Vymření dinosaurů měl na svědomí i úhel dopadu meteoritu, ukázala studie

Před 66 miliony let dopadl do oblasti dnešního Mexického zálivu meteorit, který zapříčinil masivní vymírání druhů. Z povrchu Země jich tehdy zmizelo přes pětasedmdesát procent, včetně dinosaurů. Nová vědecká studie dokládá, proč byl meteorit pro naši planetu tak katastrofální; jednu z příčin představoval i úhel, pod jakým vesmírný objekt na povrch planety dopadl, píše zpravodajský server BBC.

Doposud neznámou trajektorii patnáctikilometrového meteoritu, který dal vzniknout 180 kilometrů širokému chicxulubskému kráteru, vědci zrekonstruovali za pomoci 3D simulace. Výsledky své práce zveřejnili v odborném časopise Nature Communications.

„Dopad v Chicxulubu znamenal pro dinosaury těžké časy a naše práce dokládá, že to bylo ještě horší, než jsme si doposud mysleli,“ shrnuje hlavní autor studie Gareth Collins z Královské univerzity v Londýně.

30 kilometrů hluboký kráter

Těleso podle výzkumu na Zemi dopadlo pod úhlem 60 stupňů. Úhly mezi 45 a 60 stupni jsou přitom podle vědců nejničivější, co se vyvržení hornin a dalších materiálů do ovzduší týče.

„Pokud k nárazu dojde pod menším, nebo naopak větším úhlem, množství materiálu v atmosféře, který může mít dopady na změnu klimatu, je mnohem menší,“ vysvětluje Collins. Náraz meteoritu například pod pravým úhlem sice podle výzkumníků vytvoří větší kráter, vyvrhne však méně trosek, které se nedostanou tak daleko.

Rekonstrukce dopadu podpořená geologickými daty z místa dokázala, že při nárazu vznikl kráter třicet kilometrů hluboký, který byl natolik masivní, že se sám do sebe zhroutil. To do ovzduší vyvrhlo další materiál. Do atmosféry se dostaly také miliardy tun síry, které následně zablokovaly sluneční paprsky. Nastalo snížení fotosyntézy a ochlazení klimatu, které ve finále vedlo k vymírání druhů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 9 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 10 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 13 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 15 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 17 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
včera v 20:37

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...