Dinosauři se mohli naučit létat díky boji o samice, spekuluje nová teorie

Nová teorie amerických paleontologů mění pohled na původ letu u dinosaurů. Vědci navrhují, že dinosauři si nejprve vyvinuli ozdobné peří, které jim pomáhalo uspět u samic – a teprve později jim toto opeření mohlo usnadnit vznést se.

„První složité pero na křídlech se objevuje u drobných dravých dinosarů, kteří podobně jako poletuchy klouzali z větve na větev mezi stromy,“ uvedl hlavní autor studie Scott Persons. „V naší práci jsme zkoumali, jak probíhala změna primitivního peří sloužícího k tepelné izolaci na komplexní pera na křídlech, která sloužila k pohybu ve vzduchu.“

Podle výsledků této práce se dlouhá, pevnější a plochá pera vyvíjela z jakýchsi vějířů na ocasech a horních končetinách dinosaurů především pro zásnubní tance, jaké zná člověk i u současných ptáků.

Dinosauři pomocí těchto ozdobných a často pestrých orgánů upoutávali pozornost samic – ti úspěšnější se s nimi rozmnožili a jejich geny se šířily dál. A právě to mohlo podle nové hypotézy vést k vývoji tvorů, z nichž se stali později ptáci, včetně jejich složitých zásnubních rituálů.

Vědci tvrdí, že hlavním argumentem pro jejich teorii je stále lepší znalost toho, jak se vyvíjelo během stovek milionů let samo peří.

„I dnes zůstává sexuální význam důležitou funkcí složitých per u mnoha druhů ptáků,“ dodává Persons. „Jen si představte ocasní pera krocanů nebo chocholku na hlavě kukačky kohoutí,“ uvádí typické americké případy vědec. V evropském prostředí by se dali uvést spíše pávi s jejich nápadným vějířem ocasních per nebo chocholka dudka.

Mezi ptáky a dinosaury

Peří na ptačích křídlech má dnes dutou osu, nazývanou stvol, z ní pak vyrůstá prapor tvořený větvemi s paprsky a háčky. Pera dinosaurů byla méně složitá, v podstatě byla jen pokrytá jakýmisi chloupky. Nemohla sloužit k ničemu jinému než izolaci.

„Dostat se od těchto jednoduchých per k těm dnešním složitým je velký skok. A evoluce normálně nefunguje ve velkých skocích, je pozvolná a postupná,“ říká profesor Persons. „Právě rozeznání důležitosti sexuální funkce peří může vysvětlit, proč se jednoduché peří mohlo začít stávat složitějším.“


Americká studie sice přichází s řadou nápadů, které pomáhají záhadu peří vysvětlit, nemůže se ale opřít o žádné fyzické důkazy, jako jsou například fosilní pozůstatky peří. „Stále nám chybí jasné příklady sexuálně dimorfních per u dinosaurů,“ přiznává paleontolog. V současnosti se u mnoha druhů ptáků dá jasně rozeznat jejich pohlaví podle toho, jak vypadá jejich peří.

„Samci ho mívají větší, složitější a barevně výraznější – právě oni jsou totiž tím, kdo se pomocí peří předvádí,“ vysvětluje vědec. Podle Personse je možné, že velmi podobně to vypadalo také u dinosaurů vybavených peřím, ale důkaz o tom neexistuje – zatím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 13 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 19 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...