Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.

Tým 93 odborníků, který je na misi od 8. února, zkoumá úbytek ledu a odtok vody z Larsenova šelfového ledovce na severovýchodě Weddellova moře a východní části Antarktického poloostrova. Kvůli špatnému počasí musela expedice dočasně přerušit práci a ukrýt se s lodí do závětří u Joinvilleova ostrova. V oblasti, která byla v námořních mapách označena jako nebezpečná zóna, posádka objevila ostrov, který v jejich mapových podkladech nebyl. A nenašel se ani v jakýchkoliv jiných mapách.

„Na naší cestě ukazovala námořní mapa oblast s neprozkoumanými nebezpečími pro plavbu, ale z toho nebylo jasné, co to je a odkud informace pochází,“ uvedl Simon Dreutter z AWI. Oblast tak vzbudila Dreutterovu pozornost, neboť je odborníkem na podmořské mapování. Při pohledu z můstku pak s posádkou uviděl něco, co připomínalo špinavý ledovec. Při bližším zkoumání zjistili, že je to zřejmě skála.

Nově objevený ostrov
Zdroj: lfred Wegener Institute/Christian Haas

„Změnili jsme kurz a vydali se tímto směrem. Bylo očividné, že před námi je ostrov,“ popsal objev Dreutter. Ledoborec se k místu přiblížil na 150 metrů.

Posádka následně pomocí senzorů prozkoumala dno i ostrov, k jeho nafocení použila i dron. Výsledkem průzkumu je to, že ostrov je dlouhý 130 metrů a široký 50 metrů, nejvyšší část pak vyčnívá asi 16 metrů nad hladinou.

Ostrov zatím nemá jméno, což se ale po oficiálním registračním procesu změní. Záměrem je, aby se ostrov dostal do map.

Výzkum antarktického dna

Hlavním cílem německého výzkumu je popsat, jak vypadají ekosystémy v antarktickém ledu. Ten totiž rozhodně není jen zmrzlá voda, obývají ho spousty bakterií a dalších mikroorganismů. Vědci by rádi zjistili, jakým způsobem tyto organismy přispívají k uhlíkovému cyklu v Jižním oceánu.

Tento úkol ale vědci provedou až po završení expedice, která má skončit 9. dubna 2026 na Falklandských ostrovech. Odtamtud se ledoborec Polarstern vydá na cestu přes Atlantik a do svého domovského přístavu v Bremerhavenu by se měl vrátit v polovině května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
před 5 hhodinami

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
před 9 hhodinami

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
včera v 14:17

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.