Vymření dinosaurů měl na svědomí i úhel dopadu meteoritu, ukázala studie

Před 66 miliony let dopadl do oblasti dnešního Mexického zálivu meteorit, který zapříčinil masivní vymírání druhů. Z povrchu Země jich tehdy zmizelo přes pětasedmdesát procent, včetně dinosaurů. Nová vědecká studie dokládá, proč byl meteorit pro naši planetu tak katastrofální; jednu z příčin představoval i úhel, pod jakým vesmírný objekt na povrch planety dopadl, píše zpravodajský server BBC.

Doposud neznámou trajektorii patnáctikilometrového meteoritu, který dal vzniknout 180 kilometrů širokému chicxulubskému kráteru, vědci zrekonstruovali za pomoci 3D simulace. Výsledky své práce zveřejnili v odborném časopise Nature Communications.

„Dopad v Chicxulubu znamenal pro dinosaury těžké časy a naše práce dokládá, že to bylo ještě horší, než jsme si doposud mysleli,“ shrnuje hlavní autor studie Gareth Collins z Královské univerzity v Londýně.

30 kilometrů hluboký kráter

Těleso podle výzkumu na Zemi dopadlo pod úhlem 60 stupňů. Úhly mezi 45 a 60 stupni jsou přitom podle vědců nejničivější, co se vyvržení hornin a dalších materiálů do ovzduší týče.

„Pokud k nárazu dojde pod menším, nebo naopak větším úhlem, množství materiálu v atmosféře, který může mít dopady na změnu klimatu, je mnohem menší,“ vysvětluje Collins. Náraz meteoritu například pod pravým úhlem sice podle výzkumníků vytvoří větší kráter, vyvrhne však méně trosek, které se nedostanou tak daleko.

Rekonstrukce dopadu podpořená geologickými daty z místa dokázala, že při nárazu vznikl kráter třicet kilometrů hluboký, který byl natolik masivní, že se sám do sebe zhroutil. To do ovzduší vyvrhlo další materiál. Do atmosféry se dostaly také miliardy tun síry, které následně zablokovaly sluneční paprsky. Nastalo snížení fotosyntézy a ochlazení klimatu, které ve finále vedlo k vymírání druhů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 9 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 15 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 17 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.