Mezioborový tým kanadských vědců oznámil, že úplně poprvé odhalili zhoubný nádor u dinosaura. Jednalo se o osteosarkom, tedy smrtící rakovinu kostí.
Ani pravěcí obři nebyli imunní. Vědci poprvé popsali zhoubný nádor u dinosaura
Až doposud se u dinosaurů nepodařilo existenci zhoubné rakoviny prokázat – proto je nový objev tak zásadní. Podle vědců onemocněním trpěl Centrosaurus apertus, rohatý býložravý dinosaurus, který žil před asi 76 miliony lety. Nádor měl v lýtkové kosti, popsal výzkum zveřejněný v odborném časopise The Lancet Oncology.
Kostru paleontologové našli už roku 1989 v Albertě. Na první pohled byla značně deformovaná – vědci předpokládali, že se jedná o důsledek hojení zlomeniny. Centrosaurus byl vystaven v Královském Tyrrellově muzeu, kde si podivného poškození všimla skupina mladých vědců.
Rakovina u dinosaura
Protože změny kostí neodpovídaly ničemu známému, rozhodli se prozkoumat je těmi nejmodernějšími dostupnými metodami a přístroji. Analyzovali je v podstatě velmi podobně, jako kdyby přistupovali k diagnóze neznámého nádoru lidského pacienta.
„Hledání agresivních nádorů, jako je tento, je složité a vyžaduje také lékařské znalosti a spoustu nejrůznějších odborníků,“ uvedli experti, kteří kostru zkoumali. „A tady máme jasný důkaz o tom, že se u rohatého dinosaura v době před 76 miliony lety vyvinula rakovina kosti,“ dodávají ve studii.
Rakovinový nádor u dinosaura
Definitivní důkaz přinesla počítačová tomografie: ta prokázala jasné stopy toho, jak rakovina postupovala tělem dinosaura. Dále se pomocí těchto dat podařilo vytvořit vizualizaci bujení v kosti. Analýza pak potvrdila, že se jednalo o osteosarkom.
Co je osteosarkom
Osteosarkom je zhoubný nádor patřící mezi primární kostní nádory. U lidí je to druhý nejčastější nádor tohoto typu. Obvykle postihuje dlouhé kosti dolní končetiny v blízkosti kolenního kloubu. Osteosarkom roste v kosti, kterou ničí, a dostává se do měkkých tkání v okolí kosti.
Velmi rychle dokáže metastázovat, zejména do plic, do dalších kostí nebo do mozku. Nejčastěji se u lidí objevuje mezi 10. a 20. rokem života – vyskytuje se přibližně u čtyř dětí z jednoho milionu.