Amerika možná poprvé hubne. Léky proti obezitě už bere jedenáct procent lidí

Moderní léky proti obezitě se během pěti let, co jsou schválené, rozšířily do velké části společnosti. Dnes je užívají už desítky milionů lidí a podle nového průzkumu z USA se objevují i první pozitivní dopady.

Ještě před pěti lety o lécích, které by bránily účinně vzniku obezity, lidé jen snili. Jenže pak se na trhu objevily léky na bázi GLP-1 a změnily situaci. Nový výzkum amerického Gallupova institutu ukázal, jak moc se tyto prostředky rozšířily a jak podle jejich uživatelů fungují.

Už patnáct procent Američanů tyto léky někdy vyzkoušelo, jedenáct procent je užívá v současnosti za účelem hubnutí. Výzkum ukázal, jak obrovský růst to je – ještě před dvěma lety to totiž byla jen tři procenta obyvatel USA.

Vědci vycházeli z průzkumu mezi více než pěti tisíci dospělých Američanů v USA. Prvním lékem na principu GLP-1 schváleným ve Spojených státech bylo roku 2021 Wegovy od dánské společnosti Novo Nordisk, dnes ale o existenci těchto látek ví drtivá většina Američanů – celých 91 procent.

Dopady jsou už vidět

Nemusí to být jediný vliv, ale ta časová souhra je až příliš nápadná. USA se totiž roky označovaly jako země obézních, s tím, že tento trend rok za rokem nezadržitelně roste. To platilo až do roku 2022, kdy definici obezity splňovalo 39,9 procenta Američanů. A pak se křivka zlomila.

Začala, ve stejném roce, kdy se začaly víc šířit výše popsané léky, pomalu ale viditelně klesat. Letos v půlce roku bylo obézních v USA už jen 36,4 procenta. „Jedná se o statisticky významný pokles,“ tvrdí Gallup. A není to jediný pozorovaný dopad, který je zřejmě spojený s těmito látkami. Protože od roku 2023 se zastavil růst počtu Američanů s cukrovkou, která je s obezitou zásadně spojená. Přitom do té doby procento Američanů s ní patnáct let rostlo. Podle Gallupova institute se zatím nedá očekávat, že by množství lidí s touto civilizační chorobou začal nějak zásadně klesat, na to je zapotřebí delší čas.

Značkové léky se používají mnohem častěji

Značkové léky s GLP-1, jako jsou Ozempic nebo Wegovy, tvoří podle reprezentativního průzkumu 68 procent současné americké spotřeby, zatímco v devatenácti procentech lidé užívají složené nebo individuálně namíchané verze těchto léků. A dvanáct procent si není jistých, jestli užívají značkový lék, nebo něco jiného.

Za zmínku také stojí, že uživatelé značkových léků s GLP-1 uváděli ve výzkumu mírně nižší účinnost než lidé, kteří užívali léky připravené na míru nebo namíchané na zakázku. Obě skupiny pacientů ale považují tyto léky za účinné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina mozku nemusí začínat bolestí hlavy, upozorňuje lékařka

Rakovinou mozku sice v Česku onemocní ročně „jen“ několik stovek lidí, ale je to přes pokrok v medicíně stále velmi ničivá diagnóza. Pomáhají nejen nové léky, ale také lepší diagnostika a také práce s pacienty.
před 7 hhodinami

„Jsme krávy budoucnosti,“ míní historik Harari. Varuje před AI migranty

Umělé inteligence mění zásadním způsobem svět, upozornil v pořadu Hyde Park Civilizace historik a intelektuál Yuval Noah Harari. Západní svět se podle něj sice obává migrantů ze zemí třetího světa, ale ve skutečnosti za mnohem nebezpečnější označil mnohem cizejší AI migranty, kteří doopravdy berou lidem práci.
před 9 hhodinami

Japonsko vyšle sondu na Phobos

Japonská agentura pro výzkum vesmíru (JAXA) se tento týden chystá vyslat sondu na jeden ze dvou měsíců Marsu – Phobos. Slibuje si od toho poznatky o vzniku obou měsíčních souputníků této planety. Mise, která má trvat pět let, by také mohla pomoci objasnit původ života ve Sluneční soustavě, napsala agentura AP.
před 11 hhodinami

Nástup bakterií odolných proti antibiotikům je pomalá pandemie, říká přední expert

Odolnost bakterií proti antibiotikům představuje rostoucí hrozbu pro globální zdraví, protože snižuje účinnost léčby zachraňující životy a současně vystavuje lidi zvýšenému riziku, ať už v souvislosti s běžnými infekcemi, nebo s rutinními lékařskými zákroky, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jak vážný je to problém a jaké možnosti má věda k dispozici, vysvětluje přední expert na toto téma.
před 13 hhodinami

Ničení amazonského pralesa v Brazílii kleslo na minimum za skoro čtyřicet let

Rozsah ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl v uplynulých dvanácti měsících na minimum od začátku měření v roce 1988. Uvedl to brazilský ústav INPE, který tyto údaje celou dobu shromažďuje. Meziročně plocha zničeného amazonského pralesa v Brazílii klesla o 42 procent.
před 14 hhodinami

Plzeňští lékaři využívají unikátní metodu k přesnější diagnostice rakoviny slinivky

Fakultní nemocnice Plzeň oznámila světové prvenství v onkologické diagnostice. Začala kombinovat radiofarmakum 68Ga-Trivehexin s vyšetřením PET/MRI, které spojuje pozitronovou emisní tomografii a magnetickou rezonanci. Nový postup umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit ho od okolní zánětlivé tkáně.
před 16 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
17. 10. 2026‌‌

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
17. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.