Americká vesmírná agentura NASA zveřejnila nové snímky slavné mlhoviny NGC 7293, přezdívané také Boží oko. Tentokrát se pomocí teleskopu umístěného v kosmu podívali na detaily, jež dříve nedokázali pozorovat.
Boží oko. Oko Saurona. Šroubovice. Caldwell 63. Planetární mlhovina NGC 7293 má nespočet označení. Oprávněně: její tvar, vzhled i vlastnosti vzrušují astronomy už desítky let a přezdívky od nich dostává na základě vědeckého poznání. S tím, jak lidstvo vidí pomocí specializovaných přístrojů stále větší detaily tohoto vesmírného tělesa, dostává mlhovina pořád jiný vzhled, a tak se mění i názvy pro ni.
Nový, zatím nejdetailnější snímek Božího oka teď zveřejnil tým astronomů z NASA, který využil Webbova vesmírného teleskopu:
Pomocí něj vědci nahlédli do zdánlivě temného místa, které v „oku“ tvoří „zorničku“. Kromě působivých obrázků přináší pro vědce také spoustu nových informací. Například naznačuje budoucnost našeho Slunce, které je podobné hvězdě, jež se kdysi v centru mlhoviny nacházela.
Umírající hvězda vytvořila krásu
Šroubovice je takzvaná planetární mlhovina, kterou vytvořila středně až málo hmotná hvězda, jež se na konci svého vývoje zbavila svých vnějších vrstev. Z hvězdy zůstal jen zbytek v podobě takzvaného bílého trpaslíka, který dnes tvoří jádro mlhoviny. Na snímku to není vidět, ale právě záření této umírající hvězdy nasvěcuje okolní plyn a vytváří vrstvy materiálu. Nejblíže k bílému trpaslíkovi se nachází horký ionizovaný plyn, dále chladnější molekulární vodík a nakonec se v oblacích prachu ukrývá hmota, která by se jednou mohla přetvořit v planety a hvězdné systémy.
Na snímku, který Webbův vesmírný dalekohled pořídil pomocí přístroje NIRCam (Near-Infrared Camera), jsou teplota a chemické složení materiálu znázorněny různými barvami: modrý odstín označuje nejteplejší plyn v této oblasti, který je energizován intenzivním ultrafialovým zářením z bílého trpaslíka. Dále od něj se plyn ochlazuje do žlutých oblastí, kde se atomy vodíku spojují do molekul. Na vnějších okrajích mlhoviny označují načervenalé tóny nejchladnější materiál, kde řídnoucí plyn ustupuje tvorbě prachu, popisuje fotografii NASA.
Mlhovinu vědci poprvé dokázali pozorovat už v devatenáctém století, tehdy jim připomínala šroubovici. Bližší pohled ukázal, že připomíná spíše oko. Od Země leží asi 650 světelných let v souhvězdí Vodnáře.
