V Austrálii objevili největšího dinosaura kontinentu. Měl rozměry basketbalového hřiště

Australští vědci potvrdili nález nového druhu dinosaura, který patří mezi největší na světě. Kostra zvířete, dosahujícího v kyčlích výšky až 6,5 metru a délky až 30 metrů, byla objevena na farmě ve státě Queensland.

Podle paleontologů se jedná o největší dosud známý druh dinosaura na australském kontinentu. Titanosaurus, který dostal latinský název Australotitan cooperensis, byl dlouhý jako basketbalové hřiště a vysoký jako dvoupatrový dům, uvedli vědci. Pozůstatky zvířete se podle Reuters našly v roce 2006 a vědci od té doby pracovali na jeho identifikaci.

„Abychom se ujistili, že je Australotitan nový druh, museli jsme porovnat jeho kosti s kostmi jiných druhů z Queenslandu a z celého světa,“ prohlásil paleontolog Scott Hocknull z Queenslandského muzea. „Byla to velmi dlouhá a náročná práce.“

„Na základě srovnání velikosti končetin patří tento nový druh titanosaura mezi pět největších na světě,“ uvedla podle agentury AFP Robyn Mackenzieová, která společně se svým manželem Stuartem kosti na rodinné farmě našla a později založila v nedalekém městě Eromanga přírodovědné muzeum, kde byl nález vystaven. Do názvu sauropodního dinosaura se dostala i řeka Cooper protékající oblastí objevu.

Víra v nové objevy

Skupina dinosaurů označovaných jako sauropodi žila v období křídy a živila se rostlinnou stravou. Mezi známější zástupce patří například brachiosaurus. Sauropodi měli malou hlavu, velmi dlouhý krk, dlouhý ocas a silné nohy.

Nový druh Australotitan cooperensis žil před 92 až 96 miliony let, tedy v době, kdy byla Austrálie spojená s Antarktidou, napsali ve své studii australští vědci. Scott Hocknull očekává, že by v regionu mohly být objeveny ještě větší exempláře dinosaurů vzhledem k tomu, že býložraví sauropodi byli většinou kořistí obřích masožravých teropodů.

„V Austrálii jsme již našli pár malých teropodních dinosaurů, ale kvůli nim by se Australotitan neznepokojoval. To napovídá, že někde musí být velký dinosauří predátor. Jen jsme ho zatím neobjevili,“ prohlásil Hocknull.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 51 mminutami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 13 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 22 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...