Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.

Existuje silná souvislost mezi hraním videoher více než deset hodin týdně a špatnou kvalitou stravy, vyšší tělesnou hmotností a nižší kvalitou spánku, konstatuje studie. Výzkum ale naznačuje, že hraní videoher není hlavním problémem, jde o nadměrné trávení času touto aktivitou, uvedli autoři australského výzkumu.

„Zajímavé bylo, že studenti, kteří hráli do deseti hodin týdně, si byli velmi podobní,“ popsali autoři v komentáři ke studii. „A to co se týče stravy, spánku i tělesné hmotnosti.“ Opravdové rozdíly od zbytku populace se podle nich objevily až u těch, kteří hráli více než deset hodin týdně. Ti se od ostatních hráčů lišili ve většině zkoumaných parametrů, a to vždy negativně.

Autoři pracovali s více než třemi stovkami studentů australských univerzit, výzkum využil údaje, jež sami o svém hraní vědcům nahlásili. Našli tři skupiny: málo hrající (0 až 5 hodin hraní týdně), středně hrající (5 až 10 hodin týdně) a hodně hrající (více než 10 hodin týdně).

Studenti, kteří hráli málo nebo středně, měli zdravotní stav podobný a nijak znatelně se nelišil od toho, jaký má průměrná populace v jejich věku. U „notorických hráčů“ už byla situace jiná. Horší. Vědci u nich například zaznamenali nižší kvalitu stravy, měli větší pravděpodobnost obezity. Konkrétně lidé, kteří trávili hraním málo času, měli průměrně BMI 22,2, ti se střední intenzitou hraní 22,8 a náruživí hráči měli tuto hodnotu 26,3. Přestože je toto měřítko ne zcela spolehlivé, obecně se označuje BMI nad 25 jako nadváha a nad 30 jako obezita.

Výsledky se přitom zhoršovaly s délkou času stráveného před obrazovkou. „Každá další hodina hraní her týdně byla spojena se zhoršením kvality stravy, a to i po zohlednění stresu, fyzické aktivity a dalších faktorů životního stylu,“ tvrdí na základě své analýzy vědci.

Málo spánku

Všechny tři kategorie hráčů měly špatnou kvalitu spánku: čím více hodin strávených touto aktivitou, tím horší to bylo. Nedostatek spánku a jeho horší kvalita jsou přitom podle celé řady výzkumů spojené se spoustou zdravotních rizik, včetně například rakoviny.

Důležité ale je, že autoři neviní z těchto problémů přímo hry jako způsob trávení volného času. „Tato studie neprokazuje, že hraní her způsobuje tyto problémy, ale ukazuje jasný vzorec, že nadměrné hraní her může být spojeno se zvýšením zdravotních rizikových faktorů,“ vysvětlují.

„Naše data naznačují, že nízká a střední míra hraní her je obecně v pořádku, ale nadměrné hraní her může vytlačovat zdravé návyky, jako je vyvážená strava, správný spánek a aktivní životní styl.“

Co s tím

Autoři proto doporučují u hraní jako svébytného způsobu zábavy více sebekontroly – například pravidelnými přestávkami, nějakou obdobou „herní abstinence“ a zejména vyhýbáním se hrání pozdě v noci.

Fungovalo by také doporučovat příliš vášnivým hráčům zdravější stravu, aby nějak kompenzovali nadměrnou dobu strávenou sezením před obrazovkou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 1 hhodinou

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 2 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 15 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 16 hhodinami
Načítání...