Dinosauři strana 2 z 5

Paleontologové objevili zkameněliny tří nových ichtyosaurů, kteří zřejmě patřili k těm vůbec největším tvorům, jaké naše planeta nosila. Jejich rozměry připomínaly dnešní velryby, a možná je dokonce i překonávaly.

Vědci v Chile oznámili, že našli ojedinělou lokalitu se skvěle zachovalými kostmi pravěkých létajících tvorů, kteří se před více než 100 miliony lety pohybovali nad andskou pouští Atacama.

Nad životem spinosaura, největšího nalezeného masožravého dinosaura, si vědci dlouho lámali hlavu. Snažili se pochopit, jak toto nezvyklé vodomilné zvíře žilo a lovilo. Brodilo se řekami a jezery jako volavky, nebo se potápělo jako krokodýli či hroši? Odpověď celou dobu ležela v kostech, respektive v jejich hustotě.

Když paleontologové analyzovali fosílie objevené ve Vietnamu, narazili na jednu, kterou na první pokus nedokázali vysvětlit. Chemické složení naznačovalo, že nejde o obyčejnou zkamenělinu, navíc i stopa byla podivná.

Skotští paleontologové oznámili, že objevili kosterní pozůstatky zřejmě největšího ptakoještěra z období jury. Nález ukazuje, že pterosauři s rozpětím křídel 2,5 metru existovali asi o 25 milionů let dříve, než odborníci dosud předpokládali.

Nově objevený druh dinosaura, který dostal jméno Guemesia ochoai, je zřejmě blízkým příbuzným předků bezruké skupiny dinosaurů, kteří žili před více než sedmdesáti miliony lety na jižní polokouli.

Paleontologové objevili v Austrálii výjimečnou fosilii pravěkého krokodýla, který těsně před svou smrtí pozřel dinosaura. Jeho zbytky se nacházely v žaludku plaza.

Vědci objevili prvního dinosaura, který trpěl rýmou. Kostra pravěkého obra prozradila, že musel mít vážné projevy infekční nemoci, která sužuje i současné ptáky. Je možné, že na ni i zemřel.

Paleontologové našli zatím nejlépe zachované embryo dinosaura. Je staré 72 až 66 milionů let a podle autorů objevu vrhá nové světlo na souvislost mezi chováním moderních ptáků a dinosaurů.

Tři vědci v Anglii našli během výletu v hrabství Northumberland obří fosilii prehistorické mnohonožky. Objev se jim podařil náhodou ve chvíli, kdy se rozhodli prozkoumat blok horniny, který se odlomil od pobřežního útesu. Zkamenělina části těla členovce Arthropleura měří asi 75 centimetrů, podle paleontologů celé zvíře před více než 300 miliony let mělo na délku zhruba 1,9 až 2,7 metru.

Mezinárodní tým vědců objevil v centrální Kolumbii fosilii zatím neznámého pravěkého mořského plaza. Tento exemplář je jedním z posledních dochovaných ichtyosaurů – dávných živočichů, kteří se nápadně podobají dnešním mečounům nebo delfínům. Paleontologové jeho podobu rekonstruovali podle zachovalé metrové lebky.

Paleontologové objevili v Grónsku unikátní druh dinosaura. Dostal jméno Issi saaneq, které je poctou grónskému jazyku Inuitů a znamená „studená kost“. Na území dnešního Grónska žil asi před 214 miliony lety a chodil po zadních nohách.

Někteří z prvních dinosaurů žili ve stádech a toto sociální chování mohlo být jedním z klíčových faktorů jejich dlouhověkosti. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na prohlášení Evropského synchrotronového radiačního zařízení (ESRF), které zkoumalo fosilie vyhynulých býložravců.

Výzkum, který vyšel v odborném časopise Journal of Systematic Palaeontology, popsal objev tří nových druhů pravěkých savců – všichni žili krátce po pádu dinosaurů. Jejich příběh vypráví o tom, jak rychle probíhala evoluce po masovém vymírání na konci druhohor.

Paleontologové oznámili objev největšího létajícího plaza Austrálie. Byl to pterosaurus, tvor s rozpětím křídel, které vědci odhadují přibližně na sedm metrů. Jako obrovský pravěký drak se před miliony let vznášel nad rozsáhlým vnitrozemským mořem, které kdysi tvořilo velkou část dnešního Queenslandu.

Čínští paleontologové objevili 120 milionů let starou zkamenělinu drobného ptáčka, který by se vešel člověku do dlaně, měl ale také výrazné znaky tyranosaurů. Svůj nález popsali v odborném žurnálu Nature Communications.

Nová studie ukázala, že všude, kde tyranosauři získali dominantní postavení, převzala jejich mláďata ekologickou roli středně velkých šelem. A ty pak rychle vyhynuly.

Australští vědci potvrdili nález nového druhu dinosaura, který patří mezi největší na světě. Kostra zvířete, dosahujícího v kyčlích výšky až 6,5 metru a délky až 30 metrů, byla objevena na farmě ve státě Queensland.

Mezinárodní skupina vědců s českým podílem prozkoumala a analyzovala pravěké zuby, které byly už před více než sto lety nalezeny nedaleko Štramberka. Patří zástupcům dvou evolučních větví mořských příbuzných krokodýlů zvaných Thalattosuchia.

Archeologové v Mexiku identifikovali nový druh dinosaura díky nálezu a rekonstrukci až 73 milionů let starých kostí. Živočich se vyznačoval pestrobarevným hřebínkem a sluchem schopným zaznamenat zvuky o nízké frekvenci. Vědci nového dinosaura pojmenovali Tlatolophus galorum.

V současné době žije na Zemi asi 10 tisíc druhů ptáků. Dokázali využít prakticky všechny druhy ekosystémů naší planety – ale jen hrstka z nich má adaptace, které jim umožňují lovit aktivní kořist v temnotě noci. Vědci si už dlouho kladli otázku, jestli to nemůže být dědictví po jejich předcích, teropodních dinosaurech.

Draví tyranosauři možná nebyli osamělými dravci, jak si je vědci dlouho představovali, ale spíš se způsobem lovu i života podobali společenským masožravcům, jako jsou moderní vlci. Upozornil na to nový výzkum představený tento týden.

Paleontologové už dokázali velmi dobře popsat, jak se měnila podoba zvířat, která v minulosti vládla Zemi. Dokázali vytvořit přesnou časovou osu tohoto vývoje, ale až doposud nebyli schopni říct, kolik těchto zvířat vlastně bylo. Teď ale přišli s metodou, jak to odhadnout, a vyzkoušeli ji na populaci tyranosaurů.

Dopad yucatánského asteroidu, který před 66 miliony lety vedl k vyhubení dinosaurů, umožnil zrod deštných pralesů na planetě Zemi. Vyplývá to z vědecké studie, kterou zveřejnil časopis Science. Experti na základě studia fosilních pylových zrnek a listů z Kolumbie zjistili, že po dopadu kilometr široké skály se typ vegetace v jihoamerických tropických lesích dramaticky změnil.