V Patagonii objevili obřího megaraptora. Byl pětkrát větší než jeho bratranec velociraptor

Tým argentinských paleontologů v Patagonii objevil dosud největší nalezené pozůstatky dinosaura z čeledi coelusauridů. Nově objevený predátor žil před zhruba sedmdesáti miliony let, popisuje studie v odborném časopise Nature.

Nový druh se jménem Maip macrothorax měřil na délku devět až deset metrů. Ostatní druhy velkých megaraptorů nebyli delší než devět metrů, řekl Mauro Aranciaga, jeden z vědců, kteří pozůstatky nalezli.

Fosilie vědci objevili už v březnu 2019 v argentinské provincii Santa Cruz na jihu země. „Když jsem zvedl obratel, viděl jsem znaky typické pro megaraptora. Bylo to velmi emotivní, viděl jsem obří obratel a to znamenalo, že máme co dočinění s obřím megaraptorem,“ uvedl Aranciaga. „Splnily se mi sny z dětství i dospělosti,“ dodal.

Maip macrothorax ve srovnání s člověkem
Zdroj: Nature

Následující tři roky vědci strávili mravenčí prací. Fosilii vykopali, převezli, očistili a dlouhé měsíce, kdy výzkum narušila i pandemie covidu-19, laboratorně zkoumali. Výsledky zveřejnili v odborném časopise Nature.

„Podle měření a srovnání to bylo velké zvíře. (…) Byl to taky jeden z posledních megaraptorů, který na Zemi žil před vyhynutím dinosaurů, zhruba před 66 miliony let,“ uvedl vedoucí laboratoře Fernando Novas.

Paleontologové na patagonském nalezišti odkryli kromě obratlů i žebra a části ocasu a horních končetin. Ke svému překvapení zjistili, že měl megaraptor na palci a ukazováku obří drápy. „Na předních končetinách měli tři prsty, ale jejich drápy měřily téměř čtyřicet centimetrů,“ uvedl Novas, podle kterého tyto smrtící zbraně sloužily k chycení kořisti a jejímu roztrhání.

Megaraptoři, kteří žili v období křídy, byli hbití a mrštní. S rovnováhou a rychlými manévry při lovu jim pomáhal dlouhý ocas. V minulosti byli považováni za příbuzné velociraptorů, za dromaeosauridy - v současné době je paleontologové považují spíše za příbuzné tyranosarů.

Velociraptoři tedy byli spíše jejich vzdálení bratranci - také to nebyla téměř třímetrová monstra, jak je zobrazuje Jurský park. Velikostí se podobali spíše větším krocanům; ve slavné filmové sérii jejich podoba odpovídá mohem víc jejich větším příbuzným deinonychům. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na letošní sucho v Evropě má zásadní vliv změna klimatu, tvrdí studie

Nová studie popsala, že změna klimatu zhoršuje sucho v Evropě. Dlouhodobé srážky se v různých částech kontinentu vyvíjí odlišně, ale všude rostoucí teploty urychlují odpařování vody z krajiny, informovali vědci z organizace World Weather Attribution (WWA).
před 2 hhodinami

Zlaté ze tří olympiád. Čeští studenti zazářili na prestižních soutěžích

Mladí studenti z tuzemska patří na světových vědeckých soutěžích dlouhodobě mezi špičku. Letos se jim podařilo „ulovit“ rovnou hattrick, když získali zlaté medaile na fyzikální, biologické i chemické olympiádě.
před 3 hhodinami

Slovenští archeologové odkryli římský legionářský tábor. Zaskočilo je množství koster

Vědci z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd (SAV) odkryli římský vojenský tábor z druhé poloviny druhého století, pravděpodobně z období markomanských válek (166 až 180 našeho letopočtu). Polní pochodový tábor objevili vědci v jižní části budoucího průmyslového parku Šurany, zabírá přibližně 7,4 hektaru.
před 3 hhodinami

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.