Amerika možná poprvé hubne. Léky proti obezitě už bere jedenáct procent lidí

Moderní léky proti obezitě se během pěti let, co jsou schválené, rozšířily do velké části společnosti. Dnes je užívají už desítky milionů lidí a podle nového průzkumu z USA se objevují i první pozitivní dopady.

Ještě před pěti lety o lécích, které by bránily účinně vzniku obezity, lidé jen snili. Jenže pak se na trhu objevily léky na bázi GLP-1 a změnily situaci. Nový výzkum amerického Gallupova institutu ukázal, jak moc se tyto prostředky rozšířily a jak podle jejich uživatelů fungují.

Už patnáct procent Američanů tyto léky někdy vyzkoušelo, jedenáct procent je užívá v současnosti za účelem hubnutí. Výzkum ukázal, jak obrovský růst to je – ještě před dvěma lety to totiž byla jen tři procenta obyvatel USA.

Vědci vycházeli z průzkumu mezi více než pěti tisíci dospělých Američanů v USA. Prvním lékem na principu GLP-1 schváleným ve Spojených státech bylo roku 2021 Wegovy od dánské společnosti Novo Nordisk, dnes ale o existenci těchto látek ví drtivá většina Američanů – celých 91 procent.

Dopady jsou už vidět

Nemusí to být jediný vliv, ale ta časová souhra je až příliš nápadná. USA se totiž roky označovaly jako země obézních, s tím, že tento trend rok za rokem nezadržitelně roste. To platilo až do roku 2022, kdy definici obezity splňovalo 39,9 procenta Američanů. A pak se křivka zlomila.

Začala, ve stejném roce, kdy se začaly víc šířit výše popsané léky, pomalu ale viditelně klesat. Letos v půlce roku bylo obézních v USA už jen 36,4 procenta. „Jedná se o statisticky významný pokles,“ tvrdí Gallup. A není to jediný pozorovaný dopad, který je zřejmě spojený s těmito látkami. Protože od roku 2023 se zastavil růst počtu Američanů s cukrovkou, která je s obezitou zásadně spojená. Přitom do té doby procento Američanů s ní patnáct let rostlo. Podle Gallupova institute se zatím nedá očekávat, že by množství lidí s touto civilizační chorobou začal nějak zásadně klesat, na to je zapotřebí delší čas.

Značkové léky se používají mnohem častěji

Značkové léky s GLP-1, jako jsou Ozempic nebo Wegovy, tvoří podle reprezentativního průzkumu 68 procent současné americké spotřeby, zatímco v devatenácti procentech lidé užívají složené nebo individuálně namíchané verze těchto léků. A dvanáct procent si není jistých, jestli užívají značkový lék, nebo něco jiného.

Za zmínku také stojí, že uživatelé značkových léků s GLP-1 uváděli ve výzkumu mírně nižší účinnost než lidé, kteří užívali léky připravené na míru nebo namíchané na zakázku. Obě skupiny pacientů ale považují tyto léky za účinné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 41 mminutami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 1 hhodinou

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 3 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 3 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 5 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 6 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 7 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.