Silný skus dravých dinosaurů umožnily zploštěné oční důlky, uvádí studie

Jeden z největších suchozemských predátorů Tyrannosaurus rex měl obdivuhodně silný skus. Mocnými čelistmi dokázal rozdrtit kosti a vyvinout až několikatunový tlak. Síle stisku tohoto dinosaura a jemu podobných pradávných predátorů pomohla zajímavá evoluční změna lebky, při které měl oční důlek – takzvaná očnice – tvar elipsy nebo byl zploštělý jako klíčová dírka, uvádí studie zveřejněná v odborném časopise Communications Biology.

Lebky s kruhovou očnicí jsou podle počítačových simulací při stisku čelistí více namáhané. Naopak jiné než kruhové tvary u masožravých dinosaurů námahu výrazně sníží a umožní při skusu vyvinout bez narušení lebky mnohem větší tlak.

„Lebka a spodní čelist musí mít při krmení na tak silný zkus kapacitu,“ uvedl autor studie a paleontolog z univerzity v anglickém Birminghamu Stephan Lautenschlager. „Toho lze dosáhnout silnější lebkou nebo usměrněním vzniklého napětí tak, aby ho bylo méně – například jinými než kruhovými očnicemi,“ vysvětlil odborník.

Lautenschlager prozkoumal tvar očnic u více než 410 vymřelých druhů, z toho 230 dinosaurů a jejich plazích příbuzných, jako například krokodýlů nebo létajících ještěrů pterosaurů. Obzvlášť se zaměřil na skupinu zvanou teropodi, mezi které patří i všichni masožraví dinosauři.

Z jeho studie vyplývá, že jakmile má zástupce teropodů lebku delší než zhruba jeden metr, tvar očnice se zploští a stane se elipsou nebo získá zhruba tvar klíčové dírky. Tato evoluční změna nastala globálně a nezávisle u několika skupin teropodů v delším časovém horizontu, vyplývá ze studie.

Nezvyklý tvar očnice měli mimo jiné zástupci čeledi tyranosauridů, jako je severoamerický Tyrannosaurus rex a asijský tarbosaurus, a příslušníci jiných čeledí včetně jihoamerického giganotosaura a carnotaura, severoamerického allosaura, afrického spinosaura anebo evropského baryonyxe. Mláďata těchto predátorů měla očnice kulaté a změna tvaru u nich nastala s tím, jak dospívala.

U menších masožravých teropodů, jako je velociraptor, byly očnice kruhové. Změny v lebce se netýkaly ani několika málo býložravých teropodů – podle studie dokonce žádný z býložravých dinosaurů neměl jiné než kruhové očnice.

Dinosauři se poprvé na Zemi objevili zhruba před 230 miliony let v období triasu, přičemž změna očnice se projevila až po milionech let. Raným příkladem této změny byl severoamerický dilophosaurus, který žil zhruba před 190 miliony let v období jury.

Teropodi s modifikovanými očnicemi měli užší oční důlky, čímž se zmenšily oční bulvy, ale zvětšil prostor pro svaly čelisti, uvedl Lautenschlager. Studie nezkoumala, zda tyto evoluční změny měly vliv na ostrost vidění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Chlumský rybník se promění v útočiště původních druhů, hlavně mihulí a pstruhů

Z Chlumského rybníka u Volar na Prachaticku vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a pstruha obecného. Samotné obnově předcházel tříletý výzkum. Rybáři začali rybník vypouštět a odstraňují z něj současnou rybí obsádku, která neodpovídá přírodním podmínkám Šumavy. Vytvoří tak prostor pro původní druhy. Na projektu spolupracují vědci, město Volary, rybáři i Správa Národního parku Šumava.
před 7 hhodinami

Ceny Česká hlava získali vědci za výzkum lidské řeči, imunity i historie

Ceny Česká hlava získali letos vědci například za výzkum lidské řeči, imunity, reprodukce či za výzkum vedoucí k novým lékům. Národní cenu Česká hlava, kterou schválila v říjnu vláda, získal například Jan Černocký z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně za počítačové zpracování řeči.
před 14 hhodinami

Čínští vědci se v kosmu dostali na píď od absolutní nuly

Na čínské vesmírné stanici panovala nejnižší teplota ve známém vesmíru, pouhých deset biliontin stupně Celsia od absolutní nuly. Mohlo by to pomoci s vývojem nových kvantových technologií i lepších senzorů.
před 15 hhodinami

Lidé s rakovinou plic v sobě mají více mikroplastů, ukazuje výzkum

Mikroplastům se v moderním světě nedá vyhnout, drobné částečky umělých hmot jsou prakticky všudypřítomné. Nový evropský výzkum ukázal, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Lékaře proto zajímá, jestli zde nemůže existovat nějaká souvislost.
před 16 hhodinami

Čeští vědci znovuobjevili „ztraceného“ vodního hlodavce z Etiopie

Téměř sto let vědci nezaznamenali žádný výskyt pozoruhodného vodního hlodavce z rodu Nilopegamys. Teď se ho podařilo znovuobjevit v biosférické rezervaci Yayu na jihozápadě Etiopie. Na nálezu mimořádně vzácného savčího rodu Nilopegamys se podílel etiopsko-český výzkumný tým včetně odborníků z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
před 18 hhodinami

Vlny veder budou mnohem horší než to, co známe nyní, varuje německá studie

Extrémní vlny veder, které Evropa letos i v předchozích letech zažila, jsou pouze předzvěstí toho, co lidstvo v důsledku klimatických změn čeká. Tvrdí to autoři nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications. Podle nich v budoucnu budou vlny veder delší, rozsáhlejší a také mnohem závažnější.
před 19 hhodinami

Zlepšení kvality ovzduší by mohlo ročně zachránit přes devět milionů životů, odhadli vědci

Podle odhadů vědců z Cambridgeské univerzity by dodržování doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkajících se znečištění ovzduší mohlo v zemích s nízkými a středními příjmy každoročně zachránit více než devět milionů lidských životů.
10. 11. 2026‌‌

Na Marsu jsou zřejmě aktivní sopky. Zásadně to zvyšuje šanci na existenci života

Vědci na Marsu zaznamenali zvýšenou koncentraci chlorovodíku, což navzdory předchozím předpokladům naznačuje, že je planeta vulkanicky aktivní. Objev zároveň vyvolává otázku, jestli pod povrchem rudé planety nemohou existovat vhodné podmínky pro život.
10. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.