Webbův dalekohled pohlédl do zorničky Božího oka

Nahrávám video

Americká vesmírná agentura NASA zveřejnila nové snímky slavné mlhoviny NGC 7293, přezdívané také Boží oko. Tentokrát se pomocí teleskopu umístěného v kosmu podívali na detaily, jež dříve nedokázali pozorovat.

Boží oko. Oko Saurona. Šroubovice. Caldwell 63. Planetární mlhovina NGC 7293 má nespočet označení. Oprávněně: její tvar, vzhled i vlastnosti vzrušují astronomy už desítky let a přezdívky od nich dostává na základě vědeckého poznání. S tím, jak lidstvo vidí pomocí specializovaných přístrojů stále větší detaily tohoto vesmírného tělesa, dostává mlhovina pořád jiný vzhled, a tak se mění i názvy pro ni.

Nový, zatím nejdetailnější snímek Božího oka teď zveřejnil tým astronomů z NASA, který využil Webbova vesmírného teleskopu:

Nový pohled na mlhovinu NGC 7293
Zdroj: NASA

Pomocí něj vědci nahlédli do zdánlivě temného místa, které v „oku“ tvoří „zorničku“. Kromě působivých obrázků přináší pro vědce také spoustu nových informací. Například naznačuje budoucnost našeho Slunce, které je podobné hvězdě, jež se kdysi v centru mlhoviny nacházela.

Vybraná oblast v kontextu celé mlhoviny
Zdroj: NASA

Umírající hvězda vytvořila krásu

Šroubovice je takzvaná planetární mlhovina, kterou vytvořila středně až málo hmotná hvězda, jež se na konci svého vývoje zbavila svých vnějších vrstev. Z hvězdy zůstal jen zbytek v podobě takzvaného bílého trpaslíka, který dnes tvoří jádro mlhoviny. Na snímku to není vidět, ale právě záření této umírající hvězdy nasvěcuje okolní plyn a vytváří vrstvy materiálu. Nejblíže k bílému trpaslíkovi se nachází horký ionizovaný plyn, dále chladnější molekulární vodík a nakonec se v oblacích prachu ukrývá hmota, která by se jednou mohla přetvořit v planety a hvězdné systémy.

Planetární mlhovina NGC 7293
Zdroj: NASA

Na snímku, který Webbův vesmírný dalekohled pořídil pomocí přístroje NIRCam (Near-Infrared Camera), jsou teplota a chemické složení materiálu znázorněny různými barvami: modrý odstín označuje nejteplejší plyn v této oblasti, který je energizován intenzivním ultrafialovým zářením z bílého trpaslíka. Dále od něj se plyn ochlazuje do žlutých oblastí, kde se atomy vodíku spojují do molekul. Na vnějších okrajích mlhoviny označují načervenalé tóny nejchladnější materiál, kde řídnoucí plyn ustupuje tvorbě prachu, popisuje fotografii NASA.

Mlhovinu vědci poprvé dokázali pozorovat už v devatenáctém století, tehdy jim připomínala šroubovici. Bližší pohled ukázal, že připomíná spíše oko. Od Země leží asi 650 světelných let v souhvězdí Vodnáře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 8 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 11 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 14 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.