Asteroid, který vyhladil dinosaury, změnil oceány na kyselinu, ukázal výzkum

Nový výzkum prokázal, že dopad obřího asteroidu před 66 miliony lety změnil světová moře ve výrazně kyselejší. Způsobil tak ekologickou katastrofu, která vyhladila dinosaury.

Bezprostředním důsledkem dopadu asteroidu bylo zatím poslední velké vymírání druhů; věda ale doposud nebyla schopná popsat, čím přesně to asteroid Chicxulub způsobil. Nejnovější výzkum ukazuje, že zásadní vliv měly změny v oceánech vyvolané tímto kosmickým tělesem.

Autoři výsledky popsali v článku, který vyšel v odborném žurnálu PNAS. Zkoumali několik míst na Zemi, aby ukázali, jak oceány vypadaly těsně před dopadem asteroidu a těsně po něm. Z výsledků výzkumů vyplývá, že před dopadem asteroidu se mořská voda nestávala více kyselou.

To se ale změnilo po jeho pádu; kyselost v té době začala intenzivně stoupat. Klíčovým se ukázal průzkum jedné holandské jeskyně – tam se našlo velké množství skvěle zkoumatelných usazenin včetně zbytků zkamenělého pravěkého planktonu.

A právě na těchto mikroskopických organismech se silné okyselení oceánu projevilo velmi intenzivně: voda byla tak kyselá, že to neumožnilo planktonu vybudovat si ochranné schránky. Pokud vůbec vznikly, kyselá voda je rozpustila.

A to vedlo k jejich vymření, což mělo poté dramatický dopad na celý ekosystém: na planktonu je závislý veškerý život v horních vrstvách oceánu. To narušilo uhlíkový cyklus v pravěkých mořích a způsobilo masivní vymírání – jeho projevy musely proniknout i na pevninu. Muselo trvat miliony let, než se úroveň kyselosti moří opět vrátila na původní hodnoty.

Jde jen o jedno z vysvětlení příčin této pravěké katastrofy. Letos vyšly dvě studie, které upozornily, že vliv mohly mít také masivní sopečné erupce v oblasti dnešních Dekkánských trap v Indii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 8 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.