Ani pravěcí obři nebyli imunní. Vědci poprvé popsali zhoubný nádor u dinosaura

Mezioborový tým kanadských vědců oznámil, že úplně poprvé odhalili zhoubný nádor u dinosaura. Jednalo se o osteosarkom, tedy smrtící rakovinu kostí.

Až doposud se u dinosaurů nepodařilo existenci zhoubné rakoviny prokázat – proto je nový objev tak zásadní. Podle vědců onemocněním trpěl Centrosaurus apertus, rohatý býložravý dinosaurus, který žil před asi 76 miliony lety. Nádor měl v lýtkové kosti, popsal výzkum zveřejněný v odborném časopise The Lancet Oncology.

Kostru paleontologové našli už roku 1989 v Albertě. Na první pohled byla značně deformovaná – vědci předpokládali, že se jedná o důsledek hojení zlomeniny. Centrosaurus byl vystaven v Královském Tyrrellově muzeu, kde si podivného poškození všimla skupina mladých vědců.

Rakovina u dinosaura
Zdroj: Royal Ontario Museum/McMaster University

Protože změny kostí neodpovídaly ničemu známému, rozhodli se prozkoumat je těmi nejmodernějšími dostupnými metodami a přístroji. Analyzovali je v podstatě velmi podobně, jako kdyby přistupovali k diagnóze neznámého nádoru lidského pacienta.

„Hledání agresivních nádorů, jako je tento, je složité a vyžaduje také lékařské znalosti a spoustu nejrůznějších odborníků,“ uvedli experti, kteří kostru zkoumali. „A tady máme jasný důkaz o tom, že se u rohatého dinosaura v době před 76 miliony lety vyvinula rakovina kosti,“ dodávají ve studii.

Rakovinový nádor u dinosaura
Zdroj: Royal Ontario Museum/McMaster University

Definitivní důkaz přinesla počítačová tomografie: ta prokázala jasné stopy toho, jak rakovina postupovala tělem dinosaura. Dále se pomocí těchto dat podařilo vytvořit vizualizaci bujení v kosti. Analýza pak potvrdila, že se jednalo o osteosarkom.

Co je osteosarkom

Osteosarkom je zhoubný nádor patřící mezi primární kostní nádory. U lidí je to druhý nejčastější nádor tohoto typu. Obvykle postihuje dlouhé kosti dolní končetiny v blízkosti kolenního kloubu. Osteosarkom roste v kosti, kterou ničí, a dostává se do měkkých tkání v okolí kosti.

Velmi rychle dokáže metastázovat, zejména do plic, do dalších kostí nebo do mozku. Nejčastěji se u lidí objevuje mezi 10. a 20. rokem života – vyskytuje se přibližně u čtyř dětí z jednoho milionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.