V Austrálii objevili největšího dinosaura kontinentu. Měl rozměry basketbalového hřiště

Australští vědci potvrdili nález nového druhu dinosaura, který patří mezi největší na světě. Kostra zvířete, dosahujícího v kyčlích výšky až 6,5 metru a délky až 30 metrů, byla objevena na farmě ve státě Queensland.

Podle paleontologů se jedná o největší dosud známý druh dinosaura na australském kontinentu. Titanosaurus, který dostal latinský název Australotitan cooperensis, byl dlouhý jako basketbalové hřiště a vysoký jako dvoupatrový dům, uvedli vědci. Pozůstatky zvířete se podle Reuters našly v roce 2006 a vědci od té doby pracovali na jeho identifikaci.

„Abychom se ujistili, že je Australotitan nový druh, museli jsme porovnat jeho kosti s kostmi jiných druhů z Queenslandu a z celého světa,“ prohlásil paleontolog Scott Hocknull z Queenslandského muzea. „Byla to velmi dlouhá a náročná práce.“

„Na základě srovnání velikosti končetin patří tento nový druh titanosaura mezi pět největších na světě,“ uvedla podle agentury AFP Robyn Mackenzieová, která společně se svým manželem Stuartem kosti na rodinné farmě našla a později založila v nedalekém městě Eromanga přírodovědné muzeum, kde byl nález vystaven. Do názvu sauropodního dinosaura se dostala i řeka Cooper protékající oblastí objevu.

Víra v nové objevy

Skupina dinosaurů označovaných jako sauropodi žila v období křídy a živila se rostlinnou stravou. Mezi známější zástupce patří například brachiosaurus. Sauropodi měli malou hlavu, velmi dlouhý krk, dlouhý ocas a silné nohy.

Nový druh Australotitan cooperensis žil před 92 až 96 miliony let, tedy v době, kdy byla Austrálie spojená s Antarktidou, napsali ve své studii australští vědci. Scott Hocknull očekává, že by v regionu mohly být objeveny ještě větší exempláře dinosaurů vzhledem k tomu, že býložraví sauropodi byli většinou kořistí obřích masožravých teropodů.

„V Austrálii jsme již našli pár malých teropodních dinosaurů, ale kvůli nim by se Australotitan neznepokojoval. To napovídá, že někde musí být velký dinosauří predátor. Jen jsme ho zatím neobjevili,“ prohlásil Hocknull.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 10 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 12 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 13 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 15 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled