Ani pravěcí obři nebyli imunní. Vědci poprvé popsali zhoubný nádor u dinosaura

Mezioborový tým kanadských vědců oznámil, že úplně poprvé odhalili zhoubný nádor u dinosaura. Jednalo se o osteosarkom, tedy smrtící rakovinu kostí.

Až doposud se u dinosaurů nepodařilo existenci zhoubné rakoviny prokázat – proto je nový objev tak zásadní. Podle vědců onemocněním trpěl Centrosaurus apertus, rohatý býložravý dinosaurus, který žil před asi 76 miliony lety. Nádor měl v lýtkové kosti, popsal výzkum zveřejněný v odborném časopise The Lancet Oncology.

Kostru paleontologové našli už roku 1989 v Albertě. Na první pohled byla značně deformovaná – vědci předpokládali, že se jedná o důsledek hojení zlomeniny. Centrosaurus byl vystaven v Královském Tyrrellově muzeu, kde si podivného poškození všimla skupina mladých vědců.

Rakovina u dinosaura
Zdroj: Royal Ontario Museum/McMaster University

Protože změny kostí neodpovídaly ničemu známému, rozhodli se prozkoumat je těmi nejmodernějšími dostupnými metodami a přístroji. Analyzovali je v podstatě velmi podobně, jako kdyby přistupovali k diagnóze neznámého nádoru lidského pacienta.

„Hledání agresivních nádorů, jako je tento, je složité a vyžaduje také lékařské znalosti a spoustu nejrůznějších odborníků,“ uvedli experti, kteří kostru zkoumali. „A tady máme jasný důkaz o tom, že se u rohatého dinosaura v době před 76 miliony lety vyvinula rakovina kosti,“ dodávají ve studii.

Rakovinový nádor u dinosaura
Zdroj: Royal Ontario Museum/McMaster University

Definitivní důkaz přinesla počítačová tomografie: ta prokázala jasné stopy toho, jak rakovina postupovala tělem dinosaura. Dále se pomocí těchto dat podařilo vytvořit vizualizaci bujení v kosti. Analýza pak potvrdila, že se jednalo o osteosarkom.

Co je osteosarkom

Osteosarkom je zhoubný nádor patřící mezi primární kostní nádory. U lidí je to druhý nejčastější nádor tohoto typu. Obvykle postihuje dlouhé kosti dolní končetiny v blízkosti kolenního kloubu. Osteosarkom roste v kosti, kterou ničí, a dostává se do měkkých tkání v okolí kosti.

Velmi rychle dokáže metastázovat, zejména do plic, do dalších kostí nebo do mozku. Nejčastěji se u lidí objevuje mezi 10. a 20. rokem života – vyskytuje se přibližně u čtyř dětí z jednoho milionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 5 mminutami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...