Jako matrjoška. V útrobách pětimetrového pravěkého plaza našli vědci dalšího, čtyřmetrového

Paleontologové odhalili v Číně nejstarší známý případ takzvané megapredace. To znamená, že vrcholový predátor ulovil a sežral jinou velkou kořist.

Vědci objevili v provincii Kuej-čou na jihozápadě Číny fosilii pětimetrového ichtyosaura, který zemřel poté, co sežral čtyřmetrového thalattosaura, tedy jiného velkého pravěkého plaza.

Autoři objevu předpokládají, že si ichtyosaurus doslova ukousl větší sousto, než dokázal strávit, a svou kořistí se zadusil.

Podoba nálezu
Zdroj: iScience

Větším predátorem byl v tomto případě Guizhouichthyosaurus tangae, obří mořský plaz, který patřil k největším dravcům své doby –⁠ mohl dorůstat velikosti až deseti metrů. Vzhledem připomínal obrovského delfína, ale neměl s ním nic společného –⁠ žil v době před 240 miliony lety, kdy ještě neexistovali ani ti nejvzdálenější příbuzní těchto savců.

Podoba různých druhů ichtyosaurů
Zdroj: Wikimedia Commons

Jeho kořistí byl thalattosaurus Xinpusaurus xingyiensi, plaz nejvíc vzhledem podobný dnešním varanům. Ten nebyl na život ve vodě zdaleka tak dobře adaptovaný, na rozdíl od ichtyosaura neměl ploutve a ve vodě se pohyboval jen pádlováním čtyřmi normálními končetinami.

Rekonstrukce podoby thalattosaura
Zdroj: Wikimedia Commons

Fosílie se dochovala téměř čtvrt miliardy let v dokonalém stavu a je prvním takovým objevem. Až doposud totiž podobný nález velkých plazů ve vnitřnostech druhohorních predátorů chyběl.

Vědci dokonce ani netušili, že se tímto druhem kořisti ichtyosauři vůbec živili –⁠ dosud totiž na základě dochovaných důkazů předpokládali, že jejich kořist tvořili hlavonožci a ryby.

Jiný scénář

Vědci předpokládají, že predátor svou kořist ulovil. Je sice také možné, že ichtyosaurus jen sežral už mrtvé tělo menšího plaza, ale není to úplně pravděpodobné vzhledem k dobrému stavu spolknutého těla.

Paleontologové stále ještě nemohli vyloučit ani hypotézu, že se stalo něco úplně jiného: tedy, že zvířata zemřela nezávisle na sobě nad sebou a pouze se prolnuly jejich kostry. Protože se však nedaleko nacházel zřejmě ukousnutý ocas thalattosaura, není to úplně pravděpodobné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Češi používají čím dál víc antibiotik. Má to značná rizika

Skutečná spotřeba antibiotik v Česku za posledních pět let výrazně narostla. Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) vzrostl počet spotřebovaných denních dávek z 52 na 73 milionů ročně. Česká lékárnická komora upozorňuje, že tento trend odráží zhoršující se situaci v léčbě infekcí a současně zvyšuje pravděpodobnost vzniku antibiotické rezistence.
před 1 hhodinou

Šimpanzi mění názory dle argumentů. Lépe než tříleté děti

Lidé dělají chyby, prakticky pořád. Jednou větší, jindy menší. Dokáží se z nich ale (v ideálním případě) poučit. Mezinárodní vědecký výzkum teď popsal, že tuto schopnost nemají jen lidé, ale také šimpanzi. V experimentu prokázali, že mohou změnit svůj názor na základě síly dostupných důkazů, což je klíčová vlastnost racionálního myšlení.
před 3 hhodinami

V ženě s husou archeologové našli nejstarší doklad o vztahu lidí a zvířat

Izraelští vědci našli, prostudovali a popsali pravěkou sošku, která zobrazuje ženskou postavu, jíž na zádech sedí husa. Podle archeologů je zcela mimořádná jak zpracováním, tak i příběhem.
před 4 hhodinami

Nacionalismus na talíři. Historici analyzovali gastrodiplomacii

Hostina se správně zvoleným jídlem může prolomit diplomatické bariéry, špatně vybrané menu je ale schopné naopak vztahy mezi státy vyhrotit. A volba pokrmu může posloužit i jako nenápadný, ale o to silnější signál druhé straně, popisují historici, kteří zkoumali sto let diplomatických hostin.
před 6 hhodinami
Načítání...