Kachní dinosauři trpěli stejnou chorobou jako malí chlapci

Vzácná nemoc, která dnes postihuje zejména malé chlapce před začátkem puberty, trápila před desítkami milionů let i dinosaury. Ukázal to výzkum vědců z telavivské univerzity.

Když paleontologové zkoumali ocasní části dinosaurů nalezených v Kanadě, našli tam nečekané otvory. Další analýza prokázala, že jsou to pozůstatky po nezhoubném ale velmi bolestivém nádoru, který se jmenuje LCH, neboli Histiocytóza z Langerhansových buněk.

Tato nemoc postihla dinosaura, který patřil mezi hadrosaury, jimž se díky charakteristické tlamě říká také „kachní dinosauři“. Tento konkrétní po Zemi chodil před přibližně 66 miliony lety. Vědci jeho poškozené kosti porovnali s kostrami dvou lidí, kteří prokazatelně LCH trpěli také.

„Diagnostikovat nemoci jen z kosterních pozůstatků a zkamenělin je komplikované, protože řada chorob se na kostech projevuje podobně. Ale LCH má velmi zvláštní vzhled, který přesně odpovídá tomu, co jsme našli na hadrosaurovi,“ uvedla Hilla Mayová, která se na výzkumu podílela. Vyšel v únoru v odborném časopise Scientific Reports.

Odhalila to analýza pomocí počítačové tomografie s vysokým rozlišením, která byla schopná prohlédnout všechny detaily na kostech. „Nové technologie, jako jsou právě počítačové tomografy, nám umožňují prozkoumat strukturu lézí a rekonstruovat také podobu krevního řečiště, které je živilo,“ dodala paleontoložka. 

U lidí se nejčastěji LCH označuje jako vzácná forma rakoviny, ale názory expertů na tuto zvláštní nemoc se různí. Na rozdíl od většiny ostatních nádorů totiž často zmizí samy bez nutnosti jakéhokoliv lékařského zákroku. Nejčastěji se objevují u chlapců ve věku dvou až deseti let. 

Nemoci dinosaurů

Stejně jako jiní živočichové také dinosauři trpěli řadou nemocí, ale paleontologům se špatně studují. Právě proto je současný výzkum tak důležitý – poukazuje na rizika, jimž tito tvorové museli čelit. O jiných dinosauřích nemocech se ví jen málo: je prokázáno, že tyranosauři trpěli dnou a iguanodoni zase osteoartritidou.

Že by se u nich vyskytovaly také nějaké formy rakoviny doposud nebylo jisté, byly pro to jen nepřímé důkazy, dodávají vědci ve studii.

Autoři tvrdí, že by jejich výzkum mohl vést k lepšímu pochopení evoluční medicíny, nového oboru výzkumu, který zkoumá vývoj nemocí v průběhu času. A tato práce umožňuje vědcům, aby studovali vývoj rakoviny přes desítky milionů let.

Je to velmi důležité, protože právě nemoci, které postihují zvířata a přenášejí se z nich na člověka, v současné době představují pro lidstvo obrovský problém. Týká se to například nemoci Covid-19, která už letos v Číně připravila o život přes tisíc lidí, ale třeba také AIDS nebo tuberkulózy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 13 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 19 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 20 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 22 hhodinami
Načítání...