Asteroid, který vyhladil dinosaury, změnil oceány na kyselinu, ukázal výzkum

Nový výzkum prokázal, že dopad obřího asteroidu před 66 miliony lety změnil světová moře ve výrazně kyselejší. Způsobil tak ekologickou katastrofu, která vyhladila dinosaury.

Bezprostředním důsledkem dopadu asteroidu bylo zatím poslední velké vymírání druhů; věda ale doposud nebyla schopná popsat, čím přesně to asteroid Chicxulub způsobil. Nejnovější výzkum ukazuje, že zásadní vliv měly změny v oceánech vyvolané tímto kosmickým tělesem.

Autoři výsledky popsali v článku, který vyšel v odborném žurnálu PNAS. Zkoumali několik míst na Zemi, aby ukázali, jak oceány vypadaly těsně před dopadem asteroidu a těsně po něm. Z výsledků výzkumů vyplývá, že před dopadem asteroidu se mořská voda nestávala více kyselou.

To se ale změnilo po jeho pádu; kyselost v té době začala intenzivně stoupat. Klíčovým se ukázal průzkum jedné holandské jeskyně – tam se našlo velké množství skvěle zkoumatelných usazenin včetně zbytků zkamenělého pravěkého planktonu.

A právě na těchto mikroskopických organismech se silné okyselení oceánu projevilo velmi intenzivně: voda byla tak kyselá, že to neumožnilo planktonu vybudovat si ochranné schránky. Pokud vůbec vznikly, kyselá voda je rozpustila.

A to vedlo k jejich vymření, což mělo poté dramatický dopad na celý ekosystém: na planktonu je závislý veškerý život v horních vrstvách oceánu. To narušilo uhlíkový cyklus v pravěkých mořích a způsobilo masivní vymírání – jeho projevy musely proniknout i na pevninu. Muselo trvat miliony let, než se úroveň kyselosti moří opět vrátila na původní hodnoty.

Jde jen o jedno z vysvětlení příčin této pravěké katastrofy. Letos vyšly dvě studie, které upozornily, že vliv mohly mít také masivní sopečné erupce v oblasti dnešních Dekkánských trap v Indii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 4 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 5 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 18 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 19 hhodinami
Načítání...