Vinohrady, rybníky, pole brambor i pšenice. To všechno jsou stopy historické krajiny, která dodnes formuje vnímání, podobu a využívání Česka. Vědci teď vytvořili mapu tohoto dědictví předků.
Více než čtvrtina Česka si do současnosti uchovala stopy tradiční podoby krajiny. To znamená, že jsou tam zachované například stopy tradičního hospodaření, historických rybničních soustav, vinohradů, poutních míst nebo sadů. Zjistili to vědci z Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK) při vytváření první mapy svého druhu u nás.
Historické kulturní krajiny vznikaly po staletí a podle vědců představují jedinečné území, které vznikalo dlouhodobým soužitím člověka a přírody, přináší vhled do historie hospodaření, osídlení a využívání přírodních zdrojů.
Bez započtení průmyslově těžených lesů a umělých výsadeb se historické kulturní krajiny v tuzemsku rozprostírají na téměř 20 tisících kilometrech čtverečních. Největší zastoupení mají krajiny se zachovalým maloplošným členěním zemědělských pozemků, významný podíl ale představují také historické lesní krajiny nebo území s pozůstatky historické těžby.
Síť tradic
„Mapování ukázalo, že historické kulturní krajiny nejsou jen výjimečnými lokalitami roztroušenými po republice. Naopak tvoří rozsáhlou síť území, která významně přispívá k identitě české krajiny, její biologické rozmanitosti i odolnosti vůči současným environmentálním změnám,“ uvedla vedoucí odboru kulturní krajiny a sídel VÚK Markéta Šantrůčková.
Výsledkem mapování je soubor specializovaných map, které identifikují území s pravděpodobným výskytem historických kulturních krajin a jejich jednotlivých typů. Vědci při tvorbě map využili databáze specializovaných map, leteckých snímků, geodat, údajů o využití krajiny i terénního ověřování.
Vytvořené mapy mohou podle vědců posloužit jako podklad pro ochranu krajinného rázu, územní plánování nebo péči o kulturní dědictví. Umožní podle nich rovněž lépe identifikovat území, kde se dochovaly historické krajinné struktury, a lépe určit, kde má smysl podporovat jejich zachování.
Výzkumný projekt se uskutečnil v programu Prostředí pro život Technologické agentury České republiky a projektu DivLand – Centrum pro krajinu a biodiverzitu.
