Spinosauři měli kosti jako tučňáci. Vědci díky tomu pochopili, jak tito obři žili

Nad životem spinosaura, největšího nalezeného masožravého dinosaura, si vědci dlouho lámali hlavu. Snažili se pochopit, jak toto nezvyklé vodomilné zvíře žilo a lovilo. Brodilo se řekami a jezery jako volavky, nebo se potápělo jako krokodýli či hroši? Odpověď celou dobu ležela v kostech, respektive v jejich hustotě.

Paleontologové v nové studii popsali, že spinosaurus a jeho příbuzný baryonyx měli extrémně husté kosti, které jim pomáhaly zůstat plně pod vodou při lovu.

Oba druhy predátorů patřily k čeledi spinosauridů, dinosaurů z období křídy, kteří se pyšnili dlouhými tlamami podobnými krokodýlím a kuželovitými zuby uzpůsobenými k lovu vodních živočichů.

Spinosaurus žil na území dnešní Afriky před zhruba 95 miliony let. Dospělý jedinec byl dlouhý asi 15 metrů a vážil okolo sedmi tun, byl tedy dokonce o něco větší než slavnější Tyrannosaurus rex. Oba predátory proti sobě ve filmu postavili tvůrci třetího dílu Jurského parku, kde se spinosaurus s tyranosaurem hravě vypořádal. Ve skutečnosti by to ale dopadlo úplně jinak. Stavba těla těchto velikánů se totiž lišila od ostatních druhů –⁠ měli relativně malou pánev, krátké zadní nohy, ocas podobný pádlu a na zádech dva metry vysoký kostní hřeben podobný plachtě.

„Myslím si, že tohle zvíře je prostě divné: dnes nežije nic, co by se mu alespoň trochu podobalo,“ uvedl paleontolog Matteo Fabbri z přírodovědeckého muzea v Chicagu a vedoucí autor studie zveřejněné v odborném časopise Nature.

„Moc se mi líbí představa, jak je toto obrovské, několikatunové zvíře ponořené ve vodě a chytá kořist. Je pozoruhodné, že měl na zádech obrovský plachtovitý hřeben, kvůli kterému by pro něj bylo těžké ukrýt se pod vodou. Je to ale mnohem zlověstnější: trochu jako žraločí ploutev, která kouká nad hladinou,“ uvedl paleontolog Oxfordské univerzity a spoluautor studie Roger Benson.

Aby zjistili, nakolik hustota kostí přímo souvisí s životem ve vodě, výzkumníci nashromáždili údaje o 297 žijících i vyhynulých živočiších –⁠ suchozemských, obojživelníků i vodních.

Hutné kosti měla zvířata velmi dobře přizpůsobená životu ve vodě, jako velryby, tuleni, dugongové, hroši, krokodýli, tučňáci, ale i řada vyhynulých mořských plazů. Stejnou hustotu kostí jako spinosaurus a baryonyx ale neměli žádní jiní dinosauři, což naznačuje, že tito predátoři byli mezi nimi jediní, kteří dokázali opravdu ovládnout vodní svět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.