Kostra tyranosaura se vydražila za skoro tři čtvrtě miliardy korun

Jedna z největších a nejúplnějších koster tyranosaura rexe na světě se prodala při úterní dražbě organizované londýnskou aukční síní Christie's v New Yorku za 31,8 milionu dolarů (asi 733 milionů korun). Utržená suma čtyřnásobně překonala dosavadní rekord, pokud jde o vydražení dinosaura, uvedla agentura AFP. Od prvního nálezu v roce 1902 byla objevena jen asi padesátka těchto dravých ještěrů.

Obří predátor rychle zatočil s počátečním odhadem aukční síně, že by se mohl prodat za šest až osm milionů dolarů (135 až 180 milionů korun), a předvedl obří sílu své přitažlivosti tím, jak překonal dosavadní světový rekord z října 1997. Tehdy tyranosaura zvaného Sue vydražila aukční síň Sotheby's v Chicagu za 8,4 milionu dolarů (asi 194 milionů korun).

Při newyorské dražbě bylo sumy devíti milionů dolarů dosaženo za necelé dvě minuty. Klání mezi třemi sběrateli nakonec trvalo skoro čtvrthodinu, než kladívko odkleplo 27,5 milionu dolarů, k nimž je nutné přičíst poplatky a provize. Dražba byla sice uspořádána v New Yorku, kde se nacházel dražitel, ale nabídky sběratelů přijímaly i pobočky v Hongkongu a v Londýně. Právě dva zájemci zapojení do dražby z britské metropole oživili souboj se sběratelem v New Yorku, který překonal i mezníky v podobě 20 a 25 milionů dolarů.

Stan, jak byl vydražený exemplář pojmenován, býval vysoký čtyři metry a dlouhý 12 metrů. Zaživa podle expertů vážil sedm až osm tun, dožil se dvaceti let, než před přibližně 67 miliony lety zemřel. Od ostatních fosílií tohoto druhu jej odlišují dva srostlé krční obratle, které naznačují, že ohromný ještěr přestál zlomeninu páteře.

„Jeho nejdelší zub je dlouhý 11 palců (bezmála 30 centimetrů). Je to děsivá podívaná,“ uvedl přírodovědecký expert Christie's James Hyslop.

Vše začalo omylem

Vydraženému exempláři se říká Stan na počest amatérského paleontologa Stana Sacrisona, který ho v roce 1987 objevil v americkém státě Jižní Dakota. Sacrison tehdy o nálezu informoval odborníky, ti jej však nesprávně považovali za kosti býložravého triceratopse.

Jejich pozůstatky jsou relativně častým objevem, a tak Sacrisonem nalezené kosti nevzbudily mnoho zájmu – dokud je v roce 1992 nepřinesl ukázat do institutu Black Hills v Jižní Dakotě. Tamní výzkumníci rychle pochopili, že mají v rukou unikát. Při objevování 188 kostí z odhadovaného celkového počtu tří set a sestavování kostry strávili celkem 30 tisíc hodin.

Zákon povoluje prodej, pokud se exemplář našel na soukromém pozemku, což je Stanův případ. Ale podle podmínek prodeje nebude mít kupující právo pořizovat trojrozměrné reprodukce Stana, dodala AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 15 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 17 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 21 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...