Napůl tukan, napůl velociraptor. Pravěký tvor z Madagaskaru ukázal rozmanitou evoluci ptáků

Jak rozmanitou podobu mohli mít ptáci, kteří zemi obývali v dobách dinosaurů, paleontologům pomohl odhalit tvor velikosti vrány, jehož zkamenělou lebku našli na Madagaskaru. Dnešní ostrov obýval před 68 miliony let. Křehké, ale skvěle zachovalé pozůstatky opeřence se zobákem připomínajícím zobák tukaní odborníci odkryli pomocí digitální rekonstrukce.

Zkamenělinu tvora, který dostal jméno Falcatakely forsterae, vědci našli v roce 2010 na severozápadě Madagaskaru. Trvalo jim pak sedm let, než ji mohli pořádně prozkoumat. Zobák a lebka zvířete byly totiž příliš křehké na to, aby je z nalezené horniny vyprostili. Podobu dnes již vyhynulého tvora proto vymodelovali v počítači a následně pro srovnání vytiskli na 3D tiskárně.

„Ačkoliv se jeho hlava podobá moderním ptákům, jako je tukan, jeho kostra připomíná spíš neptačí dinosaury, jako třeba deinonychuse či velociraptora,“ uvedl Patrick O'Connor z univerzity v Ohiu, vedoucí autor studie zveřejněné v odborném časopise Nature.

Jedinečný pravěký zobák

Zobák pradávného ptáka se na první pohled podobá zmenšené verzi zobáku tukana, ačkoliv si druhy nejsou blízké. Zatímco moderní ptáky zdobí široká škála různých zobáků –⁠ od jehlicovitého zobáčku kolibříka po mohutné zobany zoborožců –⁠ u ptáků z éry dinosaurů vědci zatím podobnou různorodost nenacházeli.

Falcatakely forsterae
Zdroj: Ohio University/ Mark Witton

Nalézt zkameněliny takto starých ptáků je velká vzácnost, protože jejich duté kosti nejsou stavěny na to, aby vydržely proces fosilizace, dodává paleontolog a spoluautor studie Alan Turner.

Kde se vzali ptáci

Ptáci se zhruba před 150 miliony let vyvinuli z malých opeřených dinosaurů a první zástupci těchto druhů si zachovali některé znaky, které jsme zvyklí vídat právě u dinosaurů –⁠ například zuby. Na madagaskarské fosilii se zachoval jeden zub v přední části horní čelisti, opeřenec jich pravděpodobně měl několik.

Žádný ze zhruba 200 druhů objevených ptáků žijících ve stejné době nemá lebku, která by se nově nalezenému druhu podobala, uvádí O'Connor, který zároveň doufá, že se vědcům podaří zjistit, k čemu pradávnému ptákovi neobyčejný zobák sloužil.

„Bylo to k zpracování potravy? Lovení kořisti? Byl to znak pro ostatní příslušníky tohoto druhu? Máme stále spoustu otázek,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
před 2 hhodinami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
před 16 hhodinami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 20 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 20 hhodinami
Načítání...