Kostra Tyrannosaura rexe se ve Švýcarsku vydražila za více než 130 milionů korun

Kostra dinosaura Tyrannosaurus rex se v dražbě ve Švýcarsku prodala za celkovou částku 5,5 milionu franků (131 milionů korun), informovala aukční síň Koller. Nový majitel skeletu je z Evropy, další podrobnosti o něm známy nejsou. Šlo o první dražbu kostry prehistorického masožravého živočicha v Evropě, předchozí se konaly ve Spojených státech.

Agentura DPA píše, že pozůstatky těchto dinosaurů patří na aukcích k nejvyhledávanějším kouskům, protože Tyrannosaurus rex byl dlouho považován za největšího predátora, jaký kdy obýval Zemi. Mezitím se sice našly pozůstatky ještě větších dinosaurů, což ovšem Tyrannosauru rexovi na exkluzivitě neubírá. Doposud se v aukcích prodaly jen tři kostry těchto živočichů.

Nyní prodaná kostra nese název Trinity, protože je seskládaná z kostí tří různých zvířat, které byly v letech 2008 až 2013 objeveny v amerických státech Montana a Wyoming. Původní kostní materiál tvoří polovinu skeletu. Společnost Koller uvedla, že mimořádně vzácná a pozoruhodně dobře zachovalá je lebka pradávného zvířete. Kostra na délku měří 11,6 metru, na výšku 3,9 metru.

Podle agentury AP částka, za niž se kostra prodala, zaostala za očekáváním. Karl Green, šéf marketingu aukční síně Koller, řekl, že možná kvůli tomu, že Trinity je „slepencem“ tří dinosaurů, nepřitáhla dražba „puristy“. „Jde o dobrou cenu za dinosaura. Doufám, že bude vystaven někde na veřejnosti.“

Tyrannosaurus rex žil před 68 až 66 miliony let na území dnešních Spojených států. Podle posledních výzkumů mohl tento obávaný prehistorický predátor dosáhnout hmotnosti až patnáct tun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 13 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 15 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 16 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 18 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled