Paleontologové spočítali, kolik na Zemi žilo tyranosaurů

Paleontologové už dokázali velmi dobře popsat, jak se měnila podoba zvířat, která v minulosti vládla Zemi. Dokázali vytvořit přesnou časovou osu tohoto vývoje, ale až doposud nebyli schopni říct, kolik těchto zvířat vlastně bylo. Teď ale přišli s metodou, jak to odhadnout, a vyzkoušeli ji na populaci tyranosaurů.

Podle nové studie vydané v časopise Science chodilo po Zemi přibližně 2,5 miliardy kusů druhu Tyrannosaurus rex. Při počítání populace vymřelých druhů se inspirovali postupem sčítání těch žijících.

Funguje zde známý Damuthův zákon, který říká, že průměrnou hustotu populace lze předpovědět na základě velikosti těla – přičemž větší zvířata mají menší populace ve srovnání s většími populacemi malých zvířat. Zjednodušeně řečeno: v kolonii mravenců je více zvířat než ve sloním stádu.

Tyranosaurus byl jedním z největších predátorů v dějinách – proto jich nemohlo existovat mnoho najednou. Když vědci zkombinovali paleontologické údaje o tomto druhu s Damuthovým zákonem, odhadli, že nikdy nemohlo žít více než 20 tisíc těchto tvorů najednou. Jenže tyranosaurové byli velmi úspěšní a vydrželi existovat značně dlouho – asi 127 tisíc generací. Z toho vyplývá, že celková velikost jejich populace od jejich vzniku až do jejich zániku činila 2,5 miliardy zvířat.

Pro vědce je složité zjistit hustotu osídlení jen z těchto informací: rozložení predátorů je totiž značně složitější, než se zdá – záleží na mnoha faktorech, které se nedají snadno zahrnout do výpočtů. Autoři proto přiznávají, že jejich odhad je jen velmi hrubý, přesto dostatečně reprezentativní.

Analýzu komplikuje i fakt, že se jen těžko srovnává tyranosaurus s jinými dnešními predátory – žádný z nich totiž ani zdaleka nedosahuje jeho rozměrů. „Největším žijícím masožravcem je lední medvěd – teď je pro ně v Arktidě potrava vzácná, takže se ukazuje, že hustota jeho populace je jen asi dvakrát vyšší, než odhadujeme u tyranosaura. Populace tygrů jsou asi šestkrát hustší, lvů asi čtrnáctkrát hustší,“ uvedli autoři.

Ve výzkumu by chtěli paleontologové pokračovat modelováním počtů dalších druhů dinosaurů, kteří žili současně s tyranosaury – doufají, že by mohli získat plastický obraz doby i toho, jakou kořistí se vlastně tyranosaurové živili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
před 2 hhodinami

MAPA: Silniční síť Římské říše byla výrazně delší, než se myslelo

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.
před 3 hhodinami

Popularita dubajské čokolády, matchy a quinoy má stinnou stránku

Svět se nemůže nabažit potravin, jako je dubajská čokoláda, matcha nebo quinoa. Za oblíbeností těchto potravinových trendů se ale skrývá zásadní dopad na životní prostředí a místní producenty, napsal server stanice Deutsche Welle (DW).
před 4 hhodinami

Před sto lety vznikly jednotky SS. Zavraždily čtrnáct milionů lidí

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.
včera v 09:00

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
8. 11. 2025

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
7. 11. 2025

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
7. 11. 2025

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
7. 11. 2025
Načítání...