Napůl tukan, napůl velociraptor. Pravěký tvor z Madagaskaru ukázal rozmanitou evoluci ptáků

Jak rozmanitou podobu mohli mít ptáci, kteří zemi obývali v dobách dinosaurů, paleontologům pomohl odhalit tvor velikosti vrány, jehož zkamenělou lebku našli na Madagaskaru. Dnešní ostrov obýval před 68 miliony let. Křehké, ale skvěle zachovalé pozůstatky opeřence se zobákem připomínajícím zobák tukaní odborníci odkryli pomocí digitální rekonstrukce.

Zkamenělinu tvora, který dostal jméno Falcatakely forsterae, vědci našli v roce 2010 na severozápadě Madagaskaru. Trvalo jim pak sedm let, než ji mohli pořádně prozkoumat. Zobák a lebka zvířete byly totiž příliš křehké na to, aby je z nalezené horniny vyprostili. Podobu dnes již vyhynulého tvora proto vymodelovali v počítači a následně pro srovnání vytiskli na 3D tiskárně.

„Ačkoliv se jeho hlava podobá moderním ptákům, jako je tukan, jeho kostra připomíná spíš neptačí dinosaury, jako třeba deinonychuse či velociraptora,“ uvedl Patrick O'Connor z univerzity v Ohiu, vedoucí autor studie zveřejněné v odborném časopise Nature.

Jedinečný pravěký zobák

Zobák pradávného ptáka se na první pohled podobá zmenšené verzi zobáku tukana, ačkoliv si druhy nejsou blízké. Zatímco moderní ptáky zdobí široká škála různých zobáků –⁠ od jehlicovitého zobáčku kolibříka po mohutné zobany zoborožců –⁠ u ptáků z éry dinosaurů vědci zatím podobnou různorodost nenacházeli.

Falcatakely forsterae
Zdroj: Ohio University/ Mark Witton

Nalézt zkameněliny takto starých ptáků je velká vzácnost, protože jejich duté kosti nejsou stavěny na to, aby vydržely proces fosilizace, dodává paleontolog a spoluautor studie Alan Turner.

Kde se vzali ptáci

Ptáci se zhruba před 150 miliony let vyvinuli z malých opeřených dinosaurů a první zástupci těchto druhů si zachovali některé znaky, které jsme zvyklí vídat právě u dinosaurů –⁠ například zuby. Na madagaskarské fosilii se zachoval jeden zub v přední části horní čelisti, opeřenec jich pravděpodobně měl několik.

Žádný ze zhruba 200 druhů objevených ptáků žijících ve stejné době nemá lebku, která by se nově nalezenému druhu podobala, uvádí O'Connor, který zároveň doufá, že se vědcům podaří zjistit, k čemu pradávnému ptákovi neobyčejný zobák sloužil.

„Bylo to k zpracování potravy? Lovení kořisti? Byl to znak pro ostatní příslušníky tohoto druhu? Máme stále spoustu otázek,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 6 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 12 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 12 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 13 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...