Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.

Tým 93 odborníků, který je na misi od 8. února, zkoumá úbytek ledu a odtok vody z Larsenova šelfového ledovce na severovýchodě Weddellova moře a východní části Antarktického poloostrova. Kvůli špatnému počasí musela expedice dočasně přerušit práci a ukrýt se s lodí do závětří u Joinvilleova ostrova. V oblasti, která byla v námořních mapách označena jako nebezpečná zóna, posádka objevila ostrov, který v jejich mapových podkladech nebyl. A nenašel se ani v jakýchkoliv jiných mapách.

„Na naší cestě ukazovala námořní mapa oblast s neprozkoumanými nebezpečími pro plavbu, ale z toho nebylo jasné, co to je a odkud informace pochází,“ uvedl Simon Dreutter z AWI. Oblast tak vzbudila Dreutterovu pozornost, neboť je odborníkem na podmořské mapování. Při pohledu z můstku pak s posádkou uviděl něco, co připomínalo špinavý ledovec. Při bližším zkoumání zjistili, že je to zřejmě skála.

Nově objevený ostrov
Zdroj: lfred Wegener Institute/Christian Haas

„Změnili jsme kurz a vydali se tímto směrem. Bylo očividné, že před námi je ostrov,“ popsal objev Dreutter. Ledoborec se k místu přiblížil na 150 metrů.

Posádka následně pomocí senzorů prozkoumala dno i ostrov, k jeho nafocení použila i dron. Výsledkem průzkumu je to, že ostrov je dlouhý 130 metrů a široký 50 metrů, nejvyšší část pak vyčnívá asi 16 metrů nad hladinou.

Ostrov zatím nemá jméno, což se ale po oficiálním registračním procesu změní. Záměrem je, aby se ostrov dostal do map.

Výzkum antarktického dna

Hlavním cílem německého výzkumu je popsat, jak vypadají ekosystémy v antarktickém ledu. Ten totiž rozhodně není jen zmrzlá voda, obývají ho spousty bakterií a dalších mikroorganismů. Vědci by rádi zjistili, jakým způsobem tyto organismy přispívají k uhlíkovému cyklu v Jižním oceánu.

Tento úkol ale vědci provedou až po završení expedice, která má skončit 9. dubna 2026 na Falklandských ostrovech. Odtamtud se ledoborec Polarstern vydá na cestu přes Atlantik a do svého domovského přístavu v Bremerhavenu by se měl vrátit v polovině května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 4 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 7 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.