Dinosaury trápily pravěké vši, zjistili vědci

Nový objev čínských vědců poukázal na to, že parazitů nebyli ušetřeni ani dinosauři. Uvnitř zhruba sto milionů let starého barmského jantaru totiž našli několik malých jedinců podobných současným vším. Své zjištění výzkumníci představili v odborném časopise Nature Communications.

Přestože dinosauři pravěkému světu dominovali, podle nového zjištění je trápili miniaturní parazité. Důkazem je nález starých fosilií, které obsahovaly dvě dinosauří pera s hmyzem podobným současným vším. Na jednom z nich byly dokonce stopy po okusování. 

Je to vůbec poprvé, kdy se podařilo doložit, že už zhruba před sto miliony roky žili parazité živící se peřím. Dřívější nálezy byly totiž o více než padesát milionů let mladší. Peří přitom někteří dinosauři i pravěcí ptáci měli běžně.

„Jedná se o první důkaz, že opeření dinosauři skutečně trpěli parazity, kteří se živili jejich peřím,“ poznamenal jeden z autorů studie Čchun Ši z čínské Capital Normal University.  

Drobní bezkřídlí paraziti

Vědci analyzovali dvě pera, která byla dlouhá 1,2 milimetru a 13,6 milimetru. Minimálně jedno z nich patřilo dinosauřímu druhu pennaraptoran.

Zakonzervovaní paraziti, kterých vědci napočítali dohromady deset, nebyli ještě dospělí. Konkrétně se nacházeli ve stadiu nymfy. Měli drobná bezkřídlá těla o délce 0,14 až 0,23 milimetru, silnou pusu a nejméně čtyři zuby. V dospělosti mohl tento hmyz dorůst až do půl milimetru, což je srovnatelné s dnešními vešmi.

Samec současné vši dětské
Zdroj: WikiCommons

Velikost těchto pravěkých vší přitom výzkumníky překvapila. „Na základě našich dřívějších studií fosilií pravěkých blech jsme si mysleli, že vši z této doby budou větší než jejich současní nástupci. Ukázalo se ale, že byly velmi malé,“ poznamenal Ši.

To, jak je hmyz malý, může podle Šiho zdůvodňovat, proč se tito paraziti doposud nenašli ve zkamenělých otiscích dinosaurů. I ve starém jantaru je ale objev vzácný. Profesor Ši uvedl, že než spolu s kolegy na pravěké vši narazili, prozkoumali kolem tisíce fosilií s ptačím či dinosauřím peřím.  

Nejen pravši, ale i praklíšťata

Michael Benton, profesor paleontologie obratlovců z University of Bristol, výsledky studie přivítal. Poškození dinosauřího peří bylo podle něj podobné jako to od dnešních vší. Výzkum ukazuje, že se vši vyvíjely společně s peřím, dodal.  

Vši ovšem nepředstavovaly jediné parazity, kteří pravěká zvířata trápili. Dřívější výzkum například poukázal na existenci pravěkých klíšťat sajících krev.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 7 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 9 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 13 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 20 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...