Čínští paleontologové objevili zkaměnělinu ptáčka s výraznými znaky tyranosaura

Čínští paleontologové objevili 120 milionů let starou zkamenělinu drobného ptáčka, který by se vešel člověku do dlaně, měl ale také výrazné znaky tyranosaurů. Svůj nález popsali v odborném žurnálu Nature Communications.

Lebka ptáčka měřila pouhé dva centimetry, ale měla mnoho společných funkčních i strukturálních znaků s obřím predátorem, Tyrannosaurem rexem. Podle vědců jde o fascinující důkaz toho, jak si raní ptáci zachovali mnoho rysů svých dinosauřích předků a jejich lebky fungovaly spíše jako lebky dinosaurů než dnešních ptáků. 

Lebka pravěkého ptáka
Zdroj: Nature Communications

Paleontologové částečně dochované fosilní pozůstatky našli v místě, kde se v pravěku nacházelo před 120 miliony let mělké jezero, v současnosti tato oblast leží v severočínské provincii Liao-Ning nedaleko hranic se Severní Koreou.

Podrobnou rekonstrukcí ptačího rodokmenu vědci prokázali, že nový fosilní druh ptáka patří do vyhynulé skupiny takzvaných „proto-ptáků“ neboli do podtřídy Enantiornithes. Šlo o velmi různorodé zástupce raných ptáků, kteří byli objevení prakticky po celém světě. Žili v době křídy, většinou měli ještě primitivní vývojové znaky, například drápky na předních končetinách nebo ozubené čelisti.

Kost jako důkaz

Pro moderní ptáky je typické, že jejich čtvercová kost je jednou z nejpohyblivějších kostí lebky – umožňuje jim typický pohyb horní čelisti nezávisle na mozku a spodní čelisti.
Na rozdíl od živých ptáků ale byla lebka nově objeveného ptačího druhu nepohyblivá, kosti byly uzamčené, a lebka proto svému majiteli poskytovala zcela jiné funkce, než je tomu u moderních ptáků. Podle paleontologů bylo toto uspořádání kostí typické právě také pro tyranosaury.

Podle autorů je nalezený tvor úžasným důkazem toho, jak dlouho trval vývoj od dinosaurů k ptákům a jak dlouho se řada typických znaků dravých dinosaurů dokázala u ptáků udržet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 19 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...