Pravěký krokodýl spolykal dinosaura, brzy poté byl také mrtvý. Vědci popsali unikátní objev

Paleontologové objevili v Austrálii výjimečnou fosilii pravěkého krokodýla, který těsně před svou smrtí pozřel dinosaura. Jeho zbytky se nacházely v žaludku plaza.

Roku 2011 kopali paleontologové v australském státě Queensland a povedlo se jim objevit kostu pravěkého plaza, který žil přibližně před 93 miliony let. Bohužel byla kostra během vykopávek poškozená. Teprve další výzkum ukázal, že fosilie je opravdu zvláštní: skládala se totiž z částí dvou tvorů.

Kostry jsou neoddělitelně spojené
Zdroj: Gondwana Research.

Tím větším z nich byl neznámý druh krokodýla, který byl dlouhý asi 2,5 metru –⁠ ve své době tedy patřil k menším. Detailní analýza ukázala, že šlo zřejmě o mladší zvíře. V žaludku měl malého dinosaura, velkého asi jako dnešní slepice –⁠ vážil asi jeden kilogram. Tento dinosaurus patřil mezi ornitopody, tedy ještěry vzhledem blízké moderním ptákům. K jakému druhu patřil, se nedá říci, protože pobyt v krokodýlím zažívacím traktu ho značně poškodil.

Nově objeveného krokodýla pak vědci pojmenovali Confractosuchus sauroktonos, což znamená „rozlámaný zabiják dinosaurů“.

Proč je to důležité?

Moderní krokodýli jsou známí tím, že jsou schopní sežrat prakticky cokoliv. Paleontologové předpokládali, že stejnou schopností disponovali také jejich pravěcí předkové, kteří se dinosaury mohli živit pravidelně. Jenže k tomu až doposud chyběly důkazy: zatím se totiž podařilo najít jen dva pravěké krokodýly s nějak identifikovatelným obsahem žaludku. Ani v jednom případě nešlo o dinosaura.

Nový objev je tedy unikátní v tom, že konečně vědcům přinesl jasný důkaz, že alespoň některé druhy dinosaurů se stávaly potravou krokodýlů.  

Současně ale zkamenělina přináší i hádanku. Proč krokodýl zahynul tak brzy poté, co pozřel dinosaura? Odpověď na ni zatím vědci neznají, ale mají zajímavou hypotézu: nejchutnější částí krokodýlího těla je jeho ocas –⁠ je velký, svalnatý a plný energie. Jenže confractosuchovi ocas úplně chybí; je tedy možné, že přežraný plaz se stal kořistí nějakého většího dinosaura. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 13 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánovčera v 22:54

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...