Lidé se budou moci „setkat“ s Burianosaurem. Národní muzeum chystá unikátní model

Nahrávám video

Národní muzeum chystá pro návštěvníky přesný model jediného českého dinosaura. Ten vzniká na základě unikátního nálezu z roku 2003, kdy byla v pískovcích poblíž Kutné Hory objevena stehenní kost pravěkého zvířete, které dostalo jméno Burianosaurus augustai.

Zatím jediný tuzemský dinosaurus měřil na délku asi tři a půl metru a na výšku něco málo přes dva metry. Na českém území žil před 94 miliony let a o jeho existenci se vědci dozvěděli poté, co se v roce 2003 v pískovcích poblíž Kutné Hory našla jeho levá stehenní kost. Šlo o býložravce, který se živil pravděpodobně slanomilnými keřovitými jehličnany.

V době, kdy zvíře žilo, byla Evropa souostrovím, uprostřed ní se nacházel velký ostrov, dnes odborně nazývaný „rýnsko-český“. Paleontologové ho našli v sedimentech vzniklých pravděpodobně za silné bouřky s efekty podobnými tsunami – tělo dinosaura muselo být nějakou dobu unášeno mořem, protože na kosti jsou známky zubů žraloků.

Kost Burianosaura
Zdroj: ČT24

Později pravěký tvor získal jméno Burianosaurus augustai, a to podle českého malíře Zdeňka Buriana, který se proslavil po celém světě na svou dobu věrnými a realistickými obrazy dinosaurů.

Druhé jméno „augustai“ zase odkazuje k profesoru Josefu Augustovi, se kterým Burian spolupracoval. Tento paleontolog byl i autorem populárně vědeckých knih pro mládež i pro dospělé – mezi nejoblíbenější patří Ztracený svět nebo Z hlubin pravěku. 

Burianosaurus bude lákat návštěvníky

Nyní věrný model tohoto dinosaura připravuje Národní muzeum. „Stehenní kost je v našich sbírkách už od roku 2005 a patří k tomu top, co máme v depozitářích uloženo,“ poznamenal Ivo Macek, ředitel  tamního Přírodovědeckého muzea.

„Když jsme přemýšleli, jak připravit stálé přírodovědecké expozice, byla logická volba, že návštěvníkům neukážeme jenom kost, ale že zkusíme postavit, jak asi mohl ten náš jediný český dinosaurus vypadat,“ dodal.

„Rekontrukce probíhá na základě toho, že je určené, do jaké skupiny dinosaurus patřil,“ vysvětlil Macek s tím, že v tomto případě se jedná o ornitopoda. „Porovnávaly se nálezy podobných druhů z této skupiny a podle toho alespoň víme rozměry exponátu,“ řekl. „Potom už je to docela velký vklad umělecké invence…, protože měkké tkáně se samozřejmě nezachovaly.“

Burianosaurus bude stát ve foyer před vstupem do paleontologické části Národního muzea. Podle Macka bude lákat návštěvníky ke vstupu. Sochař Jan Jírovec, který na modelu pracuje, nyní dinosaura zbavuje zbytku sádry. „Původně to byl hliněný model, který byl zaformovaný sádrou, takže já ho teď dočišťuji,“ uvedl s tím, že probíhají přípravy na finální fázi – barvení.

Dílo by mělo být hotové zhruba za dva týdny a veřejnost ho v Národním muzeu bude moci spatřit nejdříve od léta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 9 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 11 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled