Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.

Existuje silná souvislost mezi hraním videoher více než deset hodin týdně a špatnou kvalitou stravy, vyšší tělesnou hmotností a nižší kvalitou spánku, konstatuje studie. Výzkum ale naznačuje, že hraní videoher není hlavním problémem, jde o nadměrné trávení času touto aktivitou, uvedli autoři australského výzkumu.

„Zajímavé bylo, že studenti, kteří hráli do deseti hodin týdně, si byli velmi podobní,“ popsali autoři v komentáři ke studii. „A to co se týče stravy, spánku i tělesné hmotnosti.“ Opravdové rozdíly od zbytku populace se podle nich objevily až u těch, kteří hráli více než deset hodin týdně. Ti se od ostatních hráčů lišili ve většině zkoumaných parametrů, a to vždy negativně.

Autoři pracovali s více než třemi stovkami studentů australských univerzit, výzkum využil údaje, jež sami o svém hraní vědcům nahlásili. Našli tři skupiny: málo hrající (0 až 5 hodin hraní týdně), středně hrající (5 až 10 hodin týdně) a hodně hrající (více než 10 hodin týdně).

Studenti, kteří hráli málo nebo středně, měli zdravotní stav podobný a nijak znatelně se nelišil od toho, jaký má průměrná populace v jejich věku. U „notorických hráčů“ už byla situace jiná. Horší. Vědci u nich například zaznamenali nižší kvalitu stravy, měli větší pravděpodobnost obezity. Konkrétně lidé, kteří trávili hraním málo času, měli průměrně BMI 22,2, ti se střední intenzitou hraní 22,8 a náruživí hráči měli tuto hodnotu 26,3. Přestože je toto měřítko ne zcela spolehlivé, obecně se označuje BMI nad 25 jako nadváha a nad 30 jako obezita.

Výsledky se přitom zhoršovaly s délkou času stráveného před obrazovkou. „Každá další hodina hraní her týdně byla spojena se zhoršením kvality stravy, a to i po zohlednění stresu, fyzické aktivity a dalších faktorů životního stylu,“ tvrdí na základě své analýzy vědci.

Málo spánku

Všechny tři kategorie hráčů měly špatnou kvalitu spánku: čím více hodin strávených touto aktivitou, tím horší to bylo. Nedostatek spánku a jeho horší kvalita jsou přitom podle celé řady výzkumů spojené se spoustou zdravotních rizik, včetně například rakoviny.

Důležité ale je, že autoři neviní z těchto problémů přímo hry jako způsob trávení volného času. „Tato studie neprokazuje, že hraní her způsobuje tyto problémy, ale ukazuje jasný vzorec, že nadměrné hraní her může být spojeno se zvýšením zdravotních rizikových faktorů,“ vysvětlují.

„Naše data naznačují, že nízká a střední míra hraní her je obecně v pořádku, ale nadměrné hraní her může vytlačovat zdravé návyky, jako je vyvážená strava, správný spánek a aktivní životní styl.“

Co s tím

Autoři proto doporučují u hraní jako svébytného způsobu zábavy více sebekontroly – například pravidelnými přestávkami, nějakou obdobou „herní abstinence“ a zejména vyhýbáním se hrání pozdě v noci.

Fungovalo by také doporučovat příliš vášnivým hráčům zdravější stravu, aby nějak kompenzovali nadměrnou dobu strávenou sezením před obrazovkou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled