V Patagonii objevili obřího megaraptora. Byl pětkrát větší než jeho bratranec velociraptor

Tým argentinských paleontologů v Patagonii objevil dosud největší nalezené pozůstatky dinosaura z čeledi coelusauridů. Nově objevený predátor žil před zhruba sedmdesáti miliony let, popisuje studie v odborném časopise Nature.

Nový druh se jménem Maip macrothorax měřil na délku devět až deset metrů. Ostatní druhy velkých megaraptorů nebyli delší než devět metrů, řekl Mauro Aranciaga, jeden z vědců, kteří pozůstatky nalezli.

Fosilie vědci objevili už v březnu 2019 v argentinské provincii Santa Cruz na jihu země. „Když jsem zvedl obratel, viděl jsem znaky typické pro megaraptora. Bylo to velmi emotivní, viděl jsem obří obratel a to znamenalo, že máme co dočinění s obřím megaraptorem,“ uvedl Aranciaga. „Splnily se mi sny z dětství i dospělosti,“ dodal.

Maip macrothorax ve srovnání s člověkem
Zdroj: Nature

Následující tři roky vědci strávili mravenčí prací. Fosilii vykopali, převezli, očistili a dlouhé měsíce, kdy výzkum narušila i pandemie covidu-19, laboratorně zkoumali. Výsledky zveřejnili v odborném časopise Nature.

„Podle měření a srovnání to bylo velké zvíře. (…) Byl to taky jeden z posledních megaraptorů, který na Zemi žil před vyhynutím dinosaurů, zhruba před 66 miliony let,“ uvedl vedoucí laboratoře Fernando Novas.

Paleontologové na patagonském nalezišti odkryli kromě obratlů i žebra a části ocasu a horních končetin. Ke svému překvapení zjistili, že měl megaraptor na palci a ukazováku obří drápy. „Na předních končetinách měli tři prsty, ale jejich drápy měřily téměř čtyřicet centimetrů,“ uvedl Novas, podle kterého tyto smrtící zbraně sloužily k chycení kořisti a jejímu roztrhání.

Megaraptoři, kteří žili v období křídy, byli hbití a mrštní. S rovnováhou a rychlými manévry při lovu jim pomáhal dlouhý ocas. V minulosti byli považováni za příbuzné velociraptorů, za dromaeosauridy - v současné době je paleontologové považují spíše za příbuzné tyranosarů.

Velociraptoři tedy byli spíše jejich vzdálení bratranci - také to nebyla téměř třímetrová monstra, jak je zobrazuje Jurský park. Velikostí se podobali spíše větším krocanům; ve slavné filmové sérii jejich podoba odpovídá mohem víc jejich větším příbuzným deinonychům. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 13 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 15 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 16 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 18 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled