Artemis II obletěla Měsíc a vrací se k Zemi

Čtyři astronauti na palubě kosmické lodi Orion splnili hlavní cíl mise Artemis II. Dokázali proletět kolem Měsíce, vyfotografovali ho z odvrácené strany a nyní už směřují k Zemi, kde by měli přistát v noci z pátku na sobotu.

Mise Artemis II v noci na úterý završila historický sedmihodinový průlet kolem Měsíce. Šlo o první návrat lidstva k přirozené družici Země od mise Apollo 17 v roce 1972. Astronauti během průletu pořídili snímky odvrácené strany Měsíce.

Během plánované 40minutové ztráty signálu, když Orion proletěl za Měsícem, posádka fotografovala a popisovala terénní prvky, včetně impaktních kráterů, starodávných lávových proudů a povrchových trhlin a hřebenů, které se vytvořily v průběhu pomalého vývoje Měsíce. Sledovali také rozdíly v barvě, jasu a struktuře terénu, které poskytují vodítka pomáhající vědcům porozumět složení a historii měsíčního povrchu.

Ohromuje mě, co všechno se dá na Měsíci právě teď vidět pouhým okem. Je to prostě neuvěřitelné.
Astronaut Jeremy Hansen
Nahrávám video

Astronauti NASA Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Koch spolu s astronautem CSA (Kanadské kosmické agentury) Jeremym Hansenem během pondělí zapsali nový rekord v největší vzdálenosti od Země, kterou kdy člověk urazil, když překonali hranici 400 171 kilometrů od naší planety z mise Apollo 13.

Po pozorování odvrácené strany poblahopřál posádce Artemis II americký prezident Donald Trump v rozhovoru vysílaném v rámci pokračujícího živého přenosu NASA z této mise. Posádka také hovořila s administrátorem NASA Jaredem Isaacmanem a odpovídala na otázky ze sociálních médií.

On-line přenos

Mise Artemis

  • Sobota 11. dubna 2026
  • 06:42

    Speciální on-line k misi Artemis II pro tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.

  • 06:17

    NASA uvedla, že při misi Artemis II se podařilo získat velké množství dat, která budou v příštích týdnech analyzována.

  • 06:02

    NASA informovala, že posádka mise Artemis II urazila během své cesty 1 127 034 kilometrů a dosáhla maximální rychlosti 39 693 km/h.

  • 05:18

    „Další mise je hned za rohem,“ říká letový ředitel pro Artemis II Rick Henfling. Posádka příští mise však oznámena zatím nebyla, píše BBC.

  • 05:13

    „Toto je začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru,“ řekl na tiskové konferenci po přistání posádky mise Artemis II programový manažer NASA Orion Howard Hu.

  • 05:09

    Astronauti z mise Artemis II jsou „šťastní a zdraví“, uvedl letový ředitel Rick Henfling. „Viděl jsem, že se Victor usmívá a je v dobré náladě, všichni jsou šťastní, zdraví a připraveni se vrátit do Houstonu,“ uvedl Henfling na tiskové konferenci NASA.

    Astronauti Christina Koch a Victor Glover na palubě záchranné lodi po vyproštění z kapsle Artemis II
    Zdroj: NASA/Handout via REUTERS
  • 04:52

    NASA pořádá tiskovou konferenci v Houstonu po návratu posádky Artemis II na Zemi.

Co bude dál

Kosmickou loď teď čeká návrat k Zemi. Tato cesta zabere celý zbytek pracovního týdne, posádka by měla přistát v noci na sobotu. Astronauti budou během zpátečního letu ověřovat techniku pro pozdější přistání lidské posádky na lunárním povrchu. To je nyní plánováno na rok 2028.

Nahrávám video

Artemis II používá při letu stejný manévr, jaký provedlo Apollo 13 poté, co exploze kyslíkové nádrže, následovaná nesmrtelnými slovy „Houstone, máme problém“, zmařila naději na přistání na Měsíci.

Tato trasa bez zastávek, známá jako lunární trajektorie s volným návratem, využívá gravitaci Země a Měsíce a snižuje tak potřebu paliva. Je to nebeská osmička, která nasměruje astronauty na cestu domů.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 8 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.