Amerika možná poprvé hubne. Léky proti obezitě už bere jedenáct procent lidí

Moderní léky proti obezitě se během pěti let, co jsou schválené, rozšířily do velké části společnosti. Dnes je užívají už desítky milionů lidí a podle nového průzkumu z USA se objevují i první pozitivní dopady.

Ještě před pěti lety o lécích, které by bránily účinně vzniku obezity, lidé jen snili. Jenže pak se na trhu objevily léky na bázi GLP-1 a změnily situaci. Nový výzkum amerického Gallupova institutu ukázal, jak moc se tyto prostředky rozšířily a jak podle jejich uživatelů fungují.

Už patnáct procent Američanů tyto léky někdy vyzkoušelo, jedenáct procent je užívá v současnosti za účelem hubnutí. Výzkum ukázal, jak obrovský růst to je – ještě před dvěma lety to totiž byla jen tři procenta obyvatel USA.

Vědci vycházeli z průzkumu mezi více než pěti tisíci dospělých Američanů v USA. Prvním lékem na principu GLP-1 schváleným ve Spojených státech bylo roku 2021 Wegovy od dánské společnosti Novo Nordisk, dnes ale o existenci těchto látek ví drtivá většina Američanů – celých 91 procent.

Dopady jsou už vidět

Nemusí to být jediný vliv, ale ta časová souhra je až příliš nápadná. USA se totiž roky označovaly jako země obézních, s tím, že tento trend rok za rokem nezadržitelně roste. To platilo až do roku 2022, kdy definici obezity splňovalo 39,9 procenta Američanů. A pak se křivka zlomila.

Začala, ve stejném roce, kdy se začaly víc šířit výše popsané léky, pomalu ale viditelně klesat. Letos v půlce roku bylo obézních v USA už jen 36,4 procenta. „Jedná se o statisticky významný pokles,“ tvrdí Gallup. A není to jediný pozorovaný dopad, který je zřejmě spojený s těmito látkami. Protože od roku 2023 se zastavil růst počtu Američanů s cukrovkou, která je s obezitou zásadně spojená. Přitom do té doby procento Američanů s ní patnáct let rostlo. Podle Gallupova institute se zatím nedá očekávat, že by množství lidí s touto civilizační chorobou začal nějak zásadně klesat, na to je zapotřebí delší čas.

Značkové léky se používají mnohem častěji

Značkové léky s GLP-1, jako jsou Ozempic nebo Wegovy, tvoří podle reprezentativního průzkumu 68 procent současné americké spotřeby, zatímco v devatenácti procentech lidé užívají složené nebo individuálně namíchané verze těchto léků. A dvanáct procent si není jistých, jestli užívají značkový lék, nebo něco jiného.

Za zmínku také stojí, že uživatelé značkových léků s GLP-1 uváděli ve výzkumu mírně nižší účinnost než lidé, kteří užívali léky připravené na míru nebo namíchané na zakázku. Obě skupiny pacientů ale považují tyto léky za účinné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 12 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 13 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 17 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 19 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 20 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 21 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.