Čtyřletá dívka našla na procházce 220 milionů let starou dinosauří stopu

Čtyřletá dívka z britského Walesu ohromila paleontology poté, co našla velmi zachovalou dinosauří stopu. Na mimořádný objev, který vědci datují zhruba do doby před 220 miliony lety, upozornil server Business Insider.

Lily Wilderová šla 23. ledna se svým otcem a psem podél pláže do supermarketu. Po cestě zahlédla otisknutou stopu na skále. 

„Byla na úrovni výšky jejích ramen. Všimla si jí a řekla: ,Podívej, tati!‘“ popsala pro NBC News dívčina matka Sally Wilderová. „Je nadšená, nechápe ale, jak úžasný ten objev je,“ dodala. 

Nejprve se rodina domnívala, že otisk, který měří něco málo přes deset centimetrů, vytesal na skálu umělec. Paní Wilderová ale měla povědomí o tom, že podobné stopy se v oblasti nalezly už dříve. Objev své dcery proto zveřejnila na sociálních sítích. Brzy ji zkontaktovalo waleské národní muzeum, které se vzácného nálezu okamžitě ujalo. 

Konkrétní druh dinosaura není možné určit

Podle odborníků stopa s největší pravděpodobností patří dinosaurovi, který byl asi 75 centimetrů vysoký,  2,5 metru dlouhý a chodil po dvou zadních nohách. O jaký konkrétní druh dinosaura šlo, ale není možné přesně určit. 

Velšští vědci o dívčině objevu hovoří jako o nejzachovalejším britském nálezu takto starého dinosauřího otisku za posledních deset let. „Je to tak dokonalé a naprosto nedotčené. Je to úžasný kousek,“ uvedl podle Wales Online Karl-James Langford z Archaeology Cymru.

Zástupci muzea, které je nyní kvůli pandemii koronaviru zavřené, uvedli, že Lily a její spolužáky okamžitě, jak to bude možné, pozvou na výstavu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 46 mminutami

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 1 hhodinou

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 17 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.