Napůl tukan, napůl velociraptor. Pravěký tvor z Madagaskaru ukázal rozmanitou evoluci ptáků

Jak rozmanitou podobu mohli mít ptáci, kteří zemi obývali v dobách dinosaurů, paleontologům pomohl odhalit tvor velikosti vrány, jehož zkamenělou lebku našli na Madagaskaru. Dnešní ostrov obýval před 68 miliony let. Křehké, ale skvěle zachovalé pozůstatky opeřence se zobákem připomínajícím zobák tukaní odborníci odkryli pomocí digitální rekonstrukce.

Zkamenělinu tvora, který dostal jméno Falcatakely forsterae, vědci našli v roce 2010 na severozápadě Madagaskaru. Trvalo jim pak sedm let, než ji mohli pořádně prozkoumat. Zobák a lebka zvířete byly totiž příliš křehké na to, aby je z nalezené horniny vyprostili. Podobu dnes již vyhynulého tvora proto vymodelovali v počítači a následně pro srovnání vytiskli na 3D tiskárně.

„Ačkoliv se jeho hlava podobá moderním ptákům, jako je tukan, jeho kostra připomíná spíš neptačí dinosaury, jako třeba deinonychuse či velociraptora,“ uvedl Patrick O'Connor z univerzity v Ohiu, vedoucí autor studie zveřejněné v odborném časopise Nature.

Jedinečný pravěký zobák

Zobák pradávného ptáka se na první pohled podobá zmenšené verzi zobáku tukana, ačkoliv si druhy nejsou blízké. Zatímco moderní ptáky zdobí široká škála různých zobáků –⁠ od jehlicovitého zobáčku kolibříka po mohutné zobany zoborožců –⁠ u ptáků z éry dinosaurů vědci zatím podobnou různorodost nenacházeli.

Falcatakely forsterae
Zdroj: Ohio University/ Mark Witton

Nalézt zkameněliny takto starých ptáků je velká vzácnost, protože jejich duté kosti nejsou stavěny na to, aby vydržely proces fosilizace, dodává paleontolog a spoluautor studie Alan Turner.

Kde se vzali ptáci

Ptáci se zhruba před 150 miliony let vyvinuli z malých opeřených dinosaurů a první zástupci těchto druhů si zachovali některé znaky, které jsme zvyklí vídat právě u dinosaurů –⁠ například zuby. Na madagaskarské fosilii se zachoval jeden zub v přední části horní čelisti, opeřenec jich pravděpodobně měl několik.

Žádný ze zhruba 200 druhů objevených ptáků žijících ve stejné době nemá lebku, která by se nově nalezenému druhu podobala, uvádí O'Connor, který zároveň doufá, že se vědcům podaří zjistit, k čemu pradávnému ptákovi neobyčejný zobák sloužil.

„Bylo to k zpracování potravy? Lovení kořisti? Byl to znak pro ostatní příslušníky tohoto druhu? Máme stále spoustu otázek,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 40 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...