Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.

Oba američtí astronauti se spolu s krajankou Christinou Kochovou a kanadským kolegou Jeremym Hansenem po obletu Měsíce vrací zpět k Zemi, přistát by měli v Tichém oceánu nedaleko kalifornského San Diega v sobotu okolo 02:00 středoevropského času. Jejich let je první výpravou k přirozené družici Země od roku 1972, kdy skončila série předchozích amerických misí Apollo.

Astronauti se spojili s médii při tiskové konferenci v noci na čtvrtek SELČ a novináři se jich ptali zejména na nejsilnější zážitky či pocity před plánovaným návratem.

„Běhal mi z toho mráz po zádech a potily se mi ruce,“ popisoval Wiseman zážitky z průletu kolem Měsíce či pohledu na rodnou planetu mizející za jeho odvrácenou stranou. Hansen podotkl, že Země působila jako „křehká planeta, téměř ztracená v prázdnotě a nezměrnosti vesmíru“, napsala agentura AFP.

Posádka mise Artemis II na palubě kosmické lodi Orion: (po směru hodinových ručiček zleva) specialistka mise Christina Kochová, specialista mise Jeremy Hansen, velitel Reid Wiseman a pilot Victor Glover
Zdroj: NASA

Wiseman popisoval okamžik, kdy posádka požádala NASA o svolení pojmenovat jeden z měsíčních kráterů po jeho ženě Carroll, která zemřela na rakovinu v roce 2020. Jeho kolegové to podle Wisemana navrhli již během přípravy na misi a on jim řekl, že o to v tak emotivním okamžiku nedokáže sám požádat. Proto řídicí středisko o svolení požádal Hansen.

„V tu chvíli jsme se všichni rozplakali. Pro mě osobně to byl vrchol celé mise. Podle mě jsme v tu chvíli cítili nejsilnější pouto, byli nejvíc semknutí,“ řekl velitel posádky. Kochová podotkla, že jí po návratu bude chybět právě tato výjimečná blízkost dalších lidí, kterou během mise s mimořádným společným cílem zažívá. Měsíc obletěla jako první žena v historii.

Cesta tam a zase zpátky

Loď Orion se dostala 406 771 kilometrů od Země, čímž posádka překonala dosavadní rekord v největší vzdálenosti. Astronauti poslali prostřednictvím NASA na Zemi již množství zajímavých fotografií, včetně snímku označeného jako Západ Země, který ukazuje naši planetu zdánlivě zapadající za Měsíc. Další ze zveřejněných fotografií zachycuje úplné zatmění Slunce, které posádka sledovala, když Měsíc z jejího pohledu zakryl sluneční kotouč.

„Máme tolik dalších fotek, tolik dalších příběhů,“ popsal Glover, co čtveřice přiváží zpět na Zemi. Během dvou dní, které zbývají do přistání, nebude podle něho možné si zcela uvědomit, co vlastně zažil. „Budu o těchhle věcech přemýšlet a mluvit celý zbytek života,“ dodal první astronaut tmavé pleti, který obletěl Měsíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
před 22 hhodinami

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.