Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
„Svět vstoupil do nové fáze: stále více povodí a vodonosných vrstev ztrácí schopnost vrátit se ke svému historickému normálu. Sucha, nedostatky vody a případy znečištění, které kdysi vypadaly jako dočasné šoky, se na mnoha místech stávají trvalými,“ varuje nová zpráva OSN. Tuto krizi označuje jako „vodní bankrot“.
Svět podle této zprávy čelí nevratnému vyčerpání vodních zásob. Příčinou je fakt, že lidstvo celá desetiletí vodu nadměrně využívalo, navíc se tenčí zásoby v jezerech, řekách, ledovcích a mokřadech, což už nyní pociťují miliardy lidí. Dalším závažným faktorem je znečištění těchto zásobáren.
Z analýzy vyplývá, že téměř tři čtvrtiny světové populace žijí v zemích, které spadají do kategorií „ohrožené nedostatkem vody“ nebo „kriticky ohrožené nedostatkem vody“. Čtyři miliardy lidí navíc čelí vážnému nedostatku alespoň jeden měsíc v roce.
Vodní luxus
„V mnoha regionech žijí lidé nad poměry svých hydrologických možností a řada klíčových vodních systémů je již zcela vyčerpána,“ uvedl hlavní autor studie Káve Madaní. „Tím, že si přiznáme realitu neudržitelného čerpání vody, můžeme konečně učinit těžká rozhodnutí, která ochrání lidi, ekonomiky i ekosystémy,“ dodal tento ředitel Ústavu pro vodu, životní prostředí a zdraví Univerzity OSN (UNU-INWEH).
Tři miliardy lidí a více než polovina světové produkce potravin se soustředí v oblastech, které už dnes čelí nestabilní nebo klesající úrovni vodních zásob. Zvýšila se také salinita půdy, která podle vědců znehodnotila už více než 100 milionů hektarů orné půdy.
Více než 170 milionů hektarů orné půdy je vystaveno „vysokému“ nebo „velmi vysokému“ nedostatku vody. Ekonomické škody, které způsobuje degradace půdy, vyčerpání podzemních vod a změna klimatu, přesahují celosvětově 300 miliard dolarů (6,2 bilionu korun) ročně.
Nový vodní svět
Výzkumníci napsali, že současný přístup k řešení problémů s vodou už není vhodný a prioritou není návrat k normálnímu stavu, ale nová globální vodní agenda navržená tak, aby alespoň minimalizovala škody.
Zpráva zdůrazňuje nutnost zásadní změny v globální agendě týkající se vody – od opakovaných reakcí na mimořádné situace až po něco, co autoři označují jako „management bankrotu“. To podle nich znamená čelit nadměrnému čerpání transparentním účtováním vody, vymahatelnými limity a ochranou přírodního kapitálu souvisejícího s vodou. Měly by se tak mnohem lépe chránit všechny přirozené i lidmi vytvářené krajinné prvky, který vodu produkují a uchovávají – tedy vodonosné vrstvy, mokřady, půdy, řeky a ledovce. Současně je třeba, aby tato opatření byla orientovaná na spravedlivé rozprostření a chránila zranitelné komunity a jejich živobytí.
Geolog z Royal Holloway při londýnské univerzitě Jonathan Paul uvedl, že zpráva se nezabývá jedním z hlavních faktorů krize. „Zásadním problémem, který je ve zprávě zmíněn pouze jednou, je vliv masivního růstu populace na většinu projevů vodního bankrotu,“ dodal Paul.
Krize přináší možnosti
Zásadní také je, že zpráva pojímá vodu nejen jako rostoucí zdroj rizika, ale také jako strategickou příležitost ve fragmentovaném světě. Tvrdí, že významné investice do vody mohou přinést pokrok v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti, půdy, potravin a zdraví, a mohou tak sloužit jako praktická platforma pro spolupráci uvnitř společností i mezi nimi. Včasné jednání, než se vodní stres promění v nevratnou ztrátu, může snížit společná rizika, posílit odolnost a obnovit důvěru lidí i států prostřednictvím hmatatelných výsledků.
