V Patagonii objevili obřího megaraptora. Byl pětkrát větší než jeho bratranec velociraptor

Tým argentinských paleontologů v Patagonii objevil dosud největší nalezené pozůstatky dinosaura z čeledi coelusauridů. Nově objevený predátor žil před zhruba sedmdesáti miliony let, popisuje studie v odborném časopise Nature.

Nový druh se jménem Maip macrothorax měřil na délku devět až deset metrů. Ostatní druhy velkých megaraptorů nebyli delší než devět metrů, řekl Mauro Aranciaga, jeden z vědců, kteří pozůstatky nalezli.

Fosilie vědci objevili už v březnu 2019 v argentinské provincii Santa Cruz na jihu země. „Když jsem zvedl obratel, viděl jsem znaky typické pro megaraptora. Bylo to velmi emotivní, viděl jsem obří obratel a to znamenalo, že máme co dočinění s obřím megaraptorem,“ uvedl Aranciaga. „Splnily se mi sny z dětství i dospělosti,“ dodal.

Maip macrothorax ve srovnání s člověkem
Zdroj: Nature

Následující tři roky vědci strávili mravenčí prací. Fosilii vykopali, převezli, očistili a dlouhé měsíce, kdy výzkum narušila i pandemie covidu-19, laboratorně zkoumali. Výsledky zveřejnili v odborném časopise Nature.

„Podle měření a srovnání to bylo velké zvíře. (…) Byl to taky jeden z posledních megaraptorů, který na Zemi žil před vyhynutím dinosaurů, zhruba před 66 miliony let,“ uvedl vedoucí laboratoře Fernando Novas.

Paleontologové na patagonském nalezišti odkryli kromě obratlů i žebra a části ocasu a horních končetin. Ke svému překvapení zjistili, že měl megaraptor na palci a ukazováku obří drápy. „Na předních končetinách měli tři prsty, ale jejich drápy měřily téměř čtyřicet centimetrů,“ uvedl Novas, podle kterého tyto smrtící zbraně sloužily k chycení kořisti a jejímu roztrhání.

Megaraptoři, kteří žili v období křídy, byli hbití a mrštní. S rovnováhou a rychlými manévry při lovu jim pomáhal dlouhý ocas. V minulosti byli považováni za příbuzné velociraptorů, za dromaeosauridy - v současné době je paleontologové považují spíše za příbuzné tyranosarů.

Velociraptoři tedy byli spíše jejich vzdálení bratranci - také to nebyla téměř třímetrová monstra, jak je zobrazuje Jurský park. Velikostí se podobali spíše větším krocanům; ve slavné filmové sérii jejich podoba odpovídá mohem víc jejich větším příbuzným deinonychům. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 8 hhodinami

Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.
před 11 hhodinami

Slunce migrovalo ze srdce galaxie s hvězdnými dvojčaty, naznačuje výzkum

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.
před 14 hhodinami

Zoo se mění v domovy zvířecích důchodců. Nutí je to i k utrácení zdravých kusů

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.
15. 3. 2026

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
14. 3. 2026

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
13. 3. 2026

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
13. 3. 2026

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...