Spinosauři měli kosti jako tučňáci. Vědci díky tomu pochopili, jak tito obři žili

Nad životem spinosaura, největšího nalezeného masožravého dinosaura, si vědci dlouho lámali hlavu. Snažili se pochopit, jak toto nezvyklé vodomilné zvíře žilo a lovilo. Brodilo se řekami a jezery jako volavky, nebo se potápělo jako krokodýli či hroši? Odpověď celou dobu ležela v kostech, respektive v jejich hustotě.

Paleontologové v nové studii popsali, že spinosaurus a jeho příbuzný baryonyx měli extrémně husté kosti, které jim pomáhaly zůstat plně pod vodou při lovu.

Oba druhy predátorů patřily k čeledi spinosauridů, dinosaurů z období křídy, kteří se pyšnili dlouhými tlamami podobnými krokodýlím a kuželovitými zuby uzpůsobenými k lovu vodních živočichů.

Spinosaurus žil na území dnešní Afriky před zhruba 95 miliony let. Dospělý jedinec byl dlouhý asi 15 metrů a vážil okolo sedmi tun, byl tedy dokonce o něco větší než slavnější Tyrannosaurus rex. Oba predátory proti sobě ve filmu postavili tvůrci třetího dílu Jurského parku, kde se spinosaurus s tyranosaurem hravě vypořádal. Ve skutečnosti by to ale dopadlo úplně jinak. Stavba těla těchto velikánů se totiž lišila od ostatních druhů –⁠ měli relativně malou pánev, krátké zadní nohy, ocas podobný pádlu a na zádech dva metry vysoký kostní hřeben podobný plachtě.

„Myslím si, že tohle zvíře je prostě divné: dnes nežije nic, co by se mu alespoň trochu podobalo,“ uvedl paleontolog Matteo Fabbri z přírodovědeckého muzea v Chicagu a vedoucí autor studie zveřejněné v odborném časopise Nature.

„Moc se mi líbí představa, jak je toto obrovské, několikatunové zvíře ponořené ve vodě a chytá kořist. Je pozoruhodné, že měl na zádech obrovský plachtovitý hřeben, kvůli kterému by pro něj bylo těžké ukrýt se pod vodou. Je to ale mnohem zlověstnější: trochu jako žraločí ploutev, která kouká nad hladinou,“ uvedl paleontolog Oxfordské univerzity a spoluautor studie Roger Benson.

Aby zjistili, nakolik hustota kostí přímo souvisí s životem ve vodě, výzkumníci nashromáždili údaje o 297 žijících i vyhynulých živočiších –⁠ suchozemských, obojživelníků i vodních.

Hutné kosti měla zvířata velmi dobře přizpůsobená životu ve vodě, jako velryby, tuleni, dugongové, hroši, krokodýli, tučňáci, ale i řada vyhynulých mořských plazů. Stejnou hustotu kostí jako spinosaurus a baryonyx ale neměli žádní jiní dinosauři, což naznačuje, že tito predátoři byli mezi nimi jediní, kteří dokázali opravdu ovládnout vodní svět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...