Dinosauři se mohli naučit létat díky boji o samice, spekuluje nová teorie

Nová teorie amerických paleontologů mění pohled na původ letu u dinosaurů. Vědci navrhují, že dinosauři si nejprve vyvinuli ozdobné peří, které jim pomáhalo uspět u samic – a teprve později jim toto opeření mohlo usnadnit vznést se.

„První složité pero na křídlech se objevuje u drobných dravých dinosarů, kteří podobně jako poletuchy klouzali z větve na větev mezi stromy,“ uvedl hlavní autor studie Scott Persons. „V naší práci jsme zkoumali, jak probíhala změna primitivního peří sloužícího k tepelné izolaci na komplexní pera na křídlech, která sloužila k pohybu ve vzduchu.“

Podle výsledků této práce se dlouhá, pevnější a plochá pera vyvíjela z jakýchsi vějířů na ocasech a horních končetinách dinosaurů především pro zásnubní tance, jaké zná člověk i u současných ptáků.

Dinosauři pomocí těchto ozdobných a často pestrých orgánů upoutávali pozornost samic – ti úspěšnější se s nimi rozmnožili a jejich geny se šířily dál. A právě to mohlo podle nové hypotézy vést k vývoji tvorů, z nichž se stali později ptáci, včetně jejich složitých zásnubních rituálů.

Vědci tvrdí, že hlavním argumentem pro jejich teorii je stále lepší znalost toho, jak se vyvíjelo během stovek milionů let samo peří.

„I dnes zůstává sexuální význam důležitou funkcí složitých per u mnoha druhů ptáků,“ dodává Persons. „Jen si představte ocasní pera krocanů nebo chocholku na hlavě kukačky kohoutí,“ uvádí typické americké případy vědec. V evropském prostředí by se dali uvést spíše pávi s jejich nápadným vějířem ocasních per nebo chocholka dudka.

Mezi ptáky a dinosaury

Peří na ptačích křídlech má dnes dutou osu, nazývanou stvol, z ní pak vyrůstá prapor tvořený větvemi s paprsky a háčky. Pera dinosaurů byla méně složitá, v podstatě byla jen pokrytá jakýmisi chloupky. Nemohla sloužit k ničemu jinému než izolaci.

„Dostat se od těchto jednoduchých per k těm dnešním složitým je velký skok. A evoluce normálně nefunguje ve velkých skocích, je pozvolná a postupná,“ říká profesor Persons. „Právě rozeznání důležitosti sexuální funkce peří může vysvětlit, proč se jednoduché peří mohlo začít stávat složitějším.“


Americká studie sice přichází s řadou nápadů, které pomáhají záhadu peří vysvětlit, nemůže se ale opřít o žádné fyzické důkazy, jako jsou například fosilní pozůstatky peří. „Stále nám chybí jasné příklady sexuálně dimorfních per u dinosaurů,“ přiznává paleontolog. V současnosti se u mnoha druhů ptáků dá jasně rozeznat jejich pohlaví podle toho, jak vypadá jejich peří.

„Samci ho mívají větší, složitější a barevně výraznější – právě oni jsou totiž tím, kdo se pomocí peří předvádí,“ vysvětluje vědec. Podle Personse je možné, že velmi podobně to vypadalo také u dinosaurů vybavených peřím, ale důkaz o tom neexistuje – zatím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 13 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánovčera v 22:54

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...