Čínští paleontologové objevili zkaměnělinu ptáčka s výraznými znaky tyranosaura

Čínští paleontologové objevili 120 milionů let starou zkamenělinu drobného ptáčka, který by se vešel člověku do dlaně, měl ale také výrazné znaky tyranosaurů. Svůj nález popsali v odborném žurnálu Nature Communications.

Lebka ptáčka měřila pouhé dva centimetry, ale měla mnoho společných funkčních i strukturálních znaků s obřím predátorem, Tyrannosaurem rexem. Podle vědců jde o fascinující důkaz toho, jak si raní ptáci zachovali mnoho rysů svých dinosauřích předků a jejich lebky fungovaly spíše jako lebky dinosaurů než dnešních ptáků. 

Lebka pravěkého ptáka
Zdroj: Nature Communications

Paleontologové částečně dochované fosilní pozůstatky našli v místě, kde se v pravěku nacházelo před 120 miliony let mělké jezero, v současnosti tato oblast leží v severočínské provincii Liao-Ning nedaleko hranic se Severní Koreou.

Podrobnou rekonstrukcí ptačího rodokmenu vědci prokázali, že nový fosilní druh ptáka patří do vyhynulé skupiny takzvaných „proto-ptáků“ neboli do podtřídy Enantiornithes. Šlo o velmi různorodé zástupce raných ptáků, kteří byli objevení prakticky po celém světě. Žili v době křídy, většinou měli ještě primitivní vývojové znaky, například drápky na předních končetinách nebo ozubené čelisti.

Kost jako důkaz

Pro moderní ptáky je typické, že jejich čtvercová kost je jednou z nejpohyblivějších kostí lebky – umožňuje jim typický pohyb horní čelisti nezávisle na mozku a spodní čelisti.
Na rozdíl od živých ptáků ale byla lebka nově objeveného ptačího druhu nepohyblivá, kosti byly uzamčené, a lebka proto svému majiteli poskytovala zcela jiné funkce, než je tomu u moderních ptáků. Podle paleontologů bylo toto uspořádání kostí typické právě také pro tyranosaury.

Podle autorů je nalezený tvor úžasným důkazem toho, jak dlouho trval vývoj od dinosaurů k ptákům a jak dlouho se řada typických znaků dravých dinosaurů dokázala u ptáků udržet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 5 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 7 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 9 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...