Pravěký krokodýl spolykal dinosaura, brzy poté byl také mrtvý. Vědci popsali unikátní objev

Paleontologové objevili v Austrálii výjimečnou fosilii pravěkého krokodýla, který těsně před svou smrtí pozřel dinosaura. Jeho zbytky se nacházely v žaludku plaza.

Roku 2011 kopali paleontologové v australském státě Queensland a povedlo se jim objevit kostu pravěkého plaza, který žil přibližně před 93 miliony let. Bohužel byla kostra během vykopávek poškozená. Teprve další výzkum ukázal, že fosilie je opravdu zvláštní: skládala se totiž z částí dvou tvorů.

Kostry jsou neoddělitelně spojené
Zdroj: Gondwana Research.

Tím větším z nich byl neznámý druh krokodýla, který byl dlouhý asi 2,5 metru –⁠ ve své době tedy patřil k menším. Detailní analýza ukázala, že šlo zřejmě o mladší zvíře. V žaludku měl malého dinosaura, velkého asi jako dnešní slepice –⁠ vážil asi jeden kilogram. Tento dinosaurus patřil mezi ornitopody, tedy ještěry vzhledem blízké moderním ptákům. K jakému druhu patřil, se nedá říci, protože pobyt v krokodýlím zažívacím traktu ho značně poškodil.

Nově objeveného krokodýla pak vědci pojmenovali Confractosuchus sauroktonos, což znamená „rozlámaný zabiják dinosaurů“.

Proč je to důležité?

Moderní krokodýli jsou známí tím, že jsou schopní sežrat prakticky cokoliv. Paleontologové předpokládali, že stejnou schopností disponovali také jejich pravěcí předkové, kteří se dinosaury mohli živit pravidelně. Jenže k tomu až doposud chyběly důkazy: zatím se totiž podařilo najít jen dva pravěké krokodýly s nějak identifikovatelným obsahem žaludku. Ani v jednom případě nešlo o dinosaura.

Nový objev je tedy unikátní v tom, že konečně vědcům přinesl jasný důkaz, že alespoň některé druhy dinosaurů se stávaly potravou krokodýlů.  

Současně ale zkamenělina přináší i hádanku. Proč krokodýl zahynul tak brzy poté, co pozřel dinosaura? Odpověď na ni zatím vědci neznají, ale mají zajímavou hypotézu: nejchutnější částí krokodýlího těla je jeho ocas –⁠ je velký, svalnatý a plný energie. Jenže confractosuchovi ocas úplně chybí; je tedy možné, že přežraný plaz se stal kořistí nějakého většího dinosaura. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 2 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 14 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...