Slunce obíhá okolo Země, věří stále víc Rusů. Ubylo ale přívrženců teorie o soužití lidí s dinosaury

Více než třetina Rusů věří, že Slunce obíhá okolo Země, více než pětina se domnívá, že lidé a dinosauři žili na Zemi současně, a sedm procent si myslí, že radioaktivní mléko je po svaření bezpečné. Vyplývá to z průzkumu ruského státního střediska VCIOM o vědeckých omylech a nutnosti osvěty v nejrozlehlejší zemi světa. Výsledky průzkumu zaujaly ruská i zahraniční média.

„Zhruba každý třetí Rus – 35 procent – je přesvědčen, že Slunce obíhá okolo Země,“ uvedl VCIOM. Podobné neznalosti jsou rozšířené ve více zemích světa, ale Rusko je specifické v tom, že počet vědecky zmatených se zvyšuje. „Tento ukazatel se za posledních 15 let zvýšil o sedm procentních bodů,“ doplnil VCIOM. 

„Koperník ustupuje! Stoupenců geocentrického systému přibývá. Alespoň že počet přívrženců teorie o soužití lidí s dinosaury ubylo!“ napsal VCIOM v narážce na astronoma a matematika Mikuláše Koperníka z přelomu 15. a 16. století, který je pokládán za tvůrce heliocentrické teorie.

V průzkumu podniknutém v roce 2007 bylo o koexistenci lidí a dinosaurů přesvědčeno 30 procent dotázaných.

Rusové už nevěří, že se dá pít radioaktivní mléko

Za posledních 15 let se také ztenčil – a to na polovinu – počet lidí, kteří věří v bezpečnost úpravy radioaktivního mléka svařením (ze 14 na sedm procent).

Nicméně 44 procent Rusů se domnívá, že geneticky upravené rostliny mohou vyvolat rakovinu.

„Ačkoliv značná část Rusů setrvává v mylném přesvědčení o obíhání Slunce okolo Země, v případě ostatních omylů klesl podíl lidí poskytující nesprávné odpovědi; celková úroveň znalostí, tedy vědecká gramotnost obyvatelstva, postupně roste,“ usoudila na závěr státní instituce pro zjišťování názorů veřejnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 5 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
včera v 08:45

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled