V Patagonii objevili obřího megaraptora. Byl pětkrát větší než jeho bratranec velociraptor

Tým argentinských paleontologů v Patagonii objevil dosud největší nalezené pozůstatky dinosaura z čeledi coelusauridů. Nově objevený predátor žil před zhruba sedmdesáti miliony let, popisuje studie v odborném časopise Nature.

Nový druh se jménem Maip macrothorax měřil na délku devět až deset metrů. Ostatní druhy velkých megaraptorů nebyli delší než devět metrů, řekl Mauro Aranciaga, jeden z vědců, kteří pozůstatky nalezli.

Fosilie vědci objevili už v březnu 2019 v argentinské provincii Santa Cruz na jihu země. „Když jsem zvedl obratel, viděl jsem znaky typické pro megaraptora. Bylo to velmi emotivní, viděl jsem obří obratel a to znamenalo, že máme co dočinění s obřím megaraptorem,“ uvedl Aranciaga. „Splnily se mi sny z dětství i dospělosti,“ dodal.

Maip macrothorax ve srovnání s člověkem
Zdroj: Nature

Následující tři roky vědci strávili mravenčí prací. Fosilii vykopali, převezli, očistili a dlouhé měsíce, kdy výzkum narušila i pandemie covidu-19, laboratorně zkoumali. Výsledky zveřejnili v odborném časopise Nature.

„Podle měření a srovnání to bylo velké zvíře. (…) Byl to taky jeden z posledních megaraptorů, který na Zemi žil před vyhynutím dinosaurů, zhruba před 66 miliony let,“ uvedl vedoucí laboratoře Fernando Novas.

Paleontologové na patagonském nalezišti odkryli kromě obratlů i žebra a části ocasu a horních končetin. Ke svému překvapení zjistili, že měl megaraptor na palci a ukazováku obří drápy. „Na předních končetinách měli tři prsty, ale jejich drápy měřily téměř čtyřicet centimetrů,“ uvedl Novas, podle kterého tyto smrtící zbraně sloužily k chycení kořisti a jejímu roztrhání.

Megaraptoři, kteří žili v období křídy, byli hbití a mrštní. S rovnováhou a rychlými manévry při lovu jim pomáhal dlouhý ocas. V minulosti byli považováni za příbuzné velociraptorů, za dromaeosauridy - v současné době je paleontologové považují spíše za příbuzné tyranosarů.

Velociraptoři tedy byli spíše jejich vzdálení bratranci - také to nebyla téměř třímetrová monstra, jak je zobrazuje Jurský park. Velikostí se podobali spíše větším krocanům; ve slavné filmové sérii jejich podoba odpovídá mohem víc jejich větším příbuzným deinonychům. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 7 mminutami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 23 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026
Načítání...