Lidé se budou moci „setkat“ s Burianosaurem. Národní muzeum chystá unikátní model

Nahrávám video
Model prvního českého dinosaura v Národním muzeu. Jeho kost se našla poblíž Kutné Hory
Zdroj: ČT24

Národní muzeum chystá pro návštěvníky přesný model jediného českého dinosaura. Ten vzniká na základě unikátního nálezu z roku 2003, kdy byla v pískovcích poblíž Kutné Hory objevena stehenní kost pravěkého zvířete, které dostalo jméno Burianosaurus augustai.

Zatím jediný tuzemský dinosaurus měřil na délku asi tři a půl metru a na výšku něco málo přes dva metry. Na českém území žil před 94 miliony let a o jeho existenci se vědci dozvěděli poté, co se v roce 2003 v pískovcích poblíž Kutné Hory našla jeho levá stehenní kost. Šlo o býložravce, který se živil pravděpodobně slanomilnými keřovitými jehličnany.

V době, kdy zvíře žilo, byla Evropa souostrovím, uprostřed ní se nacházel velký ostrov, dnes odborně nazývaný „rýnsko-český“. Paleontologové ho našli v sedimentech vzniklých pravděpodobně za silné bouřky s efekty podobnými tsunami – tělo dinosaura muselo být nějakou dobu unášeno mořem, protože na kosti jsou známky zubů žraloků.

Kost Burianosaura
Zdroj: ČT24

Později pravěký tvor získal jméno Burianosaurus augustai, a to podle českého malíře Zdeňka Buriana, který se proslavil po celém světě na svou dobu věrnými a realistickými obrazy dinosaurů.

Druhé jméno „augustai“ zase odkazuje k profesoru Josefu Augustovi, se kterým Burian spolupracoval. Tento paleontolog byl i autorem populárně vědeckých knih pro mládež i pro dospělé – mezi nejoblíbenější patří Ztracený svět nebo Z hlubin pravěku. 

Burianosaurus bude lákat návštěvníky

Nyní věrný model tohoto dinosaura připravuje Národní muzeum. „Stehenní kost je v našich sbírkách už od roku 2005 a patří k tomu top, co máme v depozitářích uloženo,“ poznamenal Ivo Macek, ředitel  tamního Přírodovědeckého muzea.

„Když jsme přemýšleli, jak připravit stálé přírodovědecké expozice, byla logická volba, že návštěvníkům neukážeme jenom kost, ale že zkusíme postavit, jak asi mohl ten náš jediný český dinosaurus vypadat,“ dodal.

„Rekontrukce probíhá na základě toho, že je určené, do jaké skupiny dinosaurus patřil,“ vysvětlil Macek s tím, že v tomto případě se jedná o ornitopoda. „Porovnávaly se nálezy podobných druhů z této skupiny a podle toho alespoň víme rozměry exponátu,“ řekl. „Potom už je to docela velký vklad umělecké invence…, protože měkké tkáně se samozřejmě nezachovaly.“

Burianosaurus bude stát ve foyer před vstupem do paleontologické části Národního muzea. Podle Macka bude lákat návštěvníky ke vstupu. Sochař Jan Jírovec, který na modelu pracuje, nyní dinosaura zbavuje zbytku sádry. „Původně to byl hliněný model, který byl zaformovaný sádrou, takže já ho teď dočišťuji,“ uvedl s tím, že probíhají přípravy na finální fázi – barvení.

Dílo by mělo být hotové zhruba za dva týdny a veřejnost ho v Národním muzeu bude moci spatřit nejdříve od léta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 11 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 14 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...