měřící dva metry a vážící půl tuny pochází ze zvířete, které žilo před 140 miliony let, uvedla agentura Reuters.

Skupina paleontologů z amerických a evropských univerzit našla v Severní Dakotě zatím nejbohatší naleziště zkamenělin z období na konci druhohor. Byly tam pohřbeny před 66 miliony let – krátce po dopadu meteoritu v oblasti dnešního Yucatánského poloostrova v Mexiku. Pozůstatky hmyzu, ryb, savců, dinosaurů a rostlin představují téměř celý ekosystém, který na Zemi těsně před dopadem meteoritu existoval, píše se ve studii vydané v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Paleontologové z University of Alberta informovali o objevu zatím největší kostry Tyrannosaura rexe. Současně je to vůbec největší kostra dinosaura, která kdy byla nalezena v Kanadě.

Američtí paleontologové popsali zatím neznámý druh tyranosaura, který se od svých příbuzných liší zejména velikostí. Měřil asi 120 centimetrů a jeho objev vědcům pomohl s popsáním toho, jak se z těchto dinosaurů stali vládci druhohor. Studie vyšla v odborném časopise Communications Biology.

Koprolity neboli zkameněné výkaly pravěkého archosaura jménem smok wawelski obsahují pozoruhodně velké množství úlomků kostí. Jejich nová analýza ukázala, že se tento tvor živil podobně jako dnešní hyeny.

Země a Měsíc jsou v posledních 290 milionech let bombardovány asteroidy mnohem častěji než dříve. Od dob, kdy po Zemi chodili dinosauři, se množství asteroidů, které narazí do naší planety, ztrojnásobilo. Vyhynutí dinosaurů tedy nebylo dílem jedinečné události, jak si dosud vědci mysleli, ale spíš očekávanou záležitostí.

Paleontologové objevili miniaturní otisky dinosauřích končetin. Byly tak drobné, že jejich tvůrce musel být malý asi jako dnešní vrabec, konstatovali vědci. Zatím není jisté, zda stopy patřily dospělému zvířeti nebo mláděti.

Nově objevený dravý dinosaurus byl téměř tak velký jako Tyranosaurus rex. Pocházel ale ze staršího období, proto by mohl o vývoji těchto obřích predátorů vědcům prozradit spoustu neznámého.

Padesát let ležela ve vitríně muzea zkamenělá kost, o které si vědci mysleli, že patřila dinosaurovi. Teď se na ní ale podíval vědecký tým s dokonalejším vybavením a odhalil pravého původce kosti: bylo jím prapodivné zvíře jménem Paleoparadoxia, které nejvíc připomínalo dnešní hrochy.  Vědci také zjistili, že byli tito tvorové specializovaní na dlouhodobý pobyt u mořského dna.

Paleontologové objevili přibližně sto milionů let staré mládě hada. Současník dinosaurů byl uvězněný v jantaru a podle vědců se od současných hadů příliš neliší. Jedná se o vůbec první takový nález v historii.

Žáby, které žily před 99 miliony let, se příliš nelišily od těch dnešních, jen byly podstatně menší. Měřily pouze asi dva a půl centimetru. Vyplývá to ze studie vědců z floridského přírodovědeckého muzea, která vyšla minulý týden v časopisu Scientific Reports. Vědci zkoumali nejstarší dosud nalezené žabí předky v jantaru.

Vědci poslední květnovou středu oznámili, že vystopovali nejstaršího známého ještěra – tento drobný tvoreček žil v době, kdy měla Země pouze jediný kontinent a dinosauři tu byli teprve chvíli.

Vědci popsali v odborném tisku první známý případ lupů. Podařilo se je objevit u malého zřejmě opeřeného dinosaura, který se po Zemi pohyboval před přibližně 125 miliony let.

Nová studie ukázala, že ptáci se zřejmě naučili sedět na vejcích od dinosaurů. Ti to ale dělali z jiných důvodů než dnešní ptáci: vejce nezahřívali, ale spíš je takto chránili před predátory.

V USA se našly zachované fosilie pravěkých ptáků ichthyornisů. Měli ještě znaky dinosaurů, ale také už ptáků.

Paleontologové objevili na jihozápadě Skotska kosti pravěkého Ichtyosaura. Vodní živočich připomínající stavbou těla delfína žil před 205 miliony lety a měřil šestadvacet metrů – tedy téměř stejně jako plejtvák obrovský. Ten je přitom pokládaný za největšího tvora, který kdy obýval planetu Zemi.

Paleontologové našli jednu z nejmenších ptačích fosilií, jaká kdy byla objevena. Drobný ptáček může pomoci odhalit tajemství o tom, jaká byla doba posledních dinosaurů.

Vědci z Kansasu objevili pravěkého tvora, který rozhodně nažene strach všem arachnofobům – a to přesto, že to vlastně opravdový pavouk nebyl.

Pravěká klíšťata, jimž pravděpodobně chutnala dinosauří krev, se zachovala zatavená v jantaru. Zkoumali je experti z oxfordského muzea ve spolupráci se španělskými kolegy. Narazili také na „prabrouky“, kteří se živili zvířecí tkání.

Vědci objevili neobvyklé zvíře z pravěku. Zobák mělo jako kachna, ale zuby jako krokodýl, labutí krk a vražedné drápy. Podle agentury AP mělo také ploutve jako tučňák, takže umělo plavat, ale na pevné půdě chodilo jako pštros.