Paleontologové už dokázali velmi dobře popsat, jak se měnila podoba zvířat, která v minulosti vládla Zemi. Dokázali vytvořit přesnou časovou osu tohoto vývoje, ale až doposud nebyli schopni říct, kolik těchto zvířat vlastně bylo. Teď ale přišli s metodou, jak to odhadnout, a vyzkoušeli ji na populaci tyranosaurů.
Podle nové studie vydané v časopise Science chodilo po Zemi přibližně 2,5 miliardy kusů druhu Tyrannosaurus rex. Při počítání populace vymřelých druhů se inspirovali postupem sčítání těch žijících.
Funguje zde známý Damuthův zákon, který říká, že průměrnou hustotu populace lze předpovědět na základě velikosti těla – přičemž větší zvířata mají menší populace ve srovnání s většími populacemi malých zvířat. Zjednodušeně řečeno: v kolonii mravenců je více zvířat než ve sloním stádu.
Tyranosaurus byl jedním z největších predátorů v dějinách – proto jich nemohlo existovat mnoho najednou. Když vědci zkombinovali paleontologické údaje o tomto druhu s Damuthovým zákonem, odhadli, že nikdy nemohlo žít více než 20 tisíc těchto tvorů najednou. Jenže tyranosaurové byli velmi úspěšní a vydrželi existovat značně dlouho – asi 127 tisíc generací. Z toho vyplývá, že celková velikost jejich populace od jejich vzniku až do jejich zániku činila 2,5 miliardy zvířat.
Pro vědce je složité zjistit hustotu osídlení jen z těchto informací: rozložení predátorů je totiž značně složitější, než se zdá – záleží na mnoha faktorech, které se nedají snadno zahrnout do výpočtů. Autoři proto přiznávají, že jejich odhad je jen velmi hrubý, přesto dostatečně reprezentativní.
Analýzu komplikuje i fakt, že se jen těžko srovnává tyranosaurus s jinými dnešními predátory – žádný z nich totiž ani zdaleka nedosahuje jeho rozměrů. „Největším žijícím masožravcem je lední medvěd – teď je pro ně v Arktidě potrava vzácná, takže se ukazuje, že hustota jeho populace je jen asi dvakrát vyšší, než odhadujeme u tyranosaura. Populace tygrů jsou asi šestkrát hustší, lvů asi čtrnáctkrát hustší,“ uvedli autoři.
Ve výzkumu by chtěli paleontologové pokračovat modelováním počtů dalších druhů dinosaurů, kteří žili současně s tyranosaury – doufají, že by mohli získat plastický obraz doby i toho, jakou kořistí se vlastně tyranosaurové živili.
