V Patagonii objevili obřího megaraptora. Byl pětkrát větší než jeho bratranec velociraptor

Tým argentinských paleontologů v Patagonii objevil dosud největší nalezené pozůstatky dinosaura z čeledi coelusauridů. Nově objevený predátor žil před zhruba sedmdesáti miliony let, popisuje studie v odborném časopise Nature.

Nový druh se jménem Maip macrothorax měřil na délku devět až deset metrů. Ostatní druhy velkých megaraptorů nebyli delší než devět metrů, řekl Mauro Aranciaga, jeden z vědců, kteří pozůstatky nalezli.

Fosilie vědci objevili už v březnu 2019 v argentinské provincii Santa Cruz na jihu země. „Když jsem zvedl obratel, viděl jsem znaky typické pro megaraptora. Bylo to velmi emotivní, viděl jsem obří obratel a to znamenalo, že máme co dočinění s obřím megaraptorem,“ uvedl Aranciaga. „Splnily se mi sny z dětství i dospělosti,“ dodal.

Maip macrothorax ve srovnání s člověkem
Zdroj: Nature

Následující tři roky vědci strávili mravenčí prací. Fosilii vykopali, převezli, očistili a dlouhé měsíce, kdy výzkum narušila i pandemie covidu-19, laboratorně zkoumali. Výsledky zveřejnili v odborném časopise Nature.

„Podle měření a srovnání to bylo velké zvíře. (…) Byl to taky jeden z posledních megaraptorů, který na Zemi žil před vyhynutím dinosaurů, zhruba před 66 miliony let,“ uvedl vedoucí laboratoře Fernando Novas.

Paleontologové na patagonském nalezišti odkryli kromě obratlů i žebra a části ocasu a horních končetin. Ke svému překvapení zjistili, že měl megaraptor na palci a ukazováku obří drápy. „Na předních končetinách měli tři prsty, ale jejich drápy měřily téměř čtyřicet centimetrů,“ uvedl Novas, podle kterého tyto smrtící zbraně sloužily k chycení kořisti a jejímu roztrhání.

Megaraptoři, kteří žili v období křídy, byli hbití a mrštní. S rovnováhou a rychlými manévry při lovu jim pomáhal dlouhý ocas. V minulosti byli považováni za příbuzné velociraptorů, za dromaeosauridy - v současné době je paleontologové považují spíše za příbuzné tyranosarů.

Velociraptoři tedy byli spíše jejich vzdálení bratranci - také to nebyla téměř třímetrová monstra, jak je zobrazuje Jurský park. Velikostí se podobali spíše větším krocanům; ve slavné filmové sérii jejich podoba odpovídá mohem víc jejich větším příbuzným deinonychům. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
16. 4. 2025

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
16. 4. 2025

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
16. 4. 2025

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025
Načítání...