Nová teorie amerických paleontologů mění pohled na původ letu u dinosaurů. Vědci navrhují, že dinosauři si nejprve vyvinuli ozdobné peří, které jim pomáhalo uspět u samic – a teprve později jim toto opeření mohlo usnadnit vznést se.
Dinosauři se mohli naučit létat díky boji o samice, spekuluje nová teorie
„První složité pero na křídlech se objevuje u drobných dravých dinosarů, kteří podobně jako poletuchy klouzali z větve na větev mezi stromy,“ uvedl hlavní autor studie Scott Persons. „V naší práci jsme zkoumali, jak probíhala změna primitivního peří sloužícího k tepelné izolaci na komplexní pera na křídlech, která sloužila k pohybu ve vzduchu.“
Podle výsledků této práce se dlouhá, pevnější a plochá pera vyvíjela z jakýchsi vějířů na ocasech a horních končetinách dinosaurů především pro zásnubní tance, jaké zná člověk i u současných ptáků.
Dinosauři pomocí těchto ozdobných a často pestrých orgánů upoutávali pozornost samic – ti úspěšnější se s nimi rozmnožili a jejich geny se šířily dál. A právě to mohlo podle nové hypotézy vést k vývoji tvorů, z nichž se stali později ptáci, včetně jejich složitých zásnubních rituálů.
Vědci tvrdí, že hlavním argumentem pro jejich teorii je stále lepší znalost toho, jak se vyvíjelo během stovek milionů let samo peří.
„I dnes zůstává sexuální význam důležitou funkcí složitých per u mnoha druhů ptáků,“ dodává Persons. „Jen si představte ocasní pera krocanů nebo chocholku na hlavě kukačky kohoutí,“ uvádí typické americké případy vědec. V evropském prostředí by se dali uvést spíše pávi s jejich nápadným vějířem ocasních per nebo chocholka dudka.
Mezi ptáky a dinosaury
Peří na ptačích křídlech má dnes dutou osu, nazývanou stvol, z ní pak vyrůstá prapor tvořený větvemi s paprsky a háčky. Pera dinosaurů byla méně složitá, v podstatě byla jen pokrytá jakýmisi chloupky. Nemohla sloužit k ničemu jinému než izolaci.
„Dostat se od těchto jednoduchých per k těm dnešním složitým je velký skok. A evoluce normálně nefunguje ve velkých skocích, je pozvolná a postupná,“ říká profesor Persons. „Právě rozeznání důležitosti sexuální funkce peří může vysvětlit, proč se jednoduché peří mohlo začít stávat složitějším.“
Americká studie sice přichází s řadou nápadů, které pomáhají záhadu peří vysvětlit, nemůže se ale opřít o žádné fyzické důkazy, jako jsou například fosilní pozůstatky peří. „Stále nám chybí jasné příklady sexuálně dimorfních per u dinosaurů,“ přiznává paleontolog. V současnosti se u mnoha druhů ptáků dá jasně rozeznat jejich pohlaví podle toho, jak vypadá jejich peří.
„Samci ho mívají větší, složitější a barevně výraznější – právě oni jsou totiž tím, kdo se pomocí peří předvádí,“ vysvětluje vědec. Podle Personse je možné, že velmi podobně to vypadalo také u dinosaurů vybavených peřím, ale důkaz o tom neexistuje – zatím.