Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.

Existuje silná souvislost mezi hraním videoher více než deset hodin týdně a špatnou kvalitou stravy, vyšší tělesnou hmotností a nižší kvalitou spánku, konstatuje studie. Výzkum ale naznačuje, že hraní videoher není hlavním problémem, jde o nadměrné trávení času touto aktivitou, uvedli autoři australského výzkumu.

„Zajímavé bylo, že studenti, kteří hráli do deseti hodin týdně, si byli velmi podobní,“ popsali autoři v komentáři ke studii. „A to co se týče stravy, spánku i tělesné hmotnosti.“ Opravdové rozdíly od zbytku populace se podle nich objevily až u těch, kteří hráli více než deset hodin týdně. Ti se od ostatních hráčů lišili ve většině zkoumaných parametrů, a to vždy negativně.

Autoři pracovali s více než třemi stovkami studentů australských univerzit, výzkum využil údaje, jež sami o svém hraní vědcům nahlásili. Našli tři skupiny: málo hrající (0 až 5 hodin hraní týdně), středně hrající (5 až 10 hodin týdně) a hodně hrající (více než 10 hodin týdně).

Studenti, kteří hráli málo nebo středně, měli zdravotní stav podobný a nijak znatelně se nelišil od toho, jaký má průměrná populace v jejich věku. U „notorických hráčů“ už byla situace jiná. Horší. Vědci u nich například zaznamenali nižší kvalitu stravy, měli větší pravděpodobnost obezity. Konkrétně lidé, kteří trávili hraním málo času, měli průměrně BMI 22,2, ti se střední intenzitou hraní 22,8 a náruživí hráči měli tuto hodnotu 26,3. Přestože je toto měřítko ne zcela spolehlivé, obecně se označuje BMI nad 25 jako nadváha a nad 30 jako obezita.

Výsledky se přitom zhoršovaly s délkou času stráveného před obrazovkou. „Každá další hodina hraní her týdně byla spojena se zhoršením kvality stravy, a to i po zohlednění stresu, fyzické aktivity a dalších faktorů životního stylu,“ tvrdí na základě své analýzy vědci.

Málo spánku

Všechny tři kategorie hráčů měly špatnou kvalitu spánku: čím více hodin strávených touto aktivitou, tím horší to bylo. Nedostatek spánku a jeho horší kvalita jsou přitom podle celé řady výzkumů spojené se spoustou zdravotních rizik, včetně například rakoviny.

Důležité ale je, že autoři neviní z těchto problémů přímo hry jako způsob trávení volného času. „Tato studie neprokazuje, že hraní her způsobuje tyto problémy, ale ukazuje jasný vzorec, že nadměrné hraní her může být spojeno se zvýšením zdravotních rizikových faktorů,“ vysvětlují.

„Naše data naznačují, že nízká a střední míra hraní her je obecně v pořádku, ale nadměrné hraní her může vytlačovat zdravé návyky, jako je vyvážená strava, správný spánek a aktivní životní styl.“

Co s tím

Autoři proto doporučují u hraní jako svébytného způsobu zábavy více sebekontroly – například pravidelnými přestávkami, nějakou obdobou „herní abstinence“ a zejména vyhýbáním se hrání pozdě v noci.

Fungovalo by také doporučovat příliš vášnivým hráčům zdravější stravu, aby nějak kompenzovali nadměrnou dobu strávenou sezením před obrazovkou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 17 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 19 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 20 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...